Skutečná ochrana přírody. Ne ideologické třeštění.
Člověk je součástí přírody a také ji zásadně ovlivňuje. Svou činností, zemědělstvím, odlesňováním, urbanizací má pochopitelně i vliv na klima. Emise CO2 však zde hrají leda okrajovou roli. Až náboženský boj proti CO2 je často kontraproduktivní. Přírodu musíme chránit jinde a jinak
Klima na naší Zeměkouli se měnilo a mění odjakživa. Měnilo se i v dobách, kdy na Zemi ještě nebyl člověk. Dějiny naší planety, toť dějiny klimatických změn.
Vždyť jen na našem území kdysi bylo teplé moře, jak se můžeme přesvědčit z nálezů zkamenělin trilobitů. Byly i doby, kdy až ke Krkonoším sahal několik kilometrů tlustý ledovec.
A nemusíme se vracet do minulosti v řádu stovek a desítek milionů let. Stačí jen v řádu statisíců let. Vystřídalo se několik dob ledových a dob meziledových, když ledová doba vždy trvala mnohem déle než doba meziledová.
Poslední doba ledová skončila zhruba před desetitisíci lety. Dnes žijeme v jedné z dob meziledových. Jaký byl mechanismus střídání dob ledových a meziledových? Způsobila to změna Sluneční aktivity, astronomické jevy – vzájemné polohy Slunce a Země, činnost sopek? Nevíme. Nevíme ani, proč bylo za Karla IV. tepleji než za třicetileté války. Pokud nějaký vědec tvrdí, že konec poslední doby ledové způsobili mamuti svým pšoukáním, které uvolnilo skleníkové plyny a to způsobilo globální oteplování, pak jen diskredituje sebe i vědu jako takovou.
Nepopírám přitom, že člověk může razantně negativně ovlivňovat životní prostředí, včetně klimatu. Ne však vypouštěním tolik diabolizovaného CO2, ale jinak.
Třeba sovětští inženýři za Chruščovovy éry zahájili ve střední Asii rozsáhlé zavlažování pouštních půd kvůli vyšší produkci bavlny. Šla na export za tvrdou měnu. Tak využili řeky Amudarju a Syrdarju, přítoky Aralského moře. Vodu z těchto řek „využili“ tak dokonale, že do Aralského moře žádná voda nedoteče. To, co znáte ze starších zeměpisných atlasů už neplatí. Aralské moře přišlo o 80% svého objemu, vyhynuly všechny původní druhy ryb. Jeho plocha se zmenšila o celé 2/3, na povrch se dostalo 45 000 km2 původního mořského dna. Z přístavu Aralsk je to dnes k nejbližší vodě 70 kilometrů. Snadno si můžeme na internetu dohledat surrealistické obrázky rezavých lodí na poušti. Každý rok z takto nově vzniklé pevniny odnese vítr miliony tun prachu a soli. To klima v oblasti jistě ovlivní.
Urbanizace, odlesňování, změna vodního režimu to jsou hlavní zásahy člověka do přírody. Ne produkce CO2. Boj proti produkci CO2 nás stojí stamiliardy dolarů, které by se daly využít pro skutečnou ochranu přírody. Navíc jsou příslušná opatření často kontraproduktivní, různé normy jdoucí za hranu fyzikálních zákonů vedou jen k iracionálním řešením i podvodům, o ekonomických a následně i politických důsledcích nemluvě.
Vraťme se tedy ke skutečné ochraně přírody. Chraňme lesy a vysazujme nové stromy. Na ulici s alejí stromů je lépe než na rozpálené asfaltové ploše.
Letos kandiduji v komunálních volbách. Pokud budu zvolen chci se zasadit, abychom se vrátili k výsadbě stromů, doplňování alejí, skutečné ochraně přírody a naopak omezili neproduktivní eko-ideo třeštění.
Patrik Opa
