Úspory ve státní správě se musí hledat inteligentně
(Pražská drbna) Celkem 14 ministerstev, každé s řadou odborů, desítky podřízených úřadů, agentur, výzkumných ústavů, fondů, státních podniků, akciových společností, příspěvkových organizací, a takhle bych mohl pokračovat až do soudného dne. Právě v této pro lidi nepřehledné a nabobtnalé státní struktuře se dá ušetřit nemálo peněz. Má to ale hned několik háčků.
Za prvé, velká část činností, které tyto instituce dělají, je ukotvena v platných zákonech. Omezování jejich činností nebo rovnou případné rušení se tak neobejde bez výrazného zásahu do podoby současných zákonů. No a škrtání v zákonech je extrémně zdlouhavé a velmi náročné, zvlášť co se týká vyjednávání se všemi aktéry legislativního procesu a dotčenými subjekty. Kapři si prostě rybník sami nevypustí. Nicméně, pravičák a ekonom ve mně říká, že se do toho pustit musíme. Předchozí vlády se bohužel bály, vzpomeňte si na ministrování Aleny Schillerové, a problém mezitím narostl do enormních rozměrů.
Za druhé, nyní to bude bohužel trochu nezáživné, ale o to důležitější. Rušení zbytečných činností úřadů je totiž možné jen tehdy, když přesně víme, jakou agendu daný úřad pokrývá, jaké vyžaduje či spravuje informace a dokumenty, jaké jsou jeho výstupy a kolik času tyto úkony zaberou odpovědnému úředníkovi. Zkrátka musíme získat přehled o tom, kolik úředních postupů je důležitých a kolik nesmyslných, zdvojených.
No a světě div se, stát za dobu svého fungování žádný takový přehled nemá! Proto nyní připravujeme s kolegy z vlády a zástupci NERVu podrobnou analýzu procesů a agend, abychom věděli, kde můžeme efektivně škrtat a šetřit.
Za třetí následuje design nového systému. Musíme vybrat činnosti, které je možno úplně zrušit, protože se dělají již někde jinde. Pak dost možná budeme rušit nejen agendy, ale i celé útvary a úřady. Dále nastavit komunikaci úřadů s občany a podnikateli tak, aby lidé nemuseli pořád dokola dokládat, co stát už dávno ví. Na tom již naštěstí pracujeme a brzy představíme veřejnosti.
No a za čtvrté tu máme často omílané slovo: digitalizace. Digitalizaci celého systému musíme ale řešit až úplně nakonec. Převedením papíru do digitální podoby se ho totiž na krásně nezbavíme. Proto nejprve rušení činností a pak až přechod k digitalizaci.
Je potřeba ale říci, že některé změny už se v tomto směru v posledních letech podařily a další se připravují. Třeba elektronický technický průkaz pro silniční vozidla - zrušení toho zeleného mega lejstra snad ocení každý řidič. Nebo digitalizace stavebního řízení, která naběhne v dalších letech.
Co říct závěrem – byl jsem v rámci koalice pověřen tím, abych se spolu s dalšími kolegy podíval na zub právě efektivitě státní správy. Kdybych nevěřil, že to je v našich silách, tak bych si o tuhle „práci navíc“ neřekl. Nebude to snadné a nějaký čas to potrvá. Ale pokud chceme malý a levný stát, který tu je pro lidi, tak se bez těchto kroků neobejdeme. Berte tento můj první komentář jako pomyslnou podanou ruku a můj slib pro letošní rok.
poslanec PČR