Změna vedení by kraji prospěla
Zdeněk Geist zažívá v podzimních krajských volbách návrat do politiky. Letošní lídr občanských demokratů na Vysočině se po epizodě v Unii svobody před pěti lety vrátil zpět do své bývalé strany. I když se odmítá označovat jako kandidát na hejtmana, vůči současnému sociálnědemokratickému vedení kraje se vymezuje. „Myslím si, že bychom si na Vysočině mohli dopřát po osmi letech změnu a také Jiřímu Běhounkovi by se více ulevilo, kdyby měl méně funkcí. Určitá změna stylu ve vedení by kraji prospěla," tvrdí Geist.
Po letech se vracíte výrazněji do politiky. Chyběla vám?
Dá se říct, že ano. V Kraji Vysočina se pohybuje zhruba deset miliard korun, což je poměrně velký rozpočet. A myslím, že je správné, aby byly i na krajské úrovni vedle sebe zastoupeny veškeré názorové politické proudy. I správa krajských věcí má být podepřena ideovou debatou: chceme více kraje, nebo méně kraje, více soukromníků poskytujících veřejné služby, nebo méně. To jsou ty hlavní věci, o kterých bychom měli mluvit.
Kraje ale mají mantinely. Nelze vše rozhodovat ideologicky.
Třeba rozpočet se ale takto sestavovat dá. Je přece rozdíl, zda hospodařím se schodkem, přebytkem, nebo mám rozpočet vyrovnaný. Druhou ideovou věcí je, zda chci, aby se kraj věnoval pouze věcem, pro něž byl zřízen, nebo dělal i něco víc. A to se dnes podle mě děje, za veřejné peníze se kraj nafukuje. A politika je o střetu názorů a různých pohledů. I když třeba komunistická východiska jsou pro mě nepřijatelná.
Mluvíte o komunistech. Kraj v poslední době navazuje partnerství s komunistickou Čínou, konkrétně provincií Hubei. To vám vadí, nebo ne?
Dle mého by bylo správnější, kdyby kraj spíše hledal cesty, jak pomoci a prospět živnostníkům, kteří jsou na Vysočině dlouhodobě. Jde o 60 tisíc firem a živnostníků, kteří zde žijí, platí daně a zaměstnávají lidi. Z hlediska zaměstnanosti je to dominantní skupina. A pokud budeme fascinováni tím, že hledáme zázračného investora, tak je přehlížíme, a to není správně. Chápu, že hezky zní, že přijde velký investor z Číny, který zde postaví megatovárnu. Ale při dnešní nezaměstnanosti by měl vůbec problém sehnat lidi, pracovali by zde dělníci ze Slovenska či odjinud…
Ale to je věc, která se mění, třeba před osmi lety, když začala ekonomická krize, bylo naopak hodně kvalifikovaných lidí bez práce.
Je to tak, ale i proto by měla být posílena lokální ekonomika. A kraj tomu může pomoct tím, že místním podnikatelům vytvoří podmínky pro podnikání. Sice má menší možnosti než stát, ale může odstranit různé byrokratické překážky na úrovni kraje. Má se starat o silnice, má se starat o venkov, aby tam byly malotřídky, aby to tam žilo a lidé nemizeli do velkých měst.
Jenže zrovna Vysočina má nejvíce malotřídek ze všech krajů, je jich zde polovina z celé republiky.
Jasně, ale je dobré je podporovat. Nebo si myslíte, že ne?
A vy si myslíte, že je kraj dostatečně nepodporuje?
To neříkám. Ale pokud by stála otázka, že by obce měly problémy malotřídky financovat, což se někdy děje, tak by kraj měl být připraven jim pomoct.
Ale zamluvili jsme Čínu. Takže spolupráce s Čínou podle vás ano, či ne?
Člověk by samozřejmě neměl odmítat investice, ale na druhou stranu vybájit si Čínu jako toho, kdo zachrání Vysočinu svými penězi a přítomností, mi nepřipadá jako nejlepší cesta. Pokud tady budou chtít investovat, tak tady investovat budou. Pokud budou mít zájem o informace, dejme jim je. Pokud mají zájem o partnerství, neměli bychom se uzavírat. Ale pořád je to režim, který bychom zde nechtěli. A tam, kde Čína investuje, má zájem, aby se rozvíjel její pohled na státní zřízení…
Velký čínský investor by ale mohl pomoct rozvíjet i menší podnikání. Mohou se na něj navázat místní firmy: dodávkami, subdodávkami…
To se může stát, ale nemusí. Na mě však iniciativa kraje vůči Číně působí jako zvláštní směsice přání a pocitů s minimem faktů… Já bych si přál, aby na Vysočině investovali lidé z různých zemí, nejen z Číny. Neměli bychom se orientovat primárně jen na jednu zemi. Navíc by nám mělo být bližší, aby zde investovaly země nám kulturně a geograficky bližší. Osobně je mi mnohem bližší, když zde budou investovat země Západu.
Dám hypotetickou otázku: Hejtman Kraje Vysočina Zdeněk Geist se setká se zástupcem provincie Hubei. Ano, nebo ne?
Takovou příležitost bych nevyhledával.
A přijal byste ji?
(přemýšlí) Zopakuji: já bych takovou příležitost nevyhledával.
Zmínil jste problémy vesnic. Hodně malých sídel trápí, že nemohou sehnat praktického lékaře. Jsou místa, kde jim chybí více než rok. Jak byste tuto situaci řešil?
Současný systém nemocnic, kdy je v každém okrese jedna, může částečně tuto zdravotní péči suplovat. A běžné pobídky typu bezplatného pronájmu ordinace nebo bytu sem asi žádného lékaře nepřilákají. Je třeba nabídnout i pomoc s vybavením a zařízením ordinace a personálním zázemím, snažit se o zvýšení úhrad ze strany zdravotních pojišťoven.
Je cesta sem pozvat doktory z jiných zemí, jako je Ukrajina a podobně?
Kvalifikovaný personál do všech profesí je cesta, jak oživit domácí trh. Pro řadu slovenských či ukrajinských lékařů je zdejší trh zajímavý. A myslím, že zde je možnost, jak prakticky využít partnerství s Ukrajinou.
Co jsou podle vás silné stránky Kraje Vysočina a co naopak jeho slabiny?
Silnou stránkou je určitě pocit bezpečí a zdravé životní prostředí. Přidal bych asi i geografické umístění uprostřed republiky. A jako slabinu vidím některé poslední aktivity vedení kraje. Přijde mi, že má až příliš paternalistický přístup. Nelíbí se mi třeba náznaky, že by veřejnou dopravu na Vysočině mohla provozovat nějaká krajská příspěvková organizace, že kraj nechce pustit konkurenci na železnici… A ta snaha vybraným skupinám umožnit dopravu zdarma… to není nic, co bychom si měli přát. (Sociální demokraté mají ve volebním programu, že umožní veřejnou dopravu zdarma dětem do 10 let a seniorům od 70 let výše – pozn. red.)
Co se vám nelíbí na tom, že by senioři a školáci jezdili zdarma?
Je snad každému zřejmé, že jde o populismus první třídy.
I když to zřejmě populismu je, tak asi není potřeba se proti němu vymezovat, kdybyste s ním souhlasil.
To je pravda. Ale jestli se nemýlím, tak už dnes se z rozpočtu na veřejnou dopravu doplácí 600 milionů korun, což není malá částka. A to, že by vybrané skupiny lidí jezdily zadarmo, znamená, že jiné skupiny lidí to musí zaplatit. A komu ty peníze navíc vezmete?
Chápu, ale je to všeobecný standard. I v jihlavské MHD senioři neplatí.
Ano, ale někdo jiný jim to dotuje. Já přeji školákům i seniorům, ale doprava není zadarmo. Když někomu něco dám, někdo to musí zaplatit jinde. A chceme-li mít krajský rozpočet vyrovnaný nebo lehce přebytkový, abychom tvořili rezervu, tak podobné kroky dělat nemůžeme. A já si myslím, že v době konjunktury by měl kraj tvořit rezervy. Aspoň já to tak doma dělám.
Doma ale nemáte povinnost veřejné služby.
Ale kraj dopravu dotuje už dnes. A teď by ji dotoval dalším skupinám ještě víc.
A není na tom založený celý systém sociálního státu, v němž žijeme?
Je, ale jakmile začnete vybírat skupiny, tak se na jiné přestane dostávat. Raději bych veřejné peníze vydával za něco, co lidem doopravdy poslouží. Peníze bych směřoval víc do budoucnosti. Jako rodiči by mi bylo například milejší, kdyby kraj motivoval děti k tomu, aby získávaly třeba jazykové certifikáty, které jim pomůžou v dalším studiu. Dnes na to někteří rodiče nemají peníze a to je jeden z důvodů, proč děti tyto certifikáty nedělají. A vyplatí se to i kraji, protože má vzdělanější obyvatele. A u důchodců přece také platí, že je pro ně prioritnější, abychom peníze dobře investovali do zdravotnictví nebo sociálních služeb, aby pro ně byly co nejdostupnější. To je dle mého efektivnější, než pár korun za jízdné, i když je to samozřejmě příjemné.
Ale tím váš hlavní argument, že někoho zvýhodním, nepadá.
Ale ty děti pro zisk jazykového certifikátu musejí něco udělat. Musejí se snažit, je to motivační. To je něco jiného, než že jedu zadarmo.
Není větším problémem dopravy na Vysočině spíš to, že ani po šestnácti letech existence kraje, nemá vlastní integrovaný dopravní systém (IDS)?
Souhlasím. Měla by to být součást moderní dopravy. Měla by existovat jednotná jízdenka… Sociální demokracie toto téma opět vytahuje těsně před volbami. Proč ho ale za těch osm let u moci nezavedla?
ODS se ale podílela na prvních osmi letech Kraje Vysočina. A ani tehdy jsme se IDS nepřiblížili.
Proč to tehdy nevzniklo, nevím. Ale doba pokročila. V posledních osmi letech šly technologie kupředu, máme čipové karty… ale není podstatné, zda to někdo mohl udělat tehdy, nebo teď, ale to, že by IDS lidem na Vysočině prospěl. A proto by se na něm měly podílet všechny strany v zastupitelstvu, nehledě na jejich zbarvení.
A jaký je váš postoj k vysokorychlostní trati (VRT)?
Byl bych nerad, aby Vysočina bránila vzniku VRT jen proto, že ji zde lidé odmítají. Myslím, že je potřeba pomoct tomu, aby vznikla. Je to nová dimenze cestování, výrazně by zkrátila dobu cestování. Chápu, že v obcích, v jejichž katastru by měla VRT vést, budí emoce. Proto je dobré věnovat hodně času vysvětlování a vyjednávání s nimi. Stojí za to pečlivě plánovat, aby se trať co nejvíce vyhnula osídlení.
Co lidem na Vysočině trať přinese? Bude to pro ně plus? Například v Mladých Bříštích u Humpolce, jejichž katastrem by trať měla vést?
Chápu, že zrovna v Mladých Bříštích to bude maximálně atrakce pro děti, které se půjdou podívat, jak vlak rychle projede, a nic jiného. Ale dle mých informací by ta trať měla být částečně využitelná i pro vnitřní dopravu v Kraji Vysočina.
A neztratí pak vysokorychlostní trať význam, když na ní bude několik zastávek na Vysočině?
Ale být jen průjezdním regionem, tak nemá tato trať pro Vysočinu význam. Předpokládám, že pro Prahu nebo Brno by mělo význam mít zastávku v Jihlavě nebo Velkém Meziříčí.
Ale nesmažou zastávky největší výhodu trati – rychlost?
Nevím, ale pokud bude VRT naplánovaná napříč Evropou, nevidím jediný důvod, proč by zrovna Vysočina měla bránit jejímu vzniku, i když nebude přínosem úplně pro všechny. Ten kdo rád cestuje, ji využije. Může z toho být alternativa D1. Auta stojí, vlaky jedou.
