Deník: Přijímačky nic neověřují, jen rozřazují, říká poslankyně Renáta Zajíčková
(Deník) Poslankyně ODS Renáta Zajíčková se celý život zabývá vzdělávacím systémem. Tvrdí, že ten český nutně potřebuje zásadní proměnu. Navrhuje, aby děti strávily na základní škole osm let a další dva povinné roky na střední. Odpadly by tím přijímačky.
Za pár dnů čeká na 150 tisíc uchazečů o maturitní obory jednotná přijímací zkouška. Opět je kolem toho spousta stresu a nervů. Nedá se tomu vyhnout?
Dá, ale to bychom museli zrušit přijímací zkoušky jako takové. To bych považovala za správné, pokud by se to dobře odůvodnilo a zasadilo do širšího kontextu. V současné době se na ministerstvu školství připravuje jiná varianta, tedy obrácené pořadí kroků před vstupem na střední školu.
Máte na mysli podání přihlášky a vykonání zkoušky?
Ano, žáci dnes nejprve podávají přihlášky a teprve pak dělají testy. Když si vybírají preferované školy, nevědí, jak na tom se znalostmi reálně jsou. Kdyby to bylo naopak, znali by výsledek zkoušky a teprve na jeho základě by volili maturitní obor. Je totiž jednou z velkých slabin našeho školství, že dětem neposkytuje zpětnou vazbu.
Pochopila jsem správně, že byste přijímačky zrušila, protože ve své současné podobě žákům nepomáhají?
Jednotná přijímací zkouška by podle mě měla být nahrazena výstupní komplexní informací o tom, jak si žák vedl po celá léta na ZŠ. Ale nešlo by o jeden závěrečný test. Navrhuji, aby byly označeny uzlové body vzdělání a v nich by docházelo k testování. To by mohlo být dílčí, zaměřené například na humanitní obory, rozvoj osobnosti a přírodovědné předměty. My nyní chceme, aby se žáci pátých, sedmých a devátých tříd rozhodovali o své budoucí profesi, ale nedáváme jim informaci o tom, jaké mají studijní předpoklady, potenciál, schopnosti a zda mají dovednosti odpovídající jejich zájmům.
U gymnázií, lyceí a některých průmyslovek nyní převyšuje poptávka nabídku, byť se to týká hlavně velkých měst. Neslouží tak přijímačky hlavně jako rozřazovací test?
Přijímací zkouška má skutečně především rozřazovací smysl. Vůbec ale neposkytuje informaci o tom, jak dotyčné dítě prospívalo během školní docházky.
Takové hodnocení by se tvůrcům testů z Cermatu určitě nelíbilo. Oni říkají, že testování dává dostatečně komplexní obrázek o zvládnutí učiva.
S tím nesouhlasím. Otázky mohou být pro jednoho lehké, pro jiného těžké. Jejich cílem není ověřit, jaké znalosti dítě během základní školy získalo, ale rozřadit uchazeče. Bavila jsem se o tom i s bývalým ředitelem Cermatu Miroslavem Krejčím…
Zrovna ten mi v rozhovoru řekl, že přijímačky vnímá jako spravedlivé a správné. Byl jejich velkým zastáncem.
On je zastáncem toho, aby testy byly nejen rozlišovací, ale také ověřovací. Jedině tak mohou poskytnout potřebné sdělení dítěti, rodičům, škole a státu. My potřebujeme data o tom, jaká byla vzdělávací dráha dítěte. Současná jednotná přijímací zkouška poskytuje spíše informace zřizovatelům, jaké obory žáci základní školy preferují. Možná podle toho mohou lépe plánovat druhá a třetí kola, eventuálně změnu struktury škol na svém území. Navíc testy jsou jenom z češtiny a matematiky, takže komplexní obrázek rozhodně nedávají. Určitě ne o osobnosti dítěte, jeho silných či slabých stránkách.
To by vyřešil váš návrh na reformu nazývanou 8+2, tedy desetiletou povinnou školní docházku s osmi lety na základní a dvěma na střední škole?
Vyřešil. Součástí mého návrhu reformy vzdělávacího systému je deset opatření, která těsně souvisejí. Jedním z nich je zkrácení základní školy na osm let a její rozdělení na tři stupně. Každý z nich by byl ukončen ověřením znalostí a poskytnutím zpětné vazby. Každý žák by musel pokračovat na střední škole, takže bychom mu to místo museli poskytnout. Nešlo by tedy o žádné žebříčky a bodování, ale zjišťování předpokladů a potenciálu. Žák osmé třídy by si vybíral jen obecné zaměření, nikoliv úzkou specializaci. Nabídka by představovala třeba patnáct širších směrů, umělecký, ekonomický, humanitní, zdravotnický atd.
(Autor: Kateřina Perknerová)
poslankyně PČR
starostka MČ Praha 5