Jak je to s tou demokracií
Pro mě znamená svobodu. Svobodu v rozhodování o životě mém a mé rodiny.
O tom, čím se budu živit, kde budu žít, kde budu pracovat, bydlet, kolik budu mít dětí, do jakých škol budou chodit, kam pojedu na dovolenou, kam na pivo, nebo který den a v kolik hodin půjdu nakoupit. Nevím, jak to vidíte vy, ale začínám se o moji i vaši svobodu obávat. Vypadá to, že úředník (nebo politik) který nezná mě a já neznám jeho, neustále vymýšlí, jak mě co nejvíc ovlivnit. Ať už všemožnými zákazy, bobtnajícími zákony a jejich novelizacemi ve kterých se nevyznají odborníci, natož my, obyčejní lidé. Stále nepřehlednějšími daněmi, aby mohl rozdělovat, co nevydělal, to v lepším případě. V horším mě chce vychovávat! Dotacemi, abychom nezapomněli na fronty z 80 – 90 let, kdy jsme přespávali před obchody s elektrem, nábytkem, automobily i WC papírem. Tak teď zateplujeme a měníme kotle. A jak k tomu přijdou ti, kteří už to udělali bez dotací a za své? Zákazy , pod pohrůžkou pokut: na silnici, v lese, omezením otevírací doby, zákazy kouření (jsem nekuřák, ale můžu si přece vybrat), prodeje třeba dováženého vína (když mi nebude chutnat, tak ho příště nekoupím) atd. Zkrátka co ministr, či úředník-mají spoustu super nápadů, jak naši svobodu co nejvíc zmenšit. Ale to já nechci ! A co vy ?
členka místní rady