Zaměstnanost? Mohlo by být lépe.

1. září 2012
Zaměstnanost? Mohlo by být lépe.

Obecně se soudí, že Středočeský kraj je díky úzké provázanosti s Prahou zbaven takových nepříjemností, jakými je například nezaměstnanost. Statistické údaje takový pohled do jisté míry potvrzují – z hlediska průměrné míry nezaměstnanosti byl náš kraj na konci loňského roku na společném druhém až třetím místě ze 14 krajů ČR.

Otázkou je, zda se s tímto stavem lze spokojit a zda by na tom kraj neměl být podstatně lépe.

Zaměstnanost ovlivňuje především stát

Nezaměstnanost je jev, který nelze léčit lusknutím prstů, např. vytvořením nových pracovních míst za peníze ze státního rozpočtu. Stát je sice vcelku velkým zaměstnavatelem, ale snahy omezit zadlužování a snižovat státní výdaje logicky vedou k úsporám i v této oblasti. Rozvoj zaměstnanosti tak do jakékoli země mohou přinést především podnikatelské aktivity.

Živnostníci a podnikatelé ve svých firmách zaměstnávají nejen sebe, ale také mnoho dalších spoluobčanů. Aby nezavírali místa, ale naopak vytvářeli nová, musí stát nastavit podmínky a nezatěžovat je zbytečnou byrokracií. Především musí zavést a udržovat dobré podnikatelské prostředí pokud jde o daně, pracovní právo, vymahatelnost pohledávek, ochranu hospodářské soutěže, administrativní náročnost jednotlivých oborů podnikání a podobně. Musí nastavit sociální systém tak, aby se lidem vyplatilo pracovat.

Vedle toho stát musí zajistit kvalitní infrastrukturu. Je evidentní, že je-li někde nedostatečná kapacita elektrické sítě a není-li odsud možné rychle a spolehlivě odvézt zboží, žádný silný investor se tam nepohrne. Například s energetikou nemáme zatím žádné problémy, i když je pravda, že chceme-li nemít je dál, musíme naši energetickou budoucnost řešit už dnes.

Podstatně horší je situace ohledně sítě dálkových silničních a železničních tras, která je na území ČR velmi nerovnoměrně dokončená. Není jistě náhodou, že všechny tři kraje s nejnižší nezaměstnaností v ČR protíná dálnice D5, dosud jediná kompletně dokončená dálnice do západní Evropy, kam směřuje naprostá většina našeho exportu.

Role krajů ale není okrajová

Všechny uvedené podmínky pro rozvoj podnikání – a tedy i zvyšování počtu pracovních míst – má ve své kompetenci stát. Zdálo by se proto, že kraje nemohou mít v tomto ohledu žádné ambice, nanejvýš najít způsob, jak tlačit na stát, aby co nejlépe plnil své povinnosti – např. aby co nejdříve dokončil jihovýchodní část pražského okruhu, což je nepochybně v zájmu dostupnosti a rozvoje podnikání v kraji, především v okresech s největší nezaměstnaností, kterými jsou Kolín, Kutná Hora a Nymburk. O obchvatech dopravně přetížených měst nemluvě.

Opak je ale pravdou. Kraje musí mít ambice i v oblasti rozvoje podnikání a boje s nezaměstnaností. Kraje vytvářejí a udržují navazující silniční infrastrukturu (silnice II. a III. třídy). Vedle toho organizují dopravní obslužnost, takže mimo jiné je jejich úkolem, aby se lidé mohli za prací rychle přesouvat např. do vedlejšího okresního města a netrávili na cestě několik hodin denně.

Obě tyto povinnosti kraj může plnit tzv. „od zeleného stolu“ anebo v úzké kooperaci s podnikatelskými subjekty, využít jejich informace, zkušenosti a podněty. Druhý přístup nepochybně může přispět k optimalizaci dopravních služeb i krajské dopravní sítě tak, aby to podporovalo ekonomickou aktivitu v kraji. Nemusím snad dodávat, že právě toto je cesta, kterou budeme prosazovat.

Kraje také mohou sehrát významnou roli při získávání investorů. Toho lze dosáhnout dobrou propagací kraje. Bereme např. jako samozřejmé, že představitelé kraje by na své případné zahraniční cesty s sebou měli svézt i reprezentativní zastoupení podnikatelů s cílem navazování zahraničních kontaktů a spolupráce, podpory podnikání a cestovního ruchu.

Nebojím se dokonce říci, že nemají-li zahraniční cesty tento ekonomický smysl, nemají se konat, kraj není cestovní kanceláří pro jeho představitele. Vedle toho chceme hledat cesty, jak uvolněním a zjednodušením podmínek územního plánování lákat do Středočeského kraje investory v sektoru tzv. strategických služeb, kterými jsou např. centra zákaznické podpory, centra sdílených služeb, centra pro vývoj softwaru, expertní a řešitelská centra a hi-tech opravárenská centra, která poskytují v rámci nadnárodních korporací velmi specializované služby např. pro několik zemí současně. Takoví investoři využijí vzdělané pracovní síly a nezatěžují kraj nadměrnou dopravou.

Co ještě může kraj pro zlepšení podmínek na trhu práce udělat? Například je zřizovatelem středních škol – a kdo jiný než zřizovatel by měl školy vést k tomu, aby se více zapojovaly do spolupráce s podniky a podnikateli, aby byly více orientovány na praxi? „Chceme usilovat o to, aby finanční prostředky nešly na financování poloprázdných učilišť, ale aby byly nabídnuty zkušeným a dobře motivovaným mistrům odborného výcviku, kteří se budou individuálně věnovat několika učňům a budou mít šanci je naučit něco skutečně smysluplného a prospěšného pro praxi.

MUDr. Raduan Nwelati

předseda místního sdružení
předseda oblastního sdružení
místopředseda regionálního sdružení
primátor Mladé Boleslavi
krajský zastupitel