Prvním čestným občanem Radotína byl učitel Schmid. Vyučoval v nové škole, do které foukalo
(Noviny Prahy 16) Václav Schmid, jehož jméno matrika uvádí v podobě Wáclaw Šmid, působil v letech 1874 až 1911 jako ředitel neboli řídící učitel radotínské základní školy. V roce 1899 dostal od starosty Františka Ejema první diplom čestného občana. Novostavbu školy však hodně kritizoval.
Oblíbený kantor před příchodem do Radotína učil děti v Líšnici a Čisovicích. Když v roce 1874 zavítal do nového působiště, čekala na něj zbrusu nová školní budova. Bohužel však s mnoha mouchami.
Mezi roky 1872 a 1873 vyrostla v Radotíně první opravdová škola, dnes v ní sídlí radnice. Do té doby děti docházely do učebny v zádušní chalupě stojící také poblíž kostela sv. Petra a Pavla. Všeobecnou povinnou školní docházku zavedla císařovna Marie Terezie o sto let dříve, v roce 1774.
Václav Schmid do nové školní budovy nastoupil 15. srpna 1874 a brzy zaskočil obecní zastupitelstvo sžíravou kritikou: „Škola co do místa nebyla vhodně volena, protože čas od času rozvodněným potokem ostatní obec zcela od školy odříznuta zůstává a žáci, kteří nesmějí přecházet železniční trať, se nemohou do školy dostat, ani jiným obejitím nemohou jít do školy, neboť pro bláto se žáci až topí.“ Ve své kritice nový radotínský učitel pokračoval: „I vichřice zuřivě na školu naráží, až padají tašky ze střechy, životy žáků a učitelovy ohrožujíce, burácení větru činí mluvení nesrozumitelným, naplňujícím zároveň učitele i žáky obavou, že se tabule v oknech roztříští, nehledě k tomu, že v zimě mrazivý vítr učebnou se prohání.“
Školu tehdy navštěvovalo 141 dětí, 104 žáků bylo z Radotína a 37 z Horních Černošic. Dělili se do dvou tříd. Od roku 1888 se učilo ve třech třídách a v roce 1890 školu navštěvovalo 219 žáků.
KARTÁČEK NA VOUSY A EBENOVÁ TAKTOVKA
V té době děti zasáhla epidemie spalniček. V roce 1888 proto bylo od 1. do 15. května přerušeno vyučování. Zemřela žákyně první třídy Ludmila Radová, což řídící učitel Václav Schmid komentoval slovy: „Nákazy té vinen je jednak nerozum, jednak přílišná nevědomost rodičů posílat děti do školy i v době, kdy mladší sourozenci byli složeni doma spalničkami, ač škola, nevědouc o tom, ovšem zameziti nemohla.“
Václav Schmid vedl hudební kroužek, ve kterém účinkovalo několik vysloužilých vojenských hudebníků i další radotínští občané. Muzikanti hráli pro své potěšení a také v místním kostele, jak tehdy bývalo zvykem. V roce 1896 se vrátil z vojny Josef Helma, který byl také členem tohoto kroužku, a založil v Radotíně se svým švagrem Václavem Karnetem řádnou kapelu.
Nejstarším registrovaným spolkem v Radotíně je Sbor dobrovolných hasičů. Založen byl v roce1886, a hned mezi prvními funkcionáři byl také řídící učitel Václav Schmid, který se stal „revizorem účtů“ sboru. Koncem roku 1877 začal psát první „Paměti školy“, ve kterých mají své místo i „Dějiny obce“.
Dne 23. září 1899 se konala velká oslava pětadvacetileté učitelské a veřejné činnosti řídícího učitele Václava Schmida. Ověnčené domy s prapory v národních barvách tehdy vítaly domácí i přespolní hosty za zvuku dechové hudby radotínského Bratrstva a černošických baráčníků.
Pan řídící obdržel mnoho dárků. Ve školní kronice s vděčností, potěšením i dojetím pak tyto dárky podrobně popsal: „… vkusný kartáček na vousy v perleti s granáty, jemná jantarová špička se zlatým monogramem, ebenová taktovka, lepá sklenice s monogramem, hezounký kalamář, krásná hůl, pěkná krabice na doutníky.“ Jako vyvrcholení oslavy předal starosta František Ejem oslavenci diplom čestného občanství obce Radotín.
ŠKOLA PŘINÁŠÍ OSVĚTU I BLAHOBYT
Patrně největší dárek pro učitele Schmida však představoval schválený plán na výstavbu nové školy. Základní kámen budoucí stavby naproti kostelu, kde nyní sídlí první stupeň ZŠ, byl položen v roce 1900. Třemi údery kladívka se dotkl kamene řídící učitel Václav Schmid. A připojil proslov: „Hlásej, ty kameni velevýznamný, hlásej věkům, jak Radotín počátkem 20. století kulturní snahy své posvětil činem, který zárukou jest nejjistější, že dospěje obec tato vzděláním k osvětě a blahobytu – a také svědkem buď snah nesoucích se k Bohu, umění, vědě a ku národu drahému!“
Velký, slavný a dlouho vzpomínaný den, kdy se otevírala nová škola, přišel 15. září 1901. Celá obec událostí žila a samozřejmě se neobešla bez vysvěcení s bohoslužbami a prohlídky budovy. V nové škole bylo pět tříd, tělocvična se šatnou, sborovna a kabinet, třípokojový byt řídícího, byt školníka s pokojem i kuchyní a v suterénu tři sklepy. Deska vsazená časně ráno před slavnostním otevřením školy vítala každého návštěvníka nápisem: „Léta Páně 1901 dětem svým ku vzdělání rozumu, zušlechťování srdcí pro Boha, vlast a národ, dům tento zbudovala obec Radotínská.“ Za pamětní desku ve vestibulu školní budovy byla vložena v zinkovém pouzdru pamětní listina, kterou sestavil a sepsal řídící učitel Václav Schmid.
Ve školním roce 1901/1902 chodilo do nové školy 284 dětí, učilo se celý den, jen ve středu a v sobotu bez odpoledního vyučování. V srpnu 1906 byl na popud mistra tesařského Jana Jelínka a továrníka Vichra založen Výbor pro průmyslovou školu pokračovací. Výbor se skládal z radotínských osobností, mezi kterými nechyběl ani Václav Schmid. V říjnu 1907 v šest hodin večer bylo zahájeno vyučování této dvoutřídní pokračovací školy. Jejím správcem se stal učitel Jaroslav Holík a vyučovali v ní pedagogové radotínské školy.
V roce 1911 požádal Václav Schmid po 47 letech působení v učitelském povolání o odchod do výslužby. Té se ale nedočkal. Zemřel náhle 10. března 1911 na ochrnutí srdce, jak se tehdy říkalo infarktu. Ve škole ho nejprve nahradil Jaroslav Holík a od května byl ustanoven řídícím učitelem Josef Krček, který se zasloužil mimo jiné o založení obecní kroniky Radotína a stal se prvním kronikářem.
Václav Schmid byl pochován 12. března 1911 na radotínském hřbitově za veliké účasti obyvatel místních i z blízkého okolí. V roce 1993 převzal péči o jeho hrob radotínský úřad.
Irena Farníková s přispěním Renaty Lukavské
členka ZMČ Praha 16
členka rady místního sdružení ODS Radotín