Vláda považuje občany za podezřelé, proto přichází stále s novými kontrolami
20. února 2017
(www.parlamentnilisty.cz) „Naším cílem je vyhnat socialisty a populisty z vlády,“ říká rázně lídr ODS Jan Zahradník. Co ho nejvíce na současném kabinetu irituje? V rozhovoru, který poskytl pro ParlamentníListy.cz, jsme si povídali nejen o volbách. Poslanci budou tento týden hlasovat o senátním návrhu zákona o ochraně přírody a krajiny. Zajímalo nás, zda jej podpoří, ale i to, jaký pohled zaujímá k dalším problémům životního prostředí. Proč vidí budoucnost v jaderné energetice? Jak čelit hrozbám s nedostatkem vody či zamořením Česka smogem?
V čem je podle vás Sobotkova vláda horší než ty předchozí, pravicové?
Vadí mi, že tato vláda nevěří lidem. Občany považuje automaticky za podezřelé, a proto přichází stále s novými kontrolami a omezeními, která se dotýkají všech: EET, kontrola kotlů v domácnostech, povinná školka a mnoho dalšího. Současná vláda promarňuje příznivý dopad současné prosperity a projídá státní rozpočet.
Na druhou stranu bude pravděpodobně teprve druhou vládou v naší novodobé historii, která vydrží celé své funkční období. Ustála dokonce i kauzu Čapího hnízda a financování dluhopisů Andreje Babiše. O čem to podle vás vypovídá?
Vypovídá to o slabosti premiéra. Bohuslav Sobotka sice začal mluvit sprostě, před problémy ale utíká jako kluk. Musí po Andreji Babišovi požadovat vysvětlení. Když Babiš neřekne, kde vzal peníze na nákup dluhopisů, musí být odvolán.
ODS přestavila čtyři hlavní teze svého volebního programu, do jehož tvorby chcete zapojit i občany. Co považujete za nejdůležitější vy sám?
Pro mě je nejdůležitější omezení byrokracie. Vždyť normální člověk se nemá šanci v džungli různých předpisů vůbec zorientovat, když jim často nerozumějí ani právníci a úředníci.
Jak vidíte šance ODS? Kolik procent podle vás ve volbách získá?
Opět hájíme aktivní a pracovité lidi, prosazujeme pravicovou politiku, když ve sněmovně například navrhujeme snížení a zjednodušení DPH. Lidé si toho všímají, vidí, že jsme se poučili z minulosti, proto věřím, že uspějeme. Naším cílem je vyhnat socialisty a populisty z vlády.
Nabízí se také otázka, zda se budete vy sám znovu ucházet o mandát poslance?
Získal jsem nominaci na lídra kandidátky ODS v Jihočeském kraji od všech sedmi oblastí. Vážím si této podpory a budu se jako lídr kandidátky ucházet nejen o mandát poslance, ale hlavně o co nejlepší výsledek pro jihočeskou ODS.
Těsná většina senátorů v lednu přehlasovala poslance a schválila pozměňovací návrhy k novele zákona o ochraně přírody a krajiny, které znamenají popření smyslu národních parků. Konečné slovo tak budou mít nyní poslanci. Je pro vás senátní návrh přijatelnější? Podpoříte ho?
To, že senátní verze novely zákona o ochraně přírody a krajiny popírá smysl národních parků, je tvrzením ekologických aktivistů, hlavně z Hnutí Duha. Senátní verze je rozumným kompromisem, který zajistí patřičnou úroveň ochrany přírody a zároveň dá obyvatelům národních parků možnost tam žít. Proto senátní verzi ve sněmovně podpořím.
Proměnil se z vašeho pohledu vztah široké veřejnosti k ochraně přírody a krajiny za poslední roky? A pokud ano, v jakém smyslu?
Je dobře, že se lidé zajímají o stav životního prostředí. To se za uplynulých 27 let, kdy česká veřejnost může do této problematiky zasahovat, významně zlepšilo. Existuje celá řada nástrojů, které jí to umožňují. Například zákon o posuzování vlivu staveb na životní prostředí dává veřejnosti velké pravomoci vstupovat do probíhajících řízení, bohužel ale bez příslušné odpovědnosti. Příznačné je také, že je silně slyšet hlas ekologických aktivistů majících radikální, často fundamentalistické názory, kdežto „mlčící většina“ slyšet není. Tak se může stát, že hrstka aktivistů, která navíc nemá k danému území žádný vztah, zablokuje stavbu, která je ve veřejném zájmu.
Občany Česka také do velké míry zatěžuje smog. Podle ředitele Hnutí Duha Jiřího Koželuha jsou příčinou spíše zastaralé zákony a technologie než prosperující průmysl. Je přesvědčen, že odložený antifosilní zákon, který měl v budoucnu snížit závislost Česka na ropě, zemním plynu a uhlí, by snížil smog o zhruba 95 procent. Souhlasíte? Nebo jaké řešení preferujete?
Smogové zatížení je velký problém, který trápí některé české kraje. Antifosilní zákon měl být nástrojem, kterým by vláda usilovala nejen o snížení smogového zatížení, ale také naplňovala tzv. Pařížskou dohodu. Ta si klade za cíl udržet nárůst průměrné globální teploty do roku 2100 pod dvěma stupni Celsia. Tento ambiciózní cíl může být splněn, pokud bychom do 20 let skončili se získáváním energie spalováním fosilních paliv (uhlí, dříví, ropy). To ale vláda musí občanům včas sdělit a zároveň jim říci, jak budeme v budoucí době vyrábět elektřinu, čím budeme vytápět sídliště v našich městech nebo domy na vesnicích a na co budou jezdit naše auta. Odmítám návrhy, které podle mého názoru nemohou fungovat. V naší zemi nemají budoucnost alternativní zdroje (solární, větrné), které určitě nemohou spotřebu pokrýt. Proto podporuji jadernou energetiku jako zdroj, který může dát naší zemi energetickou soběstačnost. Nakonec budoucnost vědeckého poznání může přinést řešení, která si dnes neumíme představit.
Vyčerpání přírodních zdrojů nepovažujete za reálnou hrozbu. Podle prognóz americké vlády ale bude čtyřicet z padesáti států USA, společně se 60 procenty celého povrchu zeměkoule, brzy čelit alarmujícím rozdílům mezi množstvím dostupné vody a rostoucí poptávkou po ní. Pokud nezačneme problém řešit, čeká nás zvyšování cen potravin a zpomalení ekonomického růstu, což pravděpodobně povede i k větší politické nestabilitě. Je to podle vás reálné? A co případně s tím?
Problém s vodou je možné vnímat globálně i lokálně. Z globálního hlediska je nebezpečí vysychání rozsáhlých oblastí pokládáno klimatickými alarmisty za reálnou hrozbu a za důvod možné masivní migrační vlny. Nechci toto nebezpečí podceňovat, jen upozorňuji na to, že v nedávné minulosti bylo podobných hrozeb více, a nakonec se nenaplnily. Věřím, že tomu tak bude i s touto hrozbou. Z lokálního hlediska je těžké mluvit o nedostatku vody, když na zahradách mnoha domů v našich městech a vesnicích jsou bazény naplněné pitnou vodou z vodovodu.
Stát nyní chystá opatření, která mají motivovat domácnosti (rodinné a bytové domy) k lepšímu hospodaření s vodou. Sloužit by k tomu měla mj. dotace na rezervoáry vody, které si lidé umístí na své zahrady. Zároveň chce ministr snížit daň z vodného a stočného z 15 na 10 %, což by mělo vést i k jejímu zlevnění. Co vy na to?
Zaprvé jsem pro každé snížení daní a myslím si, že pokud by se to v případě vodného a stočného povedlo, bylo by to prospěšné. Dotacím na rezervoáry vody na zahradách příliš nevěřím, považuji to za předvolební tah ministra životního prostředí Brabce. Otázkou je návratnost této investice. Neumím si představit, že v době, kdy na mnoha zahradách domů v našich městech jsou bazény napájené vodou z vodovodu, přesvědčí pan ministr občany, aby budovali podobnou stavbu, jenom skrytou pod zem, proto, aby šetřili pitnou vodu a získali 60 000 Kč dotace. I tato dotace, podobně jako všechny ostatní, křiví přirozené podmínky pro lidské konání. Určitě by více pomohlo snížení ztrát v rozvodech vody.
Souhlasíte s ministrem, který privatizaci vodohospodářské infrastruktury označil za jeden z největších hříchů v novodobé historii ČR? Proč?
Soukromému provozovateli je smlouvou stanoven určitý zisk, obec od něj pak vybírá nájem, který ale často nestačí na investice do obnovy vodohospodářské infrastruktury, kterou obce v převážné míře vlastní. Pak dochází k tomu, že v rozvodech vody jsou velké ztráty. Přiznám se, že v obecní socialismus nevěřím a myslím, že soukromé provozování vodohospodářské infrastruktury je lepší cesta než vybudování obecního podniku, který by řídil úředník.
Jaká opatření preferujete za účelem řešení problémů se suchem a udržením vody v krajině?
Smysl mají záměry ochránit vytipovaná území pro případnou stavbu nádrží, které by se v případě potřeby postavily za účelem zadržení vody. To je v české kotlině, odkud všechna voda odtéká a žádná k nám neteče, životně důležité. Za významné považuji také odbahnění našich rybníků, což skýtá velký potenciál pro zadržení vody. Myslím, že zatímco za komunismu byly hlavním úkolem meliorace, nyní se naopak musíme snažit vodu v krajině co nejvíce zadržet. Takřka za zločin považuji to, co se nyní děje na Šumavě. Poté, co na základě rozhodnutí ministra Bursíka uschlo po orkánu Kyril 20 000 ha lesů, ztrácí Šumava svou funkci zásobárny vody a vysychá. Pokud se ekologům podaří přeměnit většinu Šumavy na bezzásahovou divočinu, může to být ještě horší.
Jste přesvědčen o tom, že vláda s pomocí koaliční většiny ve sněmovně svými zákony životní prostředí spíše ohrožuje. Co tedy navrhujete, případně jste se snažili navrhnout, ale nepodařilo se vám to?
Podal jsem 18 pozměňovacích návrhů, ze kterých jich bylo schváleno celkem sedm, například převedení území Maňávka o rozloze 2 800 ha severně od Horní Plané z vojenského újezdu Boletice pod civilní správu, povinnost pro MŽP zpracovávat zprávy o stavu životního prostředí v krajích, zlepšení postavení obcí v procesu výběru lokality pro trvalé úložiště jaderného odpadu nebo stanovení reálných limitů pro recyklaci obalových odpadů. Některé mé návrhy bohužel neprošly. Nejvíc mne mrzí, že neprošel návrh na změnu zákona o EIA, podle kterého by součástí takzvané dotčené veřejnosti, protestující proti nějaké stavbě, muselo být aspoň 50 lidí s trvalým pobytem v místě realizace. Nyní mohou aktivisté třeba z Ostravy rozhodovat o lidech, kteří bydlí v jižních Čechách. Místním tak aktivisté často velmi komplikují život.
Myslíte, že může ministr zemědělství Marian Jurečka v Bruselu uspět se snahou sjednotit kvalitu potravin, které se pod stejnou značkou, ale v jiném složení prodávají v zemích EU, nebo jde jen o populistické gesto před volbami?
Je to legrační. Ministr Jurečka za téměř čtyři roky ve vládě pro zlepšení kvality potravin nic pořádného neudělal. Nyní, pár měsíců před volbami, přichází s touto aktivitou.
Čím to, že si prodejci mohou dovolit takto snižovat kvalitu potravin, a není možné tomu legislativně zabránit? Není totiž pravda, že by zde byla rozhodují cena. Méně kvalitní potraviny se totiž u nás prodávají často za stejné i vyšší ceny než v zahraničí.
Problém vidím v nedostatečné konkurenci. V Česku platí řada přísných a zbytečných pravidel, která znemožňují malým, lokálním výrobcům proniknout na trh. Přitom právě farmáři, na rozdíl od velkých korporací, vyrábějí velmi kvalitní potraviny. Pokud lidé budou mít ke kvalitním potravinám za rozumnou cenu přístup, velké firmy budou muset kvalitu výrobků zlepšit. Proto musíme usnadnit podnikání farmářům a drobným producentům potravin.
Jan Zahradník
člen vedení poslaneckého klubu PČR
krajský zastupitel
zastupitel statutárního města
člen regionální rady
expert pro životní prostředí