Jiří Nantl Články

 

Nejezdíme po lepších silnicích. Nemáme rychlejší vlaky. Kvalita vzdělávání se nezlepšuje. Zdravotnictví a sociální péče míří do setrvalé krize, o penzijním systému nemluvě. Úřady nejsou k občanům vstřícnější. Navzdory ekonomickému růstu se celková kvalita života nijak zásadně neposunula, prosperitu projídáme. Neopakovatelnou příležitost strategicky investovat s využitím evropských fondů (což v posledku jsou ne „bruselské“, ale zase naše peníze) jsme z větší části promrhali. Naše pozice ve světě a v Evropě neodpovídá naší tradici jednoho z nejstarších kontinuálně existujících evropských států.

 

Příčinou je kvalita politiky v naší zemi. Politika se ideově vyprázdnila a soustředila se na procedurální, formální cíle: zavádění registrů, evidencí a kontrol. V technicky dokonalejší podobě umožněné rozvojem digitálních technologií se tím naplňuje staré známé (původně leninské) heslo „důvěřuj, ale prověřuj“. Ničeho jsme tím ale nedosáhli. Nejen v ekonomickém smyslu, ale zejména se nijak nezlepšila atmosféra ve společnosti.

 

 

Vyprázdnění politiky provázel růst polarizace a nenávisti. Nyní, ve chvíli vrcholícího předvolebního boje, bychom však měli myslet na to, že volby proběhnou a až do dalších voleb budeme žít s jejich výsledkem – skutečné problémy naší země však nepominou.

 

Nejde jen o to, že z hlediska infrastruktury, kvality veřejných služeb a fungování státu jsme se na posledních deset let neposunuli téměř nikam. Jde také o to, že jsme fatálně nepřipraveni na budoucí výzvy: důsledky prodlužujícího se lidského života pro vzdělávání, zdravotnictví a sociální zabezpečení; dopady technologických změn na dostupnost a podobu práce; vliv proměn klimatu na kvalitu života (včetně otázky dostupnosti potravin). O naprosté většině těchto témat ani nezvládáme vést vážnou debatu, neboť v každodenní vřavě na to nezbývá prostor, čas ani energie. Mnohé problémy nevnímáme, neboť žijeme z podstaty, a jako tradiční, relativně bohatá a bezpečná země si takto zatím žijeme vcelku dobře.

 

Abychom zlepšili politiku – a tím kvalitu správy naší země –, potřebujeme nejen obnovit důraz na její obsah, tedy na program, ale zejména musíme posílit svou schopnost politiku skutečně provádět. Politika není reality show, kde jde o to, aby „byla sranda“. Politika si nevystačí s marketingem. Jde o zcela praktickou disciplínu, která vyžaduje určité zkušenosti a dlouhodobě akumulované znalosti, jak na úrovni jednotlivých lidí vysílaných do politických funkcí, tak v jejich zázemí, které vytváří politické strany.

 

 

Napravo od středu – tedy na té straně politického spektra, která dává přednost svobodě individuální volby a odpovědnosti za své kroky – toto dnes reálně nabízí a může garantovat jen ODS. Sám jsem se před časem k ODS přidal proto, že ji vnímám jako jedinou stranu, která má perspektivu spojit liberálně-konzervativní politický proud v naší zemi. ODS také nabízí výhodu zavedené strany. Není to žádná parta několika přátel. Je v ní hodně lidí, kteří politiku znají, umějí leccos prosadit, nebudou se to muset nově učit. Máte tak jistotu, že váš hlas nepropadne nejen v samotných volbách, ale že v praktické rovině nepropadne během celého volebního období.

 

Vím, že řada ideově nevyhraněných lidí, chcete-li středových voličů, má zábrany ODS volit. Tyto zábrany se často zhmotňují do jednoho či dvou viditelných jmen. Avšak politická strana se nejen obrací na voliče s určitým programem, ale také se do jisté míry stává odrazem svých voličů. Kdo si přeje mít v naší zemi silnou stranu, ve které se propojí liberální a konzervativní přístup, může k tomu přispět také tím, že dá svůj hlas ODS. Podpoří tím její návrat do historické pozice, v níž pomáhala budovat moderní český stát a nesla odpovědnost za jeho správu.

 

Je to dnes jediná strana ve středopravém prostoru, která toho dlouhodobě může dosáhnout. S vaší podporou. Nemrhejme dalším časem v životě naší země tím, že budeme opět experimentovat s novými a neotřelými stranami, které přijdou, ničeho nedosáhnou a zase zmizí – jako jsme to viděli už tolikrát.