Pavel Louda Články

Co by se mělo z Vašeho pohledu v Novém Bydžově zlepšit či změnit, třeba i za pomoci kraje?

Město by potřebovalo ještě více pracovních příležitostí. Postupně se nám daří připravovat infrastrukturu v naší průmyslové zóně tak, aby pozemky byly přijatelné pro další investory. V tom nám kraj může pomoci zejména finančně. Další oblastí, která se nás dotýká a je závislá na rozhodování krajských zastupitelů, je zdravotnictví, které bylo v minulých letech dost zásadně omezeno. Bydžováci patriotsky lpí na místní nemocnici a snižování rozsahu péče nesou velmi nelibě. Dostupnější než nemocnice v Jičíně (35 km), kam královéhradecký zdravotnický holding naše pacienty směřuje, je pro nás Fakultní nemocnice v Hradci Králové, kde však pacienty z Bydžovska často odmítají. Nemocnice v Městci Králové je mimo hranice kraje, pacienti si sem však vzhledem ke vzdálenosti (15 km), profesionalitě a vstřícnosti lékařů cestu našli. Celkově však zdravotnictví v Bydžově zůstává otevřenou otázkou. Další věcí, kterou přímo ovlivňuje krajské rozhodování a která je pro Bydžov riziková, je problematika zachování středního školství. O Bydžově se též hovoří jako o městě škol. Střední školství zde má tradici, gymnázium celých 140 let! Současný trend vedoucí ke slučování škol Bydžov již postihnul - s omezením provozu nemocnice zmizela Střední zdravotnická škola, neboť navazovala svou praxi studentek na toto zdravotnické zařízení. Byla sloučena dvě učiliště a nyní se obáváme o gymnázium.

Jaký je z Vašeho pohledu největší problém Nového Bydžova?

Zásadním problémem města je rostoucí romská komunita, a tím pádem realizace takových opatření, aby se zde občané (všichni bez rozdílu) cítili bezpečně. Pocit bezpečí v místě svého bydliště totiž patří mezi základní potřeby lidí, všechno ostatní je následující. Proto jsme také vytvořili nový plán sociálních služeb. Zaměřuje se nejen na romskou integraci, ale také na důchodce i na oběti domácího násilí. Koncepce romské integrace stále obsahuje i represivní aktivity jako například pravidelné kontroly v hernách. Na aktivity romské integrace se částečně podařilo sehnat prostředky z evropských strukturálních fondů.

Co Vás jako starostu obecně mrzí?

Ve veřejné správě se pohybuji již 18 let a to co mi vadí, je především rostoucí administrativní moloch. A to v souvislosti se změnami legislativy, např. novela zákona o veřejných zakázkách je přímo ukázkovým příkladem, tak i v oblasti čerpání evropských zdrojů. V běžné starostenské práci mi život ztěžuje složitá administrativa a právní kličky. Logický a oprávněný požadavek lidí často nemůžeme splnit, protože tomu brání „legislativní předpoklady“. Nebo třeba dáme na papír hranaté razítko místo kulatého a všechno je špatně. To jsou věci, které mě soustavně vytáčejí.

Proč jste se rozhodl kandidovat do krajského zastupitelstva?

Řada občanů mě zná a ví, že jsem nekompromisní a ve svých názorech neoblomný. Kromě toho mohu nabídnout svoji osmnáctiletou praxi starosty, to je poznání veřejné správy a taky rozpoznání toho, co je pro občana důležité a co jsou jen administrativní výplody. Pokud bych se do zastupitelstva dostal, určitě bych chtěl pracovat v tom, co je mi blízké. Tedy v komisi či výboru pro regionální rozvoj a životní prostředí. Mnoho let totiž působím jako člen představenstva VAK i v oblasti vodárenství a mnoho let jsem předsedou svazku obcí.

Jaké máte koníčky či záliby, pokud Vám na ně vůbec zbude čas?

Dříve jsem aktivně sportoval, hrál jsem fotbal. Nyní mi to již zdravotní stav tolik nedovolí. Chodím si zaplavat, občas hraji tenis, dokonce se začínám rýpat v zahrádce a zjišťuji, že mě to dokonce i uspokojuje.

Obyvatelé Nového Bydžova Vás skutečně znají jako dobrého fotbalistu. Jestli se nemýlím, určitě má sport na radnici zelenou, ne?

Já si myslím, že ano. Vytvořili jsme dobré podmínky nejen pro fotbal, ale pro sport obecně. Nejde však jen o peníze, ale i o lidi, kteří jsou ochotni se mládeži věnovat. A to je velice důležité a souvisí to i s kvalitním využitím volného času naší mládeže. Sport si jistě podporu zaslouží.

Pravda je, že v Novém Bydžově počet obyvatel ohrožených skupin žijících ve vyloučených lokalitách stále roste, zvyšují se nároky na bezpečnost ostatních obyvatel. Jak se s tímto faktem město vyrovnává?

Ano, u nás se skutečně jedná o velký problém. Počet Romů se zde zvýšil za pět let o 18 procent. Obyvatelé lokalit často nemají trvalé bydliště ve městě, v Novém Bydžově je zhruba 100 nepřihlášených Romů, což znamená únik daňových příjmů v rozpočtu cca ¾ mil. Kč. Opatření, která je třeba učinit, aby se ostatní obyvatelé ve městě cítili bezpečně, kladou velké nároky na rozpočet a měly by být pokryty státem. Mezi tato opatření patří především vyšší počet strážníků, vybudování a provoz kamerového systému, práce asistentů prevence kriminality, terénních sociálních pracovnic a provoz nízkoprahového centra. Je nutné zároveň posílit funkčnost Policie ČR v zajištění bezpečnosti ve vyloučených lokalitách! Podporujeme záměr vytvoření zásahové jednotky Policie ČR,která bude v součinnosti s městem řešit bezpečnost vyloučených lokalit a jejich okolí.

Většinou mají tyto rodiny nedostatek financí, což se negativně projevuje na jejich životní úrovni…

Ohrožené skupiny mají skutečně nízkou finanční gramotnost, 89 % romských domácností u nás je zadluženo, jsou jim snižovány sociální dávky. Domácnostem hrozí exekuce. Nedostatek financí vede ke zvýšení sociálního napětí, k rozvoji lichvy a ke zvýšení agresivity ze strany Romů. Roste počet krádeží a násilí. Již dnes se v Novém Bydžově Romové na kriminalitě podílejí 30 %, což je šestinásobek jejich podílu na počtu obyvatel. Problém je i v gamblerství, které je v této komunitě velmi rozšířené, chybí nástroje proti zneužívání sociálních dávek. Možnosti odebírání sociálních dávek se po sociální reformě ještě zkomplikovaly (úřady práce samy kontrolu neprovádějí).

Stává se u vás také, že se najdou majitelé objektů, kteří pronajímají těmto skupinám nevyhovující byty za nepřiměřené nájemné?

Bohužel ano. Současná legislativa umožňuje majitelům nemovitostí pronajímat sociálně slabým občanům prostory, které často jsou k bydlení nevyhovující, bez omezení kolik osob zde může bydlet a to za vysoké nájemné. Tento způsob podnikání není dostatečně legislativně podchycen. Chybí hygienická norma (metr čtverečný na jednoho obyvatele) a také nástroj pro kontrolu oprávněnosti příjmů těchto vlastníků.

Pokud by měla tato ohrožená skupina stálou práci, možná by se její situace zlepšila. Pravděpodobně i způsob života těchto lidí, co myslíte?

Ano, snažíme se jít i tímto směrem. Jako nejvhodnější způsob zaměstnávání ohrožených skupin se osvědčily veřejně prospěšné práce a veřejná služba organizovaná městem ve spolupráci s úřady práce a s finanční podporou státu. Zprostředkovatelské agentury jsou zcela zbytečné. Město nejlépe dokáže definovat práci na úklidu ve městě a údržbě veřejné zeleně, kterou mohou ohrožené skupiny vykonávat.

Máte nějaký nástroj na případnou represi?

Snad legislativní úprava možnosti vykázání z města za opakující přestupky může udržet veřejný pořádek ve městě. Také status přechodného pobytu by mohl napomoci spravedlivějšímu rozdělení daňových příjmů.

Jak vidíte ze svého pohledu starosty dopad sociální reformy na vašem úřadě?

Sociální reforma nepřinesla očekávané zjednodušení výplaty a omezení zneužívání sociálních dávek, naopak snižuje se výkon vlastní sociální práce, kterou si přehazují úřady práce s městskými úřady. Vyplácením dávek „od stolu“ se objem dávek zvyšuje, jejich vyplácení není dostatečně prověřováno. Co se týká sociálních karet – výplaty na hotovosti – ty přinesou jenom další možnosti zneužívání sociálních dávek.

Již jste zmínil, že agentury pro sociální začleňování vám příliš nepomohou. Je to tak?

Jistě. Města sama dokážou za pomoci terénních sociálních pracovníků (TSP), asistentů prevence kriminality (APK) a městské policie analyzovat komunitu a koordinovat opatření. Využití agentur je mrhání finančními prostředky, vhodnější je podpořit přímo opatření měst. Nový Bydžov má například kompletně analyzovanou romskou komunitu a vyloučené lokality a přijal určitá opatření směrem k této komunitě. Například zvýšil počet strážníků ze 4 na 6, zvýšil počet TSP z 1 na 2, nově pak dva APK z řad Romů. Dále jsme zřídili nízkoprahové centrum, regulujeme hazard pomocí, budujeme kamerový systém a zřídili jsme Komisi pro bezpečnost, do které je zapojena také veřejnost.

Máte ještě další opatření zejména směrem k problematické mládeži?

Je jich řada, například jsme zřídili linky pro pořádek a bezpečnost – číslo mobilního telefonu a e-mailovou adresu. Organizujeme koordinační schůzky odborů MěÚ, TSP, APK, řešíme finanční problémy při jejich vzniku – např. formou splátkových kalendářů. V neposlední řadě pak podporujeme přípravné třídy ve zdejší praktické základní škole, organizujeme dohledy na sportovištích, snažíme se zachovat pedagogicko-psychologické poradny, řešíme podpory v zaměstnanosti veřejná služba či veřejně prospěšnou prací, město upřednostňuje projekty podporující vzdělanost.

Ing. Pavel Louda

předseda místního sdružení
člen oblastní rady
uvolněný starosta města