Nedělní glosa: Greta je hustá!
Jsem Vás naštvala, že jo? To je dobře, titulek prý prodává.
Už to slyším: Oooh, jak nepravicové! Jaké zneužívání dětí! A jakéže to klimatické ohrožení?
Evidentně! Všechno špatně!
Všechny ty děti, co stávkovaly, byly přece (!), zmanipulované. Stávka je trapná. Děti mají předně chodit do školy a poslouchat. A když už něco chtějí s tím životním prostředím, tak mají zalévat kytky na chodbách a jít sbírat odpadky. A hlavně mlčet a nerušit.
No, jasně. Jsem zapomněla, pardon!
Ale nezapomněla jsem, že i já jsem se ve svých dvaceti bouřila, chtěla jet do Afriky zachraňovat děti a čistila potůčky v naději, že to je to správné a jediné, co mohu udělat. Když je Vám dvacet, mnoho toho nemůžete, než se snažit říci: na tom mi záleží, to chci! Můžete to dělat revoltou a kouřit trávu a nosit pankáče, nebo jít do ulic s cedulí. Záleží na generaci. Ti, co milovali Magora za jeho revoltu a názor se dnes pobuřují nad studentskou stávkou!?
Máte pravdu, stávkou nic nezměnily. Ale ne jejich chybou. Ale naší! Nás „dospělých“, kteří jsme se jim vysmáli. Mladí volali po tom, aby se politici věnovali něčemu, co je tíží a bolí. A politici, vážení dospělí a odborníci neudělali nic. Nemyslím tím, zázračný recept na záchranu klimatu. Myslím tím diskuzi, odpověď, vysvětlení. Třeba by stačilo: pojďte na diskuzi, mýlíte se studenti, věci se mají jinak. Klima není ohroženo, nebo je ohroženo jinak, nebo věci už se dějí, ale nejde to tak rychle.
Nevím, jak jinde ve světe, ale u nás nic. Veřejná debata se studenty na toto téma neproběhla. Nikdo si to nevzal za své. Prostě jsme to přešli, jako jakoukoliv jinou páteční zácpu Prahy. Vlastně už ani nevíme, že nějaká stávka byla. Budou velikonoce, tak máme jiné starosti, že jo.
A pak se divíme. Divíme se, že děti, mladí, studenti se nezajímají o politiku a věci veřejné. Že vzhlížejí k idolům, které jim dávají špatnou odpověď, nebo je směřují mimo realitu. Divíme se, že systémem a námi více či méně pohrdají nebo nás ignorují.
Nejsem ani dost mladá, abych stávkovala, ani dost stará, abych měla odpověď. Taky ale nejsem Greta a sedět každý pátek v zimě na ulici bych nezvládla. Klimatu nerozumím. Otázek mám taky ale plnou hlavu.
Fakt to jen přejdeme, jako že nic? Opravdu ty mladé lidi, připravené se angažovat za veřejnou věc nepotřebujeme? Jsme si „vopravdicky“ jistí, že jim šlo jen o ulejvání a žádný jiný „issue“ tam není? Nerezonuje to i v nás tak trochu? Akorát, že my z rozumu dospělosti a přehršle práce raději mávneme rukou?
kandidátka ODS do Evropského parlamentu