Svést celý problém na obchoďáky je jednoduché, nabízí se to. Ale je tomu skutečně tak, že jsou jedinou příčinou problému? Myslím, že nikoli. Optimální stav je přeci takový, že  jsou v shopping centrech běžné obchody, ale výjimečnější a dražší zboží a služby se nabízejí ve starém centru. Aby se tak stalo, musíme z centra udělat „dobrou adresu“. Musíme se zaměřit na to, aby naše centrum vypadalo co nejlépe. Jako jednoznačnou prioritu vidím citlivou a vydiskutovanou rekonstrukci některých náměstí  a ulic, především Sokolovského a Papírového náměstí. Rekonstrukce musí odpovídat významu obou prostorů a poloze v uprostřed města a jeden z hlavních aspektů, který musí být zvažován, je především zaměření se na to, aby se z těchto náměstí stal přirozený prostor pro odpočinek a shromažďování lidí a aby nebyla místy kudy jen rychle projdeme nebo projedeme. Například v  případě Papírového náměstí musíme umožnit zastavění proluk kvalitní, vhodnou architekturou nabízející malé obchody, kanceláře a bydlení a vyřešit rekonstrukci náměstí tak, aby nenabízelo jen parkovací plochy, ale aby se z něj stalo skutečné náměstí.  Za do značné míry promarněnou příležitost  považuji nedávnou rekonstrukci Soukenného náměstí. Řada lidí na tuto rekonstrukci žehrá a bohužel jim musím dát do jisté míry za pravdu. Je to klasický příklad toho, když je nějaký projekt nedotažený do konce, respektive, když je osekán a v zájmu relativně malých úspor redukován na „nezbytné“ minimum. To je i příběh „Soukeňáku“. Ve jménu zlevnění projektu nedošlo ke zrušení a zbourání „kulaté trafiky“, nebyla dořešena bývalá WC, zmizel v projektu navržený vodní prvek, nedošlo k přemístění tržnice na náměstí, včetně jejího kvalitního zasazení do prostoru apod. Tak měl „Soukeňák“ původně vypadat, ale nakonec se záměr redukoval a vypadla z něj spousta podstatných prvků, které dělají náměstí náměstím. Radnice sice ušetřila pár miliónů korun, ale prostor v samém centru města si nezaslouží polovičatá řešení a k tomu zde bohužel došlo. Nakonec jsem přesvědčen o tom, že i k Soukennému náměstí se budeme muset vrátit a jeho úpravu dotáhnout. Stejně je to s některými ulicemi – Rumunská, Revoluční, Široká či Barvířská – to jsou z mého pohledu čtyři podstatné ulice, kam se musí město vrátit a rukou šikovného architekta ulice předělat pozvednout je na kvalitu, která do nich vrátí více života. Je nutné navázat na kvalitní řešení jako je Benešovo náměstí, Pražská, Moskevská, Felberova či z poslední doby Nerudovo náměstí.

Obecně lze říci, že jedním z léků na problém vylidnění centra města je úkol pro veřejnou správu udělat ty ulice a náměstí opravdu pořádně. Tak aby lidi motivovaly a lákaly k podnikání, nakupování, trávení volného času. Soukromý sektor to sám bohužel nezvládne.

Ale není to samozřejmě jen o tom. Samostatným tématem je například parkování, respektive úpravy parkovacího systému či oživení města pořádáním akcí v ulicích, ale o tom třeba zase příště...