Martin Kupka Články

(www.blesk.cz) Česko jako křižovatka Evropy? V roce 2022 se rozrostla dálniční síť pouze o 21 kilometrů. Dálniční síť má ale být dostavěna do 10 let. „Pokud se nám nepodaří dohnat ujíždějící vlak, tak nebudeme konkurenceschopní,“ říká ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Řidiči navíc nově budou moci jezdit na vybraných úsecích rychlostí až 150 kilometrů za hodinu. Jsou na to české dálnice připravené? Kolik kilometrů dálnic se má postavit letos? A jak dlouho budou muset Poláci čekat na dálniční spojení s Českem? To byla témata dnešního Epicentra s ministrem dopravy Martinem Kupkou (ODS).

Partnerství mezi soukromým a veřejným sektorem, tedy takzvané PPP (Public Private Partnership) projekty, mají podle ministra dopravy Martina Kupky (ODS) velký potenciál.

„Jejich kouzlo spočívá v tom, že rizika, která jsou spojená s každou stavbou, se rozkládají mezi soukromého investora a stát,“ popisuje ministr dopravy Martin Kupka. Koncesionář, tedy ten, kdo vyhraje soutěž o stavbu, bude mít povinnost ji po dobu 25 let udržovat. Mělo by tedy být v zájmu soukromých investorů, aby stavěli co nejkvalitněji.

Takových projektů ale v Česku nebude mnoho. Mezi plánované PPP projekty patří například úsek dálnice D35 mezi Opatovcem a Mohelnicí a dva železniční koridory.

Česko také letos poprvé využije služeb Evropské investiční banky. „Chceme dát jasnou vizi, že za 10 let se podaří ty klíčové úseky dálnic, které nám scházejí, dobudovat,“ říká ministr Kupka.

Polsko ve srovnání s Českou republikou staví nepoměrně rychleji. Například silnice S3, která má navazovat na D11 u státních hranic, už je v procesu a my jsme ještě ani nezačali.

„Jako Česká republika jsme propásli příležitost, kdy jsme na dálnice mohli čerpat víc evropských prostředků,“ hodnotí Kupka.

Vize, se kterou přichází ministerstvo dopravy i výbor pro strategické investice státu říká, co má Česko udělat, aby neztratilo dech ve srovnání s okolními státy. „Pokud se nám nepodaří v tomto směru dohnat ujíždějící vlak, tka nebudeme konkurenceschopní,“ varuje ministr Kupka.

Kritici nové úpravy zákona o provozu na pozemních komunikacích říkají, že jízda bude nebezpečnější. Na některých úsecích má být povolena rychlost 150 km/h.

„Těch úseků v České republice i s ohledem na náš terén, nebude velké množství. Bude to spíš řádově několik úseků,“ vyčísluje ministr dopravy Kupka. Spolu s moderními značkami upravujícími rychlost podle počasí by podle ministra měly přispět k moderní podobě dopravy v Česku. Ministr dopravy se navíc neobává, že zvýšená rychlost povede k zvýšení nebezpečí na českých dálnicích.

Vy jste řekl, že by dálniční síť mohla být dostavěna do 10 let. Kde berete přesvědčení, že se to povede?

Děláme důležité kroky v přípravě širší škály finančních nástrojů. Stavby se daří povolovat rychleji a Česko bude narážet na to, že bude muset zajistit finanční prostředky. Proto jsme na vládě rozhodli o přípravě dalších PPP projektů. Do dalšího stadia se teď dostaly tři. Jde o poslední úsek D35 mezi Opatovcem a Mohelnicí a na železničním čtvrtém koridoru úsek Nemanice–Ševětín a úseky spojení mezi Prahou, letištěm a Kladnem. K tomu přidáváme počáteční fázi prověřování dalších PPP projektů. Chceme dát jasnou vizi, že za 10 let se klíčové úseky dálnic podaří dobudovat, ať je to D35, Pražský okruh nebo spojnice na Vídeň.

Tady padly několikrát PPP projekty, tedy financování pomocí soukromých investorů. Obrací se na ně stát z důvodu, že jsou rychlejší a efektivnější?

Má to řadu výhod a pochopitelně i nevýhod, jako všechno na světě. Vycházíme ze zkušeností z dopravních projektů, které se realizovaly zejména v západní Evropě. Kouzlo spočívá v tom, že rizika, která jsou spojená s každou stavbou, se rozkládají mezi soukromého investora a stát. Ten kdo realizuje stavbu, ale také ji financuje a po dobu 25 let udržuje v každodenním režimu a což mu stát platí, má zájem na tom, aby stavěl co nejrychleji a nejkvalitněji.

Máte ošetřeno, že investor přesně vyhoví požadavkům, které vy chcete?

Největší motivace je u něho samotného, protože on se následujících 25 let o tu stavbu musí starat. Pokud si stavbou způsobí komplikace, tak dopadnou především na něho. A na konci toho období musí investor stavbu v bezvadném stavu předat státu. V ten okamžik teprve bude uzavřená jeho role v celém procesu.

Není to příliš strategických staveb v rukou soukromých investorů?

Ve skutečnosti to je pořád jen doplňková část, většina staveb bude probíhat v běžném režimu, kdy za ně nese odpovědnost investorská organizace. V případě dálnic Ředitelství silnic a dálnic, v případě železnic je to Správa železnic.

Staví se nebo opravují úseky dálnic tak, aby se po nich mohlo jezdit avizovaných 150 km/h?

Nové úseky takové budou. Zároveň říkám, že klíčové je, aby – jak je to všude na západ od nás – se podařilo dopravu lépe řídit moderní telematikou. Abychom naopak v situaci, kdy je zhoršená viditelnost či větší provoz, mohli rychlost snižovat.

Kritici změny říkají, že jízda bude nebezpečnější. Už nyní jsou řidiči, kteří na 130 jezdí 150 km/h Nebojíte se, že tam budou pak 180 km/h?

Nebojím se o to. Naopak to, že v některých úsecích 150 umožníte, tak také dáváte jasnou zprávu, že tady je to možné, ale jinde ne. Že v ostatních úsecích platí 130. Je jasné, že těch úseků v České republice i s ohledem na náš terén nebude velké množství. Ale vnímám také to, že spolu s moderními značkami to přispěje k moderní podobě dopravy v České republice a nijak bych se nebál toho, že by to mělo zvýšit nebezpečí na dálnicích.

Od března příštího roku vzroste cena celoroční dálniční známky o 800 Kč na 2 300 Kč. Jak jste přišli zrovna na tuto sumu?

Národní ekonomická rada vlády doporučovala, abychom s ohledem na to, že dlouhodobě se cena dálničního poplatku neměnila, sahali někam ke třem tisícům korunám. Snažili jsme se najít nějakou úroveň, která má také oporu v tom, že kdyby docházelo k postupné valorizaci dálniční známky, tak bychom se pohybovali právě někde kolem hodnoty 2300–2400 korun. Zároveň jsme hledali i nějakou rovinu, která by pro české řidiče by neznamenala neřešitelnou zátěž. Věříme, že právě suma 2300 Kč i s tímhle zdůvodněním a zároveň s tím, že výrazně přibude dálnic v příštím roce, bude pro veřejnost přijatelná.

Cena dálniční známky se má valorizovat o inflaci, to znamená, že se do ní promítne celá míra inflace?

Předpokládáme, že inflace v dalších letech už nebude tak významnou mírou zatížena. A že to bude znamenat, že stát zároveň bude mít finanční prostředky na to, aby mohl investovat do výstavby dálnic.

Takže se tam promítne celá?

Ta inflace je tam zobrazená v celém rozsahu.

Platí stále, že by se valorizace mohla odvíjet i od délky dálniční sítě?

Spíše o tu změnu, o kolik se podaří dálniční síť rozšířit, ale tam navýšení bude opravdu poměrně malé.

To bude dána cena za kilometr, nebo to bude politické rozhodnutí?

Není to politické rozhodnutí. Je to jasně určené číslo a vyjadřuje procento navýšení počtu kilometrů vůči základní dálniční síti. Takže se to může reálně pohybovat v řádu jednotek procent.

Martin Kupka

ministr dopravy
místopředseda strany
poslanec PČR
expert pro veřejnou správu