Lenka Zídková Články

Od 19.3.2015 běží řízení o odtsranění stavby veřejnou vyhláškou. Rozhodnutí Ministerstva kultury ještě nepadlo. Zároveň proběhla petiční akce za záchranu hotelu, kterou podpořila i řada nejen hradeckých architektů, např. Josef Pleskot či docent Milan Rejchl. Petici podepsalo takřka 1000 občanů.

Proč si myslíme, že budova hotelu by měla být zachována? Jakákoliv stavba se nestane významným architektonickým dílem pouze tím, že je architektonickým skvostem, jehož hodnocení může být problematické a velmi záleží na individuálním hodnocení. Větší význam má to, že v pravý čas zasáhne do vývoje architektury, nebo městského prostoru, významně ho ovlivní a dotvoří a ukáže cestu k následování. Hotel Černigov, jehož autorem je významný hradecký architekt Jan Zídka, je v rámci městského organismu důležitým počinem. Svojí výraznou čistotou navázal na architektonickou tradici Hradce Králové z předválečných let. Jeho umístění v přednádražním prostoru má významnou polohu v rámci městského centra a tvoří výraznou dominantu města. Pokud mluvím o významu objektu hotelu, mám zároveň na mysli i prostor, který stavba vytváří a který je dokonce někdy důležitější než stavba vlastní. Hotel Černigov vytvořil prostor, kterému dnes říkáme Riegrovo náměstí. Je to jediné náměstí, které po roce 1945 v Hradci Králové vzniklo na tak velkorysém půdorysu. Druhou stranu náměstí vymezuje nemovitá kulturní památka, budova Hlavního nádraží, která byla zapsána na seznam kulturních památek již v roce 1958. Když se podíváme na dnes již zapsané nemovité kulturní památky v Hradci Králové, tak každá z nich mohla být v určitou dobu zbořena, nelíbila se, přestala sloužit svému původnímu účelu, stavebně nebo technicky dožila. Důležité ale je, že jsou tady a že se s nimi můžeme chlubit a díky nim stále ještě nazývat město "Salon republiky". Tento proces tvorby městského prostoru nikde nezačíná a nikde nekončí, je v čase kontinuální. Pokud se tento proces přeruší, stane se pouze to, že se vytvoří trhlina, kterou nelze v budoucnu zacelit, město začne ztrácet na svém lesku.

Do řady budov, které se dle mého názoru, zařadily mezi významné stavby své doby, lze zařadit i hotel Černigov. Hotel byl realizován v letech 1967 až 1975. Po dokončení dala stavba naději a optimismus nejen architektům, ale všem lidem, kteří obdivovali bílou fasádu obloženou jugoslávským vápencem s prolomenými liniemi tmavých lodžií, proskleným přízemím a do noci svítící oranžovou linku oken kavárny ve 14 podlaží.V období mezi roky 1949 až 1989 nastala těžká doba nesvobody, ve které se jen těžko tvořilo nejen architektům, ale všem tvůrčím lidem. Myslím, že není nutné zde vysvětlovat jaké podmínky panovaly ve stavebnictví. Jen krátké období konce 60. let umožnilo se trochu nadechnout a právě v této době vznikl projekt hotelu, tehdy pod názvem Regina a teprve před dokončením přejmenován na Černigov, po družebním městě na Ukrajině. Jakmile se politická situace trochu uvolnila, naskytla se možnost navrhnout a realizovat něco, co do té doby nebylo možné. Architekt Jan Zídka, který byl žákem Prof. Sokola na Umělecko průmyslové škole v Praze, byl ještě naočkován prvorepublikovým stavebním kumštem a to se odrazilo v návrhu budovy hotelu. Na projektu spolupracoval špičkový konstruktér Ing. Dr. František Čížek. Na interiérech řada významných výtvarníků. Původní kvalitní interiery, které se ale z větší části se bohužel nedochovaly, byly navržené ve spolupráci s výtvarnými umělci např. Hugo Demartinim či Jaroslav Vožniakem.

Architekt Jan Zídka dal hotelu, kromě velkorysých rozměrů vnějších i dostatečně dimenzované provozní prostory. Stavba hotelu nebrání pohledům na budovu nádraží, naopak uvolnila celý prostor náměstí od drobných bytových domů, které stávaly v místě dnešního parkoviště. Tento koncept náměstí před budovou hlavního nádraží se poprvé objevil již v plánech architekta Havlíčka a Bartoše po druhé světové válce. V dnešní době kvalitně vytvořený parter s novým dopravním řešením vybízí k dokončení parkových úprav až k hotelu. Hotel je řešen jako solitérní objekt členěný na horizontální podnož s převážně společenskými funkcemi a vertikální hotelovou částí. Budova má 14 nadzemních a jedno podzemní podlaží. Hotelová hala, jídelna a kavárna jsou umístěny v přízemí v návaznosti na hlavní vstup. Restaurace, vinárna a salonky jsou umístěny v suterénu se samostatnými vstupy z ulice S.K. Neumana. Zbývající část horizontální podnože je věnována technickému a hospodářskému zázemí. Výšková část obsahuje pokoje, kterých je dnes 210 (původně 231). Ve 14. podlaží byla taneční kavárna a klubovna s překrásnou vyhlídkou na historické jádro města, dnes jsou zde jednací sály s dochovaným původním osvětlením.

Samostatnou kapitolou by byl popis unikátní konstrukce hotelu. Konstrukce je čistě monolitická železobetonová a nachází se ve velmi dobrém stavu. Její výjimečnost spočívá v návrhu jednoduchého a velkoryse uspořádaného skeletu s masivními stropními bezprůvlakovými deskami jednotné tloušťky s rovným podhledem v lůžkové části podporované soustavou dvojic stěn umístěných příčně v rozteči 7,2m. Uvolněním prostoru jsou vytvořeny ideální podmínky pro varianty dispozičního uspořádání interiéru s možností provádění požadovaných změn v celém období životnosti konstrukce.

Současný vlastník v rámci vyzvané soutěže o návrh přestavby celého území oslovil i náš ateliér. Po prostudování zadání jsme zjistili, že se v podstatě jedná o demolici stávajícího hotelu a soutěže jsme se neúčastnili. Přesto jsme vypracovali studii možné rekonstrukce hotelu a předali ji majiteli Černigova. Názor, šířený vlastníkem hotelu, že Černigov se nedá rekonstruovat na nový moderní hotel **** je mylný. Tvrzení, že stavba je ve špatném stavu a nerekonstruovatelná je pouze taktika majitele, která má pomoci k realizaci podstatně většího stavebního záměru, kterému stávající hotel prostě překáží. Hotel je v dobré kondici, ale tím nechci říci, že rekonstrukce není nezbytná. Hlavní argument majitele pro demolici hotelu je, že plocha pokojů je malá a mají nízkou světlou výšku. Z tohoto důvodu, po konzultaci s Ing. Bohuslavem Ruskem, který byl statikem původního projektu, jsme navrhli rozšíření pokojů vybouráním příček. Dnešní světlá výška je sice 2,55 metrů a u hotelového pokoje by měla být 2,6 metrů, ale těchto chybějících 5 cm by bylo zcela vyváženo zvětšením podlahové plochy po odstranění příček na 21 m2 resp. 26 m2 (požadavek je 13,3 m2). Kapacita nově vzniklých 140 pokojů je postačující. Studie prokázala, že hotel v dnešním objemu lze přizpůsobit veškerým současným požadavkům a to jak z hlediska standardů pokojů, doplňkových a restauračních zařízení. Možné by bylo citlivé doplnění hotelu o přístavbu nového kongresového sálu s podzemním parkovištěm podél ulice Haškova. Ve studii jsme se zabývali i možností zateplení či ponechání kamenného obkladu. Dle našeho názoru a po konzultaci s kameníky, lze považovat obklad bílým mramorem za kvalitní a snadno očistitelný. Mramor se neustále těží, takže lze poškozené části doplnit. Zateplení lze řešit z vnitřní strany obvodových stěn.

Toto jsou všechno důvody, proč si myslíme, že hotel Černigov by měl v Hradci Králové zůstat a že nelze jednoduše prohlásit, "nahraďme ho jinou stavbou a možná bude lepší", protože když v Hradci Králové tato budova nebude, vznikne ona nespravitelná 50ti letá díra ve stopě hradecké architektury. Toto je navíc podtrženo tím, že po konstrukční stránce je hotel dnes ve vynikající kondici a s ohledem na železobetonovou konstrukci s velkými rozpony umožňuje bezproblémovou rekonstrukci interiérů, která vyhoví novým požadavkům na využití hotelu.