Filip Benda Články

​​​​​​​Nedávná krize po ruské agresi na Ukrajinu nám ukázala, že problematika cenově dostupných zdrojů energie je stále tou nejdůležitější politikou, o kterou má smysl se přít a bojovat za ni i na půdě Evropského parlamentu. Bez dobře fungující ekonomiky, bez cenově dostupných dodávek energie a strategických surovin pro průmysl i domácnosti nebude nakonec existovat ani udržitelná ochrana klimatu. Následující dekáda rozhodne o pozici EU a tím i českého hospodářství na mezinárodních trzích a o životních podmínkách a životním standardu domácností.

Jako člen Evropského parlamentu budu mít pravomoc hlasovat pro nebo proti kandidátovi na předsedu Evropské komise, kterého navrhuje Evropská rada. A také „grilovat“ kandidáty na komisaře a hlasovat o Komisi jako celku. S ohledem na to budu požadovat po nové Evropské komisi zhotovení studie dopadů schválených politik týkajících se změny klimatu a energetické politiky v Evropské unii (tzv. balíček Fit for 55) na konkurenceschopnost unijního hospodářství (a to i v porovnání s Čínou a USA) a na občany EU. Budu požadovat, aby na základě těchto výsledků Evropská komise připravila komplexní akční plán pro unijní hospodářství včetně průmyslu, který bude na stejné úrovni jako Zelená dohoda pro Evropu. Vhodným odrazovým můstkem může být Antverpská deklarace na podporu průmyslu z února 2024.

Naše konkurenceschopnost se musí stát stejnou strategickou prioritou jako dosažení klimatické neutrality. Tento plán by měl následovně iniciovat revizi již přijatých právních předpisů EU (Fit for 55), a zároveň sloužit jako vodítko při stanovování pravidel nových, především pak při schvalování nového klimatického rámce pro rok 2040, kde Evropská komise navrhuje dosažení cíle snížení emisí o 90 %, o jehož úspěšné realizaci můžeme velmi pochybovat.

Pokud chceme nějakou zelenou transformaci, která má nejen ekologické, ale i bezpečnostní cíle (omezení závislosti evropské, a tedy i české ekonomiky na energetických zdrojích ze zemí jako Rusko nebo arabské státy), nepůjde to bez podpory široké veřejnosti. A ta bude podporovat evropské i české cíle, jen pokud za nimi uvidí naději, že se spojí s dalším růstem a bohatnutím, nikoli jen s omezováním a zákazy.

Proto budu prosazovat mimo jiné omezení přijímání dalších svazujících regulací. Už toho je pro český i evropský byznys prostě moc. Pokud se má na něco Komise nebo europarlament soustředit, tak je to zjednodušování komplikovaných procesů, revize již existujících nařízení a směrnic, a pečlivá analýza toho, zda jsou vůbec potřeba. Zásadní je zjednodušení stavební a další povolovací legislativy – v rámci členských států nyní existuje velká disproporce v délce povolovacího procesu (1 až 6 let). Povolovací procesy jsou přitom v průmyslu zásadní, protože ovlivňují spuštění nové výroby nebo třeba certifikaci vyrobených produktů. Dále se budu zasazovat o zjednodušení administrace dotačních titulů EU (např. Invest EU, Inovační fond), jejíž složitost brání úspěšnému čerpání i českým podnikům. Určitě je také potřeba podívat se na to, jak moc dopadají na firmy povinnosti nejrůznějšího reportingu, který je významně zatěžuje (například nefinanční reporting dle směrnice CSRD).

Mezi další konkrétní priority, které budu v EP prosazovat, patří:

Udržení konkurenceschopnosti evropského a českého automobilového průmyslu

Evropský automobilový průmysl by se neměl omezovat pouze na bateriové elektromobily, tj. jeden typ pohonu. Pouhé zaměření na elektromobilitu by mohlo evropský automobilový průmysl znevýhodnit oproti mezinárodním konkurentům, zejména těm z Číny. Čína má značný náskok ve výrobě elektromobilů a zároveň výhodu v držení potřebných strategických surovin.

Budu prosazovat otevřenost vůči různým technologiím a typům pohonů, včetně alternativních paliv a hybridních systémů. Jedním z konkrétních kroků bude snaha o prosazení zrušení zákazu nových automobilů a dodávek se spalovacím motorem na vnitřním trhu EU po roce 2035. Budu hledat společnou koalici s dalšími europoslanci z jiných frakcí, např. EPP, stejně jako se podařilo při vyjednávání normy EURO 7. Evropský automobilový průmysl je na vysoké technologické úrovni a vývoj spalovacích motorů je potřeba i v budoucnu udržet v Evropě, respektive v ČR. Navíc, spalovací motory mohou v budoucnu spalovat syntetická paliva vyrobená z obnovitelných zdrojů.

Ochrana klimatu musí být utvářena s lidmi, nikoli proti nim

Od roku 2027 (2028) se systém obchodování s emisními povolenkami rozšiřuje i do sektoru domácností a silniční dopravy (tzv. EU ETS 2). Toto opatření se v České republice dotkne přibližně 40 % domácností a téměř všech řidičů (těch, co nemají elektromobil). Dodavatelé budou povinni navýšit už tak vysoké ceny energií a paliv o cenu za emisní povolenku. Při dosažení maximálního prahu pro cenu emisní povolenky stanoveného na 45 eur by mohlo dojít k navýšení cen pro domácnosti topící plynem o cca 15 %, a u domácností topících pevnými palivy o 40 až 60 %. U pohonných hmot se pak dá očekávat navýšení mezi 2 až 4,- Kč na litr paliva.

S ohledem na značnou vyčerpanost domácností z dlouhodobě vysokých cen energií budu prosazovat revizi EU ETS 2 v podobě jeho odložení a zachování rozhodování o vývoji v sektorech domácností a dopravy na národní úrovni. České domácnosti budou i tak nadále zatěžovány růstem regulované složky cen energií, která bude v důsledku rozvoje obnovitelných zdrojů energií a s tím spojenou nutností posilování a stabilizace přenosové soustavy růst i v následujících letech.

Minimálně do roku 2030 by mělo plnění klimatických cílů v oblastech domácností a dopravy zůstat v kompetenci členských států (tzv. systém sdíleného úsilí). Teprve až po vyhodnocení cílů 2030 může být tento systém, a to v případě zjištění nedostatků, revidován včetně přijetí opatření na jeho změnu či zavedení celoevropského harmonizovaného nástroje.

Energetická bezpečnost a cenová dostupnost

Bezpečnost a cenová dostupnost dodávek energií se musí stát jednou z priorit unijních politik. Je potřeba snížit cenový rozdíl v energiích mezi EU a USA. Jelikož jde o strukturální problém vnitřního trhu, je potřeba i nadále posilovat přeshraniční přenos a přepravu energie, rozvoj a výstavbu nových zdrojů (nejen OZE, ale především jádro i plyn), a podporovat obchodní politiku EU směrem k třetím zemím s cílem zajistit přístup na nové trhy, a to nejen k energiím, ale i kritickým minerálům, jejichž spotřeba významně roste.

Další rozvoj obnovitelných a nízkoemisních zdrojů energie (vč. jádra)

Budu podporovat technologicky neutrální rozvoj čistých zdrojů energie. Je potřeba hlídat i tvorbu pravidel zajišťujících uplatňování právních předpisů EU (akty v přenesené působnosti či prováděcí předpisy), aby již nedocházelo k chybám jako např. při stanovování kontroverzního aktu v přenesené působnosti určujícího podmínky, za kterých je možné vyrábět obnovitelný vodík. Dle těchto podmínek (podmínky tzv. adicionality, časové a geografické korelace) je výroba obnovitelného vodíku v České republice téměř nemožná.

V krátké době se začne připravovat další důležitý akt, který bude stanovovat metodologii pro výrobu nízkouhlíkového vodíku. Jedná se o jeden z mnoha konkrétních kroků, ve kterém budu prosazovat, aby definice umožňovala výrobu nízkouhlíkového vodíku v podmínkách České republiky, např. výrobu vodíku z jádra.

Realistické nastavení budoucího právního rámce pro energetiku a klima

Další rozvoj Zelené dohody pro Evropu a stanovení právního rámce s cílem pro rok 2040 je nutné nenastavovat izolovaně (jak tomu bylo u Fit for 55). Příští Evropská komise představí revizi tzv. klimatického zákona s cílem pro rok 2040. V rámci politické debaty v Evropském parlamentu, ale i mezi Evropským parlamentem a Radou EU, budu prosazovat stanovení klimatického cíle společně s dalšími prioritami, tj. konkurenceschopností a energetickou bezpečností. Klimatický cíl pro rok 2040 musí být realistický.