Filip Humplík Články

 

Po bitvě je každý minimálně ministr obrany, ale základní historickou chybou podle mého byl podpis opoziční smlouvy s ČSSD, díky které ODS po volbách v červenci 1998 Miloši Zemanovi umožnila fungování menšinové vlády. Právě tehdy se začalo říkat, že politika není ideologie a že se pravice s levicí může “nějak dohodnout” a vládnout s ní dohromady. Neexistuje větší omyl! Právě tady se z naší politiky začalo vytrácet jasné pravicové přesvědčení – kořeny, ze kterých ODS kdysi vyrostla a které jí přitáhly voliče. Nahradila je technologie moci, což řadu našich členů i přívrženců právem otrávilo. Řekli si, že s takhle názorově okleštenou a krotkou stranou nechtějí mít nic společného. Odešli jinam a založili jiné politické spolky.

 

V 90. letech vyjadřovala ODS jasné pravicové názory. Zastávali jsme se tehdy pracujících zaměstnanců, živnostníků a podnikatelů a snažili se omezit přílišnou moc státu. Změna směrem k politickému rozkročení se nám vymstila. Řada voličů už dnes nehledá ideje, se kterými by se mohli identifikovat.

 

Naslouchají populistům, kteří mlhavě, ale přesvědčivě slibují: “Zvolte mně a já za vás všechno vyřeším.” Nesmysl – všechny problémy ke spokojenosti všech bezbolestně vyřešit nejde. Politik musí přiznat barvu a říct, jestli chce ty problémy řešit levicově nebo pravicově. Tak třeba pražský Dopravní podnik: buď do něj můžeme dál lít obrovské peníze jako do bezedné jámy a nebo se můžeme některé linky pokusit otevřít soukromým subjektům. Podobně, jako jsme to udělali s vlaky a autobusy na celostátní úrovni. Nárůst kvality a pokles ceny pro pasažéry je nezpochybnitelný. O podobné věci se rád hádám a přu už proto, že pokud se diskuse vede slušně, je to přínosné pro obě strany. O Miloši Zemanovi si můžeme myslet, co chceme, ale rozhodně to není člověk bez názoru. 

 

Mezi lokálními politiky ČSSD mám pár kamarádů, kteří mají jasné levicové názory a jsou ochotni se o ně hádat často až do ranních hodin. Nemám s tím problém. Někteří politici jiných stran jakoby snad ani neměli žádný názor. Jejich heslem je “Hlavně nikoho nenaštvat!” ODS to musí dělat přesně obráceně. Vsadit vše jen na politický marketing je cestou do pekel. Myslet si, že být dobrý politik znamená být schopen říci rychle bonmot nebo hlášku k čemukoli, je omyl. Proto si vážím přístupu Petra Fialy. Chlapský přístup s jasným pravicovým názorem se nám vždycky vyplatí. Minimálně s ním oslovíme mladé lidi, kteří si ještě myslí, že věci jsou buď černé nebo bílé a rozhodnutí buď dobrá nebo špatná. 

 

Churchillovo slavné “Slibuji vám jen krev, pot a slzy” bylo naprosto nepopulistické, ale zabralo to právě svou jasnou myšlenkou. Politik přece nemá vyprávět o tom, co lidé chtějí slyšet, ale to, čemu sám věří. Nemá mlžit. Má říkat to, o čem si myslí, že to zemi někam posune a něco vyřeší. Nejasné, kluzké a uhýbačské fráze typu: “Je to snadné, myslíme si, že by se snad nějaké řešení mělo najít, ale musíme dávat pozor, abychom se nikoho nedotkli…” jsou cestou do pekel. Jak pro ODS, tak i pro celé Česko. Já do pekla jít nechci. A doufám, že nepůjdu.