Životopis
Narozen 1953 v Ostravě – Vítkovicích, kde žiji doposud, již jako čtvrtá generace rodu Okounů. Po absolvování Obchodní akademie jsem nastoupil do Čechofrachtu, a.s. pro námořní přepravu a mezinárodního zasilatelství. Současně jsem se vzdělával studiem specifických segmentů v oboru přepravy, jako je námořní, letecká, silniční přeprava a logistika. Přestože jsem měl omezené možnosti výkonu svého povolání, tento obor mě velmi silně zaujal. I když po r. 89 pro mě veškerá omezení v této společnosti pozbyla účinnosti, chtěl jsem se tomuto oboru věnovat nadále, ale s větším pocitem svobodného působení. Proto jsem po 20-ti létech ukončil své působení v této společnosti a roce 1994 založil svoji vlastní činnost s náplni obstarávaní mezinárodních přeprav pod svým názvem. V roce 1998 došlo k úpravě právní formy na společnost JAN OKOUN Mezinárodní zasilatelství s.r.o. Tomu to oboru, v této společnosti, se věnuji doposud.
Shodou okolností listopad 89 jsem prožíval v Praze a mohl „být u toho“ skoro až do konce prosince 89, u těch v životě nejsilnějších okamžiků, které mi byly odměnou za mnohé. Říkám tomu dáno z hůry. V oboru se začaly nabízet možností uplatnění, o kterých se člověku mohlo jen zdát. Ovšem smysl změn v roce 89 jsem pojal především jako demokratizaci společnosti a protože dění ať u nás nebo ve světě mi nebylo nikdy lhostejné, rok 89 byl pro mě rokem aktivního vstupu do politiky, prostřednictvím OF.
Vzhledem k tomu, že jsem věřící, konzervativní, se sociálním cítěním, jsem rád, že jsem v polistopadových dnech mohl v Praze a následně pak i v Ostravě, aktivně projevit své sympatie při zakládání tehdejší KDS (Křesťanské demokratické strany) Václavem Bendou a stal se jejím členem. KDS měla vždy velmi blízký vztah a programově mnoho společného s ODS. Václav Benda měl silnou představu o tom, že jednou vznikne úzce spojený subjekt ODS/KDS, který bude dlouhodobě funkční a hlavně užitečný. I když vývoj dalších dnů šel svoji vlastní cestou, blízkost obou subjektů se potvrdila také, mimo jiné, při integraci KDS do ODS.
Členem ODS jsem od roku 1996. Jsem předsedou MS ODS v Ostravě – Vítkovicích a členem Oblastní rady ODS Ostrava.
Protože z vyprávění vím, jak vypadaly Vítkovice, místo kde žijí, v době své slávy ve 20. a 30. létech minulého století s počtem přes 25 tis. obyvatel, a jak vypadaly v době, kdy jsem je mohl začít vnímat já, v době normalizace již bez své samosprávy, v tichosti určené k zániku a počtem obyvatel přes 6 tis. obyvatel, rozhodl jsem se v polistopadových dnech roku 89 k zapojení se do procesu znovu vytvoření vítkovického obvodu a vítkovické samosprávy. Po prvních svobodných volbách v roce 1990 tak mohl vzniknout opět samostatných vítkovický obvod. Aby ovšem mohl být plně funkční, potřeboval odpovídající místo pro výkon své činnosti, což byla budova RADNICE, která bohužel byla stále k dispozici jiným subjektům. Díky velmi dobré spolupráci a pochopení tehdejšího ředitele podniku VÍTKOVICE pana ing. Františka Hromka, mohla být činnost tohoto obvodu alespoň částečně funkční v zapůjčených, náhradních místnostech patřících podniku Vítkovic. Po více než jednom roce velkého úsilí, se podařilo získat budovu vítkovické radnice zpět a po provedení alespoň základních oprav devastované budovy, bylo možno „radnici otevřít“, zahájit její plnohodnotnou funkci, práci vlastní samosprávy a obnovu vítkovického obvodu. Se vší mi vlastní skromnosti mé maličkosti, mám právě z této fáze mé činnosti veřejného působení pocit největší radostí.
V roce 1990 – 1994 jsem byl místostarostou Mob Vítkovice, člen rady, zastupitelstva, až do roku 2010.
Od roku 1998 do roku 2006 současně zastupitelem města Ostravy.
Věnují se doposud převážně otázce bezpečnosti. Od roku 1990 jako předseda komise bezpečnosti Rady Mob Vítkovice a rovněž 8 let v komisi Bezpečnosti, prevence kriminality a protidrogové Rady města Ostravy.
Důvodů proč kandidují je více. Zmíním se alespoň o některých, aniž bych je v tuto chvíli dával do nějakého pořadí. Jsem rád, že mohu využít svého práva kandidovat ve volbách a v případě úspěchu využít své dlouholeté zkušeností jak manažerské z řízení firmy, tak i radnice a všechny ostatní, které jsem měl možnost získat během svého dosavadního působení ve veřejném životě. Jsem zastáncem co nejméně vyhlášek a byrokracie, neboť je zřejmé, že každá vyhláška přináší omezení svobod člověka a svobodu považuji za základní hodnotu. Přeji si Moravskoslezský kraj, v němž lidé žijí důstojně, spokojeně a svobodně.
Motto: „Věřím, abych pochopil“