Události, komentáře: Evropské státy by měly mít dlouhodobé smlouvy na plyn
(ČT 24) O energetické krizi rozhodne podle europoslance Alexandra Vondry (ODS) několik příštích zim, které podle něj budou těžší, než se čekalo, a při kterých se ukáže význam dodávek zemního plynu. V pořadu Události, komentáře uvedl, že považuje za chybu, když se evropské státy zdráhají zajistit dlouhodobé kontrakty plynu ze zemí, které by nahradily dodávky z Ruska. Někdejší ministr životního prostředí Martin Bursík si naopak myslí, že je potřeba plyn zachovat jako krátkodobé řešení přechodu z uhlí a zaměřit se na masivní podporu obnovitelných zdrojů.
V pondělí Japonsko varovalo, že světové zásoby zkapalněného plynu jsou na roky vyprodané a před rokem 2026 se podle Tokia objeví jen velmi málo nových dodávek. Země po celém světě se totiž snaží zajistit dodávky od vývozců, jako je Katar nebo Spojené státy. Europoslanec Vondra s takovým popisem aktuálního stavu souhlasí, podle něj bude velkým problémem v dalších letech také to, že Evropská unie dosud nezajistila dlouhodobější kontrakty dodávek plynu. „Problém je v tom, že poptávka bude daleko větší, protože Čína se stejně jako další asijské země po pandemii více otevře. Čili bude daleko větší tlak na straně poptávky – a aby bylo možno uspokojit i tu nabídku, je třeba, aby měly těžící státy dlouhodobé kontrakty. EU ale není ochotná do těch dlouhodobých kontraktů jít právě kvůli své klimatické politice,“ míní Vondra.
Vondra takové řešení považuje za krátkozraké, protože podle něj bude krize trvat několik dalších let a alternativy dlouhodobý problém zatím nevyřeší. „Představa, že vše nahradíme obnovitelnými zdroji či vodíkem za rok nebo za dva je mimo úplně jakoukoliv realitu jak ekonomickou, tak pokud jde o přípravu infrastruktury. Že to budeme ukládat ve velkých bateriových systémech, je podle mě také ještě hudba vzdálenější budoucnosti. Bez plynu se ještě řadu let neobejdeme, což si realisté v Evropě uvědomují,“ řekl Vondra.
Na klimatické konferenci v egyptském Šarm aš-Šajchu jednaly státy o postupném vyřazování fosilních paliv, ale nedohodly se. Dojednaly však vznik speciálního fondu, který bude méně rozvinutým zemím kompenzovat škody způsobené změnou klimatu. Výsledek i tak budí kontroverze. Závazek ke snížení emisí skleníkových plynů je podle Evropy málo ambiciózní.
Podle Vondry jsou výsledky summitu pro Evropskou unii spíše nedostatečné. „Ve mně to vyvolalo dojem, že Unie tak trochu spadla do pasti, kterou si sama vykopala. Aby přiměla ostatní velké znečišťovatele, ať už je to Čína, Rusko, Indie, nebo USA, k tomu, aby zvýšily své závazky, tak sama zvýšila své přísliby na omezení emisí ještě za rámec toho, co je v Green Dealu,“ míní.
V souvislosti se zřízením fondu Vondra rovněž nesouhlasí například s tím, aby byly zničující pakistánské záplavy označovány jako přímý důsledek změn klimatu.
místopředseda strany
europoslanec