Jsme svědky dějinného zlomu
(Lidové noviny) Opatření, která vláda přijala kvůli koronaviru, mohla přijít i dříve. V evropském kontextu je ale reakce kabinetu v pořádku
Je dobře, že vláda 12. března vyhlásila v celé České republice nouzový stav vzhledem k šíření nového koronaviru. Můžeme se přít, zda se tak nemělo stát dříve. Z mého pohledu ano, ze dvou důvodů. Jednak již omezení zavedená dřívějšími opatřeními ministra zdravotnictví byla takového rozsahu, že z hlediska ústavy to mělo být spojeno s nouzovým stavem. V demokratické zemi nelze plošně omezit shromažďování lidí rozhodnutím ministra zdravotnictví. Především však, a to je podstatné, informace o povaze a dynamice šíření nového koronaviru, které máme k dispozici, nejsou jiné dnes a před dvěma týdny, nebo dokonce měsícem. Jediné, co se liší, je počet zjištěných nakažených. Jinak řečeno, mění se pouze pociťovaný stupeň rizika, nikoli samotné riziko. V krizovém řízení čehokoli je zásadní nejen reagovat, ale také předvídat. Když jen reagujete, už jste to prohráli.
Přesto také řekněme, že v evropském kontextu je aktuální reakce české vlády v pořádku. Roli zde totiž hraje, že s pandemií této povahy nemá Evropa zkušenost již sto let. Neexistence zkušenosti s tímto typem rizika po několik generací samozřejmě ovlivnila priority krizového plánování států. Také český krizový zákon je zřetelně stavěn hlavně na přírodní pohromy typu povodní, řeší hodně, jak lidi nuceně evakuovat z jejich domovů, ale nemáme jasné právní nástroje, jak je tam udržet při epidemii.
Skutečná čísla budou vyšší
Aktuální reakce české vlády je tak adekvátní. Především je však nutné pracovat s reálným předpokladem, že skutečný počet nakažených bude daleko vyšší, nejméně asi o řád, než je zjištěno. Uvádí se, že každý nezjištěný nakažený přitom znamená až tři tisíce dalších nákaz během šesti týdnů. Také se celosvětově uvádí, že novým virem se může nakazit až 75 procent světové populace, jakkoli zatím průběh ve většině věkových skupin kromě nejstarších a oslabených již jinou nemocí bývá vesměs mírný. S ohledem na tyto údaje je zásadní, aby v první řadě nikdo nechodil, kam opravdu nezbytně chodit nemusí. V řadě států světa bylo právě toto doporučení již součástí první reakce vlád. Riziko nákazy je dnes na jakémkoli více zalidněném místě v Evropě nejspíš úplně srovnatelné. Preventivní sebeomezení každého jedince jsou úplným základem úspěšného zpomalení a omezení šíření viru. Kritické bude na koronavirus testovat. Zatím se to děje málo a jsou omezené kapacity. Problémem se může stát dostupnost materiálu potřebného pro odběry a testování vzorků. Tato věc vyžaduje urgentní řešení ze strany státu.
Z hlediska boje s koronavirem je důležité, že je nový a spolehlivě se o něm zatím ví málo. Vědecké studie, které byly udělány v Číně na základě první vlny, jsou významné. Málo je zatím zjištěno, jakými všemi změnami virus prochází v souvislosti se svým průchodem světovými populacemi různých genofondů. Jsou náznaky, že při rozšíření do Evropy se zvýšila schopnost viru přenášet se, zatím se však zdá, že nikoli jeho nebezpečnost ve smyslu smrtnosti. Informační deficit by však obecně při prokázané schopnosti viru šířit se měl zesilovat důraz na prevenci. Zde platí, že předběžné opatrnosti není nikdy dost. V aktuální fázi krizového stavu teď bude na prvním místě zajistit dostatečné testování a dostatek ochranných pomůcek pro lidi vykonávající klíčové profese. Nejen ve zdravotnictví, ale také v bezpečnostních složkách, sociálních službách, komunálních profesích a zejména také v obchodech.
Pojmenovat musíme, že jsme ale v organizaci krizového postupu země ztratili nejméně dva týdny tím, že při neexistenci jasných státních doporučení o prvních opatřeních decentralizovaně rozhodovaly desetitisíce veřejných i soukromých subjektů. Zejména územní samosprávy – obce a kraje – měly již od počátku mít vládní pokyn připravovat krizové zajištění sociálních služeb včetně terénních. Víme totiž, že kritické bude udržet nejzranitelnější skupiny (seniory a lehce nemocné) doma.
Již teď je čas přemýšlet o dalších krocích, až bude situace stabilizována a nápor koronaviru se začne snižovat. Základem všeho je uvědomit si, že tato světová pandemie znamená podstatnou změnu způsobu života a fungování společnosti nejméně na dobu mnoha měsíců. A její ekonomické dopady budou významnější než dopady poslední globální finanční krize. To nevyhnutelně znamená nutnost začít jinak uvažovat i o politice pro nejbližší nadcházející období.
Čas pro vládu národní jednoty?
Potrvá-li nouzový stav dlouhou dobu – řádově měsíce –, bude nezbytná také nouzová legislativa. Budeme potřebovat vyřešit, jak zabezpečit obživu lidí, kteří budou muset zůstat doma. Zcela bezprostředně zranitelnou skupinou jsou živnostníci včetně svobodných povolání, dotčených zákazy veřejných akcí, ale stále více se to bude týkat v podstatě každého v produktivním věku. Stávající zákony v tomto s představou omezení chodu země kvůli epidemii daného rozsahu vůbec nepracují.
V delším časovém horizontu pak nejen z důvodu finanční náročnosti krizových opatření nastane nutnost nově se podívat na státní rozpočet a jeho priority. Podstatné bude držet ekonomiku v chodu. Situace bude vyžadovat nekonvenční přemýšlení.
Proto bychom měli začít uvažovat, že při delším trvání této krize by snad byla namístě vláda národní jednoty. A to tím spíše, že dnes máme menšinovou vládu, která z hlediska struktury voličů příliš nereprezentuje ty, kdo daňově ponesou hlavní finanční tíhu opatření, která budou nutná. Režim nouzového zákonodárství přitom zásadně změní časový horizont jednání o opatřeních, na normální oponenturu vládních návrhů nebude prostor, protože standardní legislativní opatření počítají se zhruba ročním průběhem projednávání.
Uvědomit si, že po celé Evropě dnes čelíme největšímu zásahu do chodu společnosti od obou světových válek, bude pro naši schopnost adekvátně řešit dlouhodobé dopady této krize rozhodující.
Jaké budou dlouhodobé dopady na naše uvažování, můžeme zatím do značné míry jen spekulovat. Možná si jasněji uvědomíme, že potenciál současných digitálních technologií byl zatím v západní civilizaci využíván převážně pro zábavu. To by se mělo změnit. Budeme potřebovat plně rozvinout potenciál telemedicíny, tedy využívání digitálních nástrojů pro diagnostiku a sledování průběhu onemocnění bez nutnosti vždy navštívit lékaře či být hospitalizován. Obecně budeme potřebovat nastavit digitální infrastrukturu institucí, aby mohla v situacích jako tato být plnohodnotnou alternativou fyzické přítomnosti – například, ale nejen, ve vzdělávání. A dosáhnout toho, že občan své úřední věci opravdu v plném rozsahu může vyřizovat online. Koronavirus jistě ovlivní také priority pro financování výzkumu, zřejmě zjistíme, že některé dnešní priority jsou méně životně důležité než udržovat dostatečnou kapacitu biologického výzkumu, který umožní reagovat rychle na ohrožení tohoto typu. Mimochodem, z hlediska objemu biomasy na světě mají viry nad lidstvem naprosto drtivou převahu, kterou můžeme zvrátit pouze znalostmi a technologiemi.
V každém případě, začněme uvažovat tak, že toto je jeden z momentů v dějinách, který mění naše zvyky a přemýšlení.
lídr krajské kandidátky ODS v Jihomoravském kraji
expert ODS pro výzkum a inovace