Jak přežít celostátní karanténu a nezbláznit se

19. března 2020
Jak přežít celostátní karanténu a nezbláznit se

Vypadá to, že je teď vše vzhůru nohama, ale nemá cenu se zbytečně stresovat. Naopak se nám otevírá možnost stihnout věci, na které jsme dlouho neměli čas – od (domácího) cvičení přes čtení knihy až po pěkný rodinný výlet.

Spoustě z nás se nyní převrátil celý svět. To, co jsme ještě před týdnem považovali za samozřejmost, najednou není možné. A to, co nám ještě nedávno připadalo jako neuvěřitelné, se stalo skutečností – od uzamčení (téměř) všech obchodů až po uzavření hranic.

Nechci si zde ale stěžovat na to, co všechno nyní nemůžeme a už vůbec zde nechci komentovat některé přešlapy naší vlády. Na to ať si každý z nás udělá názor sám.

Chci naopak povzbudit ty, kteří mají špatnou náladu. Protože podle mě není náhoda, že se řecky KRIZE říká zároveň šance. Je to totiž příležitost strávit více času s naší rodinou, s těmi, koho máme rádi. Příležitost najít si čas na věci, které jsme dlouho odkládali – například já už si přečetl skoro celou knihu známých cestovatelů Hanzelky a Zikmunda a i když jsou uzavřené hranice, tak jsem cestoval jak po mapě, tak vlastně i časem - v rámci příběhu jsem se dostal do Afriky koncem 40. let.

Také jsem začal cvičit. Normálně bych se vymlouval na to, že je málo času, ale včera jsem strávil pro začátek kolem hodiny posilováním.

V lesích byl doslova „nával“ rodin s dětmi, které v této době vyrazili na výlet

Jiní mí známí si naopak vyšli na procházku do staré Prahy a objevili kouzlo města, které je nyní takové hezčí, jakmile není pod náporem turistů a všudypřítomných atrakcí. Když jsem viděl fotografii Staromáku u Orloje, kde se uprostřed dne nacházelo asi tak pět lidí, tak jsem si vybavil, jak krásně musela Praha vypadat např. za první republiky.

A ještě více mě překvapilo, když jsem byl o víkendu za městem a v lesích byl doslova „nával“ rodin s dětmi, které v této době vyrazili na výlet. Protože po uzavření restaurací a kin se řada z nás vrátila ke klidnějšímu životu podobajícímu se tomu, co mohli dělat naši rodiče nebo prarodiče.

Jak již bylo řečeno na začátku – můžeme si na tuto krizi stěžovat nebo ji můžeme spatřit jako určitou příležitost. Pokud máme to štěstí, že jsme zdraví, využijme nastávající čas k něčemu, co jsme již dlouho chtěli udělat, ale.. museli jsme na pracovní schůzku, zašli jsme na večírek, navštívili kino, atd.

Nyní se nemáme na co vymlouvat. Stačí jen vypnout televizi a přestat sledovat průběh koronaviru. Pokud vám mám říct svůj příklad, já rád píšu články nebo komentáře. Baví mě předávat lidem informace, vytvářet pohodu nebo zvedat dobrou náladu. A proto jsem se rozhodl povzbudit pár čtenářů.

Podobnou možnost mají teď mnozí z nás a byla by škoda, aby jí nevyužili.

Milan Klempíř

člen MS ODS Jinonice

Štítky: komentář