Martin Kuba a Miroslava Němcová: Se členy z Vysočiny se na dalším postupu shodujeme
Více než stovka členů ODS v pondělí v Jihlavě diskutovala s úřadujícím předsedou Martinem Kubou a nominantkou ODS na premiérku Miroslavou Němcovou o tom, jak by se ODS měla postavit k současné politické situaci. Podle Martina Kuby občanští demokraté na Vysočině v drtivé většině dosavadní postup grémia podporují.
„Spolu s Miroslavou Němcovou jsme nabídli, že rádi zavítáme na diskuse se členy přímo v regionech, protože v této situaci to považuji za naprosto nezbytné,“ říká Martin Kuba. „Po prvním setkání na Vysočině mohu říct, že jsme se ve většině věcí shodli a ODS trvá na pozicích, které prezentovalo grémium a členská základna podporuje to, jak chceme v řešení aktuální politické situace pokračovat.“
„Příjemně mě překvapilo, kolik členů má o setkání zájem. Rozhodně není pravda, že by ODS měla být myšlenkově vyprázdněná. Naopak. Ze všech oblastí kraje Vysočina přijeli na setkání významní představitelé regionu a diskuse byla velmi věcná,“ říká Miroslava Němcová. „Členové si chtějí svoje názory vyříkat a pro nás z toho vyplývá jednoznačná povinnost, abychom s nimi mluvili.“
„Těší mě, že pozvání na dnešní setkání přijala víc než stovka členů. Ze členů jsem cítil odhodlání se s aktuální situací poprat a začít pracovat na všech úrovních. Poslední kroky prezidenta Miloše Zemana vnímám jako motivaci pro členy, aby si uvědomili, že za ODS není náhrada a že je to na nás, abychom zabezpečili další fungování pravice v České republice,“ zdůraznil Miloš Vystrčil, předseda regionálního sdružení Vysočina.
V parlamentní republice má rozhodovat parlamentní většina
K posledním krokům prezidenta Miloše Zemana Martin Kuba poznamenal: „ODS nepodporuje rozpuštění Sněmovny. Pokud je ve Sněmovně většina, pak v parlamentní republice, kterou Česká republika je, má tato sněmovní většina být tím, kdo reprezentuje vůli občanů. Úřednická vláda nebo předčasné volby mají přicházet teprve ve chvíli, kdy nejsme schopní nalézt většinu. V takové situaci ale nejsme a bylo by velmi nezdravé, pokud by prezident i podruhé zkoušel při jmenování premiéra něco takového, jako zkouší teď.“
„Během diskuse se objevil také názor, že by bylo možné změnit Ústavu a doplnit ji například o lhůty, které momentálně chybějí mezi prvním, druhým a třetím jmenováním premiéra. Shodli jsme se ale na tom, že ačkoli se prezident momentálně o Ústavu neopírá způsobem, jaký jsme předvídali, pak to není důvodem, abychom ji okamžitě měnili, protože to má být uvážený krok, promyšlený se všemi důsledky,“ dodává Miroslava Němcová.