Projev místopředsedy ODS Pavla Drobila
Dobré odpoledne, dámy a pánové. Když tady u řečniště byla paní Miroslava Němcová, tak říkala, že to má složité po projevu Mirka Topolánka. Já to taky nebudu mít jednoduché po projevu pana předsedy strany, protože spoustu analytických informací, které vyplívají z mého vystoupení , nikoliv dominantně jako místopředsedy ODS, ale jako osoby odpovědné za centrální volební štáb, tak už tady zazněly. Takže já budu postupovat podle hesla opakování matka moudrosti, což v tomto případě nemusí být od věci.
Vážené delegátky, vážení delegáti, vážený pane předsedo, přesně před třemi týdny proběhly krajské volby a první kolo voleb senátních. Je to příliš krátká doba na jejich podrobnou analýzu. Nicméně každý z nás měl dostatek času, aby si mohl pojmenovat příčiny a důvody naší prohry. A je férové říct, že větší volební prohru ODS ve své historii nezažila.
Jak jsem řekl, není v tomto sále asi nikdo, kdo by v hlavě nenosil svůj malý seznam příčin naší volební porážky. Je to téma, které se pravděpodobně řešilo na každém místním, oblastním i regionálním sněmu. Mnozí jste si ho určitě připravili do odpolední politické diskuze. To je fórum, na které taková debata jednoznačně patří. Jako šéf centrálního volebního štábu ale cítím, že je nutné toto téma, ve větším detailu, než jak o něm hovořil Petr Nečas, otevřít už nyní. Ono otevření bude spíše faktografické a částečně analytické a opírá se nikoliv o pocity členů volebního štábu, ale o podrobnou analýzu, kterou si ODS nechala zpracovat.
Volby jsme prohráli, získali jsme jen 12% hlasů. Strana, která byla dlouho zvyklá na třicetiprocentní výsledky, následně si přivykla na 20% výsledky, se letos na podzim ocitla těsně nad kritickou 10%. Byl to šok. Větší šok, než pamatují ti, kteří zažili prohrané krajské volby 2008.
Klasické doporučení pro první pomoc v případě šoku zní: Nechte zraněného v klidu. Myslím, že taková rada by pro dnešní ODS byla fatální. V nečinném klidu určitě zůstat nesmíme. Doufám, že právě tento Kongres ukáže, kudy musíme jít dál.
Abychom mohli vést seriózní debatu o výsledku voleb i o naší další volební strategii, připravili jsme pro vás závěrečnou zprávu volebního štábu, kterou najdete ve svých složkách. Kromě předvolebních průzkumů, strategie kampaně, jejího vizuálního zpracování a informací o využitých komunikačních kanálů obsahuje také výsledky rychlého povolebního průzkumu. Zejména tuto pasáž vám doporučuji prostudovat, protože poměrně jasně idenfitikuje hlavní důvody, proč v letošních podzimních volbách zůstali voliči ODS doma, respective ji nevolili.
Rád bych z této zprávy vypíchnul několik bodů:
1) Letošní volby ukázaly, že se nelze spoléhat na masivní předvolební průzkumy. Data pro naše rozsáhlé interní průzkumy se sbírala několik měsíců před volbami. Naopak velká část voličů se rozhodovala jen krátce před hlasováním. Rychlou změnu nálady jsme tudíž nedokázali zachytit, ani na ni adekvátně zareagovat. Lze se utěšovat tím, že velké nepřesnosti zasáhly i průzkumy pro veřejnoprávní média.
2) Je dobře, že jsme na rozdíl od roku2008 měli centrální kampaň i centrální program. Měli jsme čitelnou kampaň, kterou většina našich voličů vnímala. Ukázalo se ale, proč je důležité jít k volbám. Zcela se do budoucna bude muset změnit volební strategie. Jestli v posledních parlamentních volbách bylo klíčové udržet si své (byť menší) množství kmenových voličů a destruovat voličský elektorát protivníka, tak dnes bude hlavním úkolem nalézt recept k mobilizaci našich voličů, aby k volbám přišli a ODS aktivně podpořili.
3) Nejsilnějším důvodem volební neúčasti našich voličů z let 2008 až 2012 byla, jak správně popsal Petr Nečas, ztráta důvěry. Ztráta důvěry v poltické strany obecně, ale také ztráta důvěry v ODS. Myslím, že nenajdeme člena ODS, který by se s nárůstem nedůvěry nesetkal.
4) Až na další příčce stojí nesouhlas s prováděnými reformami, které jako důvod uvedly dvě pětiny našich bývalých voličů. Velký vliv na rozhodování voličů ODS ale měla ekonomická situace jako taková. A to v prakticky stejné míře, jako na rozhodování voličů jiných stran. Volili nás především ti, kterým se dnes daří lépe než dříve. Naopak pocit zhoršení vlastní ekonomické situace byl důležitým důvodem, proč naši bývalí voliči nešli k urnám.
5) Svou roli samozřejmě měla také naše nejednotnost. Někdo může namítat, že její signály problikávaly poslaneckým klubem i Výkonnou radou řadu měsíců před zahájením kampaně. Mediálně však střet či chcete-li rozkol v poslaneckém klubu časově splynul se zahájením volební kampaně, a to nemohlo mít pozitivní dopad na vnímání jednoty a čitelnosti ODS v nejcitlivějším období horské části naší volební kampaně. To je prostě fakt a i jeho hodnocení náleží tomuto Kongresu. Minimálně už proto, že jeho důsledkem je skutečnost, že se v úterý sejde poslanecký klub ODS, který již nebude mít 51 členů, ale pouze členů 50.
Vážené delegátky, vážení delegáti, toto je rychlá sonda do důvodů naší volební prohry.
Nepatřím k těm, kteří s každým neúspěchem začnou apokalypticky věštit zánik ODS. Tuto roli rád přenechám jiným. Přesto jsem přesvědčen, že ODS musí svůj špatný výsledek vnímat jako velmi vážnou výstrahu. Proč?
Naše povolební sonda ukázala i to, že čtyři pětiny našich potenciálních voličů nejsou spokojeny s výsledky voleb.
Dvě pětiny by dokonce šly volit, pokud by dopředu věděli, jak volby dopadnou.
Dvě třetiny našich tradičních voličů, kteří ovšem nepřišli k volbám, uvedlo, že chtěli dát najevo nespokojenost. Chtěli nám dát výstrahu. To jsou fakta, ze kterých se musíme poučit.
Je tu ještě jedno číslo. Osmdesát šest procent potenciálních voličů uvedlo, že předpokládá svoji účast při příštích volbách do poslanecké sněmovny. Věřím, že právě v tomto čísle je naše naděje.
Dámy a pánové, vážení delegáti. Dovolte mi z tohoto místa na závěr svého vystoupení poděkovat všem kandidátům a členům všech volebních štábů za práci, kterou v kampani v barvách ODS a pro ODS vykonali. Jsem přesvědčen o tom, že centrální kampaň byla připravena dobře, spojení s regiony fungovalo lepe než dřív. Nikdy v historii ODS nedostali krajští lídři takovou podporu z centrály jako před letošními volbami, a to jak finanční, tak organizační. A to přesto, abych hájil svou práci – funkci místopředsedy na tomto Kongresu neobhajuji, jak se na volebního manažera po prohraných volbách sluší a patří. Říkám to proto, že si všichni, kdo se na kampani aktivně podíleli, poděkování zaslouží.
Děkuji Vám za pozornost.
místopředseda strany
poslanec PČR