"Bude ze spalovny v Rybitví znovu strašák?"
Vedení kraje by mělo postupovat v problematice spalovny aktivněji a spolupracovat s okolními obcemi.
Podle informací z médií odmítlo politické vedení Pardubického kraje návrh na odkup spalovny nebezpečného odpadu v Rybitví. Nevyužilo tak možnost ukončit jednu z nejpalčivějších otázek dotýkajících se životního prostředí. Vzhledem k angažování sociálně demokratických politiků v celé kauze působí rozhodnutí nepochopitelně.
Vlastník spalovny, společnost AVE, měl nabídnout na společném jednání kraji spalovnu za 8 milionů korun. Hejtman Netolický nabídku odmítl s poukazem, že nevidí důvod, proč by se měl vypořádávat s projektem z veřejných peněz. Na první pohled smysluplný argument dostává trhliny při pohledu na ostatní možnosti. Spalovna totiž stále usiluje o získání integrovaného povolení ke stavbě a ve hře také zůstává prodej jinému investorovi, který celý projekt dotáhne.
Z dostupných informací netvrdím, že krajské vedení mělo kývnout na předloženou nabídku. Ale v celé záležitosti by mělo nepochybně postupovat daleko aktivněji a spolupracovat s vlastníkem a okolními obcemi na přijatelném řešení. Hledání strategického investora či smysluplného využití pro objekt spalovny je přece záležitostí spadající pod veřejný zájem.
Neměli bychom ani zapomínat, že mnozí politici ČSSD včetně exnáměstka hejtmana Tichého, současné krajské radní Navrátilové či poslance Váni si pomohli v politické kariéře právě rázným odporem ke spalovně nebezpečného odpadu. Téma také ovlivnilo debatu před loňskými krajskými volbami. Občany Rybitví, Pardubic a celého kraje může jen mrzet, že politici takovou rozhodnost neprojevují i ve svých funkcích.
Je dobré připomenout, že ani kraj nemůže stát nad platnými zákony. Proto stále zůstává pravděpodobné, že bude v prostoru spalovny realizován projekt široce odmítaný veřejným míněním a hlavně s možným negativním dopadem do životního prostředí. Za splnění zákonných kritérií včetně použití takzvaných nejlepších dostupných technologií (BAT) nepomůže účinně úřednický aparát ani další odpor občanů.
Česká republika totiž stále patří mezi státy, kde vymahatelnost práv vycházejících z Aarhuské úmluvy a evropského práva životního prostředí má k ideálu ještě daleko. O to musí být místní politici rozhodnější a ne jen čekat na výsledek. Nevěřím však, že se v případě realizace spalovny levicoví politici přihlásí o svou odpovědnost se stejnou vervou, s jakou se hlásili o úspěchy při odložení projektu spalovny.
Vyšlo také 23.3. v Deníku.
člen komise pro životní prostředí