Z rubriky „Žijeme na Zbraslavi“
(Zbraslavské noviny) Na Zbraslavi žiju moc rád, je to krásné místo. Přiženil jsem se sem v roce 1985 a působil tu jako člen rady za ODS a zástupce starosty. Několik let jsem prožil také na zahraničních misích v Koreji a Mexiku.
Vystudoval jsem Institut mezinárodních vztahů v Moskvě (1956–1962), kde jsem se specializoval na oblast Latinské Ameriky a naučil se anglicky, španělsky a rusky. Pak jsem nastoupil na Ministerstvo zahraničních věcí v Praze, odkud jsem byl v roce 1967 vyslán na svou první zahraniční misi do Koreje. Tam jsem zprostředkovával styky mezi americkými, korejskými a čínskými představiteli a zároveň informoval o aktuálním dění v Koreji. Za své působení v Koreji jsem v roce 2018 získal „Osvědčení válečného veterána zahraniční mise ozbrojeného konfliktu s výrazně zhoršenou bezpečnostní situací“.
V roce 1968 jsem se vrátil do republiky a připravoval se na další pobyt v zahraničí, ale mezitím nastal politický převrat a já byl v důsledku svých politických postojů z Ministerstva zahraničních věcí propuštěn. Měl jsem ale štěstí, že jsem se uchytil jako učitel na tzv. Univerzitě 17. listopadu v Praze, kde jsem zahraniční studenty vyučoval mezinárodní vztahy. Vasiľ Biľak ale v roce 1974 rozhodnul o zrušení univerzity, nebyla pro něj politicky správná. Působil jsem pak na Právnické fakultě, na Pedagogické fakultě a v 80. letech v Orientálním ústavu, kam byla – poněkud kuriózně – zařazena i Latinská Amerika.
VELVYSLANCEM V MEXIKU
Po sametové revoluci v roce 1989 mi zavolali z ministerstva a hned v prosinci mě navrhli na místo velvyslance v Mexiku. Odcestoval jsem tam v květnu roku 1990 a na pozici velvyslance setrval tři a půl roku.
Už při nástupní audienci jsem mexickému prezidentovi tlumočil pozvání prezidenta Václava Havla k návštěvě Československa. Mexický prezident Carlos Salinas de Gortari mi tehdy odpověděl, že pozvání rád přijme, ale teprve poté, až prezident Havel přijede do Mexika. Okamžitě jsem to korespondoval do Prahy a začal připravovat návštěvu Havla v Mexiku. Ta se uskutečnila už v srpnu roku 1990. Havel během své cesty navštívil karibskou oblast, Nikaraguu a Mexiko. Jeho návštěva u nás trvala jen dva dny a měla protokolární charakter.
Mexičané byli nadšení… Havel byl Havel. Měl obrovský úspěch, uspořádali jsme mu několik besed, byl velmi vřele přijat i našimi krajany. Trávil jsem s ním čas hlavně při přejezdech v autě, tlumočil jsem mu. Vystupoval velice skromně. Jednu noc strávil na Plaza Garibaldi – byla to taková písničková noc s muzikanty „mariachis“.
Následující rok jsem u příležitosti mexické reprezentativní výstavy obdržel pozvání do města San Antonio v americkém Texasu. Velmi slavnostně mě tam přivítali a k mému velkému překvapení mě jmenovali stálým primátorem města: kdykoli tam přijedu, vždy jsem tam primátorem. Tuto poctu přičítám jednání amerického velvyslance Negroponteho s primátorkou San Antonia, paní Lilou Cocrell – šlo o projev sympatií a úcty k zásadním politickým změnám v našem státě po roce 1989.
Na léta v Mexiku vzpomínám velice rád. Mexičané jsou dobrosrdeční lidé, jejich kultura a historie jsou opravdu úctyhodné. Seznámil jsem se tam se spoustou zajímavých lidí z diplomatického sboru a procestoval celou zemi – Cancún, Acapulco, Veracruz, Tijuana, Monterrey… Byla to pohádka. Pobyt v Mexiku je sen každého diplomata.
Pan Radomír Jungbauer oslaví 4. července 85. narozeniny. Gratulujeme!
Kateřina Pietrasová, šéfredaktorka Zbraslavských novin
člen MS Zbraslav