Novinky Mediální výstupy

(ČT 24) Vláda ohlásila další uvolnění pro školy a služby v příštím týdnu a od 10. května má následovat otevření obchodů. Kde jsou kritéria rozvolňování a kde je předvídatelnost? Ptají se mnozí. Téma Událostí, komentářů ČT24 pro vicepremiéra pro ekonomiku Karla Havlíčka /nestr. za ANO/ a místopředsedu poslaneckého klubu Jana Skopečka /ODS/.

Linda BARTOŠOVÁ, moderátorka:
Pojďme na úvod shrnout ty zásadní změny, tedy ty epidemické, v krátkém přehledu. Malé obchody se tedy otevřou 10. května. Termín je podle vlády už definitivní. Část opozice je ale přesvědčená, že je to pozdě.

Mikuláš FERJENČÍK, místopředseda rozpočtového výboru PS PČR /Piráti/:
Co dělá vláda ve vztahu k maloobchodům, je protiprávní a pandemický zákon jí neumožňuje plošným způsobem zavírat obchody.

Linda BARTOŠOVÁ, moderátorka:
Ministři taky rozhodli, že 3. května se do základních škol rotačně vrátí žáci druhého stupně, a to v šesti krajích a taky v Praze. Ve stejných krajích budou otevřené i mateřské školky a dětské skupiny, a to pro všechny a bez testů. Pro celou republiku pak platí, že od pondělí bude žákům na prvním stupni stačit jenom 1 test týdně. Správa státních hmotných rezerv školám uvolní 185 000 testovacích sad, které původně koupila pro úředníky.

Robert PLAGA, ministr školství, mládeže a tělovýchovy /za ANO/:
K 10. 5., tedy k dalšímu pondělku, dojde k otevření zbývajících mateřských škol, respektive mateřských škol a druhých stupňů základních škol v tom rotačním schématu v těch zbývajících krajích.

Linda BARTOŠOVÁ, moderátorka:
Taky galerie, muzea a památky se zpřístupní, a to v Karlovarském, Plzeňském a Královéhradeckém kraji. A taky v Praze, Středočeském a Libereckém kraji. Nesmí se ale konat skupinové prohlídky. Už dřív ministři rozhodli, že od pondělí pustí také některé služby. Za přísných podmínek a s negativním testem. Do lázní můžou přijet samoplátci, kteří v uplynulých 90 dnech prodělali covid-19 a už nejsou nemocní. Otevření zbylých služeb včetně třeba restauračních zahrádek připadá podle vlády v úvahu nejdřív 17. května, ale jen pokud to dovolí epidemická situace. Vláda se stále odvolává na hranici 100 případů na 100 000 obyvatel. Ta ale nemusí být striktní.

Karel HAVLÍČEK, vicepremiéra, ministr dopravy a průmyslu a obchodu /za ANO/:
My jsme jasně řekli, že ta incidence 100 na 100 000 je orientační. Platí stále to, že to musí podmíněno tou incidencí v případě toho 10. 100 na 100 000 s výjimkou maloobchodů, ty už jsou jisté.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
První dvojice událostí komentářů - vicepremiér Karel Havlíček a Jan Skopeček, místopředseda rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny. Pánové, dobrý večer, vítejte.

Jan SKOPEČEK, místopředseda rozpočtového výboru PS PČR a místopředseda poslaneckého klubu strany /ODS/:
Dobrý večer.

Karel HAVLÍČEK, vicepremiéra, ministr dopravy a průmyslu a obchodu /za ANO/:
Dobrý večer.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Pane Havlíčku, chápu to správně, že ta hranice, o které jsme hovořili, 100 případů na 100 000 platí, pokud tedy zrovna neplatí. Jinými slovy týká se všeho, ale ne maloobchodu, kde chcete být benevolentnější?

Karel HAVLÍČEK, vicepremiéra, ministr dopravy a průmyslu a obchodu /za ANO/:
Je to přesně tak, jak jste řekl. Ani ne benevolentnější. My jsme vlastně už minulý týden řekli, když jsme představili ten jízdní řád, že ta hranice je orientační a svým způsobem vlastně už teď v pondělí byl velká diskuse, jestli to skutečně neotevřít. Protože v tuto chvíli jsme na čísle 146 na 100 000 obyvatel za 7 dní a pravděpodobně v pondělí budeme někde na čísle 115-120, to jsou prognózy epidemiologů a zdravotníků. A byla samozřejmě diskuse, jestli skutečně už to třeba toho třetího nepustit, na druhou stranu epidemiologové chtějí být obezřetní. Dívali se do ostatních zemí, měli trochu obavu z indické mutace viru, a tak jsme už nečekali na ten další týden ve smyslu, že bychom opět čekali, jak se sníží incidence a definitivně se tedy řeklo, aby obchodníci měli jistotu, že 10. je to na 100 %.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Mě právě zajímá úplně ta základní otázka, podle jakého parametru toho hlavního jednoho se tedy rozhoduje? Máte právo samozřejmě to změnit, ale pokud tedy říkáte, že 100 ano, ale zároveň 100 někdy ne, protože chceme být předvídatelní, a tak dále, tak to není ten 1 parametr. Navíc ten pokles, tempo toho poklesu zpomaluje v tuhle chvíli. Takže nikdo není psáno, že se na tu stovku v době, kdy by stovka měla platit, dostaneme.

Karel HAVLÍČEK, vicepremiéra, ministr dopravy a průmyslu a obchodu /za ANO/:
Ale právě proto se řeklo, že v tomhle případě se to skutečně už udělá, protože je třeba vnímat to, že ty obchody už nejsou zdaleka všechny. Jedná se o 24 % obchodů z pohledu počtu zákazníků, je to 18 % obchodů. My jsme jasně řekli, že tohle číslo je orientační.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
I kdyby se ta situace zhoršila, pokud to chápu správně, čistě teoreticky, pokud by se zhoršila, pokud by, nedejbože, došlo například k nárůstu, nikoliv jenom k tomu pomalému poklesu, tak stále 10. května se otevírá maloobchod?

Karel HAVLÍČEK, vicepremiéra, ministr dopravy a průmyslu a obchodu /za ANO/:
Kdyby se prosím pěkně začala zhoršovat situace, ale což žádná prognóza dneska nepředpokládá, kdyby byl nějaký problém, tak skutečně tam by potom se muselo zatáhnout za ruční brzdu, ale to by zřejmě nebylo jenom v této oblasti. To by bylo i v jiných oblastech.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Vy jste dneska zopakoval několikrát slovo definitivně, tak já se ptám, jak moc to definitivně tak platí?

Karel HAVLÍČEK, vicepremiéra, ministr dopravy a průmyslu a obchodu /za ANO/:
Jsme v době covidové krize a definitivně samozřejmě nemusí platit nikdy nic. Jestliže už vláda přijala usnesení, a to si myslím, že je dost podstatné. Já se přiznám, bylo to na moje přání, protože jsem chtěl, aby ti obchodníci už měli opravdu jistotu. Ale samozřejmě na 100 % nemáte nikde nic. Ale pokud nenastane nic mimořádného, bude to klesat, tak i kdyby třeba v té době, a to je důležitá zpráva, ta incidence byla třeba na 105, 107, tak počítáme s tím, že to další pondělí se otevře.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Dává vám to, co jsme slyšeli na tiskové konferenci a teď od pana vicepremiéra, smysl a zároveň jistotu, že vláda ví přesně, co dělá?

Jan SKOPEČEK, místopředseda rozpočtového výboru PS PČR a místopředseda poslaneckého klubu strany /ODS/:
Jistotu mi to nedává, protože já bych se nedivil, kdyby se to ještě 3× změnilo do doby, než se otevře, jak jsme u vlády zvyklí, protože vláda většinou nějaké opatření vyhlásila, vzbouřili se lidé, kterých se to týkalo, protože přišli s praktickými negativními důsledky a vláda to xkrát změnila. Takže já bych se nedivil, kdyby se to změnilo a ty parametry. Víte, to nemá smysl ani o tom diskutovat. Vezměme si, že jsme měli na začátku Semafor, podle kterého jsme se měli chovat. Pak přišel slavný PES, podle kterého, kdybychom počítali, tak už je dneska otevřeno téměř všechno. Pak jsme slyšeli, že obchodníci otevřou 3., aby po pár dnech se přišlo s tím, že až ta čísla klesnou na tu hranici 100 a teď tu máme další slíbené datum 10. Takže žádnou logiku v tom nehledejme. Žádnou logiku ta opatření ani ze strany vlády nikdy neměla.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Ta hranice 100 případů na 100 000 obyvatel je podle vás správná?

Jan SKOPEČEK, místopředseda rozpočtového výboru PS PČR a místopředseda poslaneckého klubu strany /ODS/:
Ne, já si hlavně myslím, že maloobchod měl být otevřen dávno. Když vidíme velké supermarkety, které bez ohledu na to, jaký je počet nakažených, fungují vesele a lidé tam nakupují, tak já nevidím jediný důvod, proč nemohly uplynulé měsíce fungovat i malé obchody, malí živnostníci, pokud by samozřejmě dodrželi hygienická opatření typu dezinfekce, rozestupů a dalších opatření, kterými by minimalizovali případné nakažení těch zákazníků. Takže já to považuju za strašlivou chybu, za strašlivě nefér podmínky, kdy velcí mohli fungovat, malí jsou už měsíce zavření a každý ten týden, který jsou v nejistotě a kterým oddalujeme to otevření, tak podle mého názoru zvyšujeme riziko toho, že jich otevře daleko méně, protože už to zkrátka nepřežijí. Já to považuju za strašlivý faul ze strany této vlády, že hodila malé a střední podnikatele přes palubu.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Pane Skopečku, malé obchody dříve než školy?

Jan SKOPEČEK, místopředseda rozpočtového výboru PS PČR a místopředseda poslaneckého klubu strany /ODS/:
Ne, tak já říkám to dlouhodobě, možná jsem to říkal tady i někde ve studiu. Největší tragédie, kterou podle mého názoru ty restrikce přinesly, jsou zavřené školy, a to já považuju vlastně za největší tragédii, největší náklad té koronavirové krize. Podle mého názoru i v souvislosti s tím, jak zjišťujeme, jak malý počet testovaných dětí, žáků je pozitivní, tak podle mého názoru školy měly být otevřeny dávno.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Pozitivní nebyl tak vysoký také, protože ty děti byly doma, takže se neměly příliš, kde nakazit.

Jan SKOPEČEK, místopředseda rozpočtového výboru PS PČR a místopředseda poslaneckého klubu strany /ODS/:
Když byste slyšel nějaké rozdílné názory epidemiologů, tak konstatují to, že možná někdy to, že děti byly doma, zvyšovalo riziko, že nakazí své prarodiče, kteří je hlídali.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Byly i studie, které říkaly, že do té doby, než se školy zavřely, že tu byla ohniska nákaz.

Jan SKOPEČEK, místopředseda rozpočtového výboru PS PČR a místopředseda poslaneckého klubu strany /ODS/:
Ale ta čísla těch testovaných to teď nepotvrzují. Říkám, jsou i názory, že vlastně ty děti, které byly doma, mohly nakazit ve větší míře své prarodiče. Cili tu nejrizikovější skupinu. Já si nemyslím, že děti byly ta riziková skupina a skutečně si myslím, že když se podíváme na ta data, tak děti v České republice byly nejdéle mimo školu, a přesto máme největší počet téměř jako úmrtí. Takže určitě neplatí. My jsme měli jeden z nejtvrdších lockdownů. I co se týče těch maloobchodů služeb, máme jedno z největších počtů úmrtí. Takže určitě neplatila přímá úměra, že čím déle byly děti mimo školu, čím déle jsme měli zavřené obchody, čím déle jsme měli zmraženou ekonomiku, tím lépe by se ta situace vyvíjela. Spíše to vypadá naopak.

Karel HAVLÍČEK, vicepremiéra, ministr dopravy a průmyslu a obchodu /za ANO/:
Já myslím, že jste to řekl naprosto výmluvně. Největší tragédie byly školy, největší faul byly obchody. Tak pak už zbývá ještě, abyste řekl a špatné to bylo i s tou kulturou a pozor na ten sport. V zásadě máme všechno. Samozřejmě, že to je špatné, že se musí zavírat. Nikdo to nechce. Je to frustrující pro všechny a bohužel jsme to udělat museli, stejně jako to musely udělat všechny ostatní země. To není diskuse o tom, jestli ta nákaza se více šíří v maloobchodě nebo v nějaké službové provozovně. To je o tom, že kdyby se to všechno otevřelo, třeba ty maloobchody, tak je to 109 000 provozních jednotek. Ti lidi se tam někam nějakým způsobem musí dostat. Jedou tam autobusem, stojí na zastávkách. Stejně tak by to bylo ve školách.

Jan SKOPEČEK, místopředseda rozpočtového výboru PS PČR a místopředseda poslaneckého klubu strany /ODS/:
A do supermarketů jedou.

Karel HAVLÍČEK, vicepremiéra, ministr dopravy a průmyslu a obchodu /za ANO/:
Ano, ale na druhou stranu supermarkety být otevřeny musí, protože někde ty potraviny koupit musíme. A není to prosím pěkně o velkých nebo malých, to je opravdu klišé, které tady opozice používá už několik měsíců a nevšimla si toho, že se neotevírá podle velikosti, ale otevírá se podle sortimentu. To znamená, je otevřen malý pekař, je otevřeno malé lahůdkářství, je otevřeno malé papírnictví. Stejně tak je otevřeno to papírnictví nebo ty potraviny v těch supermarketech. Je pravda, že supermarkety jsou větší.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Ale tohle říkají nejrůznější svazy zastupující právě živnostníky, malé obchodníky a tak dále. To není jenom o opozici.

Karel HAVLÍČEK, vicepremiéra, ministr dopravy a průmyslu a obchodu /za ANO/:
Ale shodneme se na tom, že se neotevírá, respektive nezavírá podle velikosti, ale podle sortimentu. A to jsme udělali záměrně.

Jan SKOPEČEK, místopředseda rozpočtového výboru PS PČR a místopředseda poslaneckého klubu strany /ODS/:
V jisté chvíli šlo v supermarketu koupit cokoliv, zatímco malé obchody, změnili jste to v jisté chvíli.

Karel HAVLÍČEK, vicepremiéra, ministr dopravy a průmyslu a obchodu /za ANO/:
Máte pravdu. Na podzim to bylo více zákaznicky orientované, to znamená, v těch supermarketech se dalo koupit i toto. Byl to takzvaný rakouský model, pak jsme přešli na ten belgický model. A to je teď asi bezpředmětné diskutovat, co bylo na podzim. Podstatné je to, že jsou výsledky a ty výsledky jsou takové, že dneska klesáme, dneska máme jedny z nejlepších výsledků ve střední Evropě a díky tomu můžeme otevírat.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Proč jste otevřeli stadiony dříve než vysoké školy?

Karel HAVLÍČEK, vicepremiéra, ministr dopravy a průmyslu a obchodu /za ANO/:
To není, že se otevřely stadiony dříve než vysoké školy. Je to proto, že se snažíme být alespoň trošku spravedliví, to znamená, jede se na několika sektorech. Otevírá se školství a už jede třetí vlna školství. Otevírají služby. Začnou se otevírat obchody. Drobně se upouští prostě aspoň nějaký malý sport a nějaké, řekněme, volnočasové aktivity, společenské vyžití. Na těch stadionech. Ano, já osobně bych teda to taky neudělal.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Tak jenom řekněte tu logiku. Já to nechápu. Tak mi to, prosím, a divákům vysvětlete. Proč může jít člověk na stadion sportovní, ale nemůže jít studovat prezenčně přímo na vysokou školu nebo zúčastnit se nějaké volnočasové poškolní aktivity?

Karel HAVLÍČEK, vicepremiéra, ministr dopravy a průmyslu a obchodu /za ANO/:
Pane redaktore, to stačí si vzít tužku a spočítat si, kolik je těch studentů na vysoké škole a kolik dělá těch 10 % lidí. Já bych osobně to neudělal, abych byl úplně přesný. Udělala to hlavní hygienička.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Proč to všichni házíte na hlavní hygieničku? Pan Plaga jako ministr školství říká, že to je nešťastné, a to prý je hodně diplomatický v tu chvíli. Ministr zdravotnictví to také hodil na hygieničku, jako kdyby neexistovala žádná vazba mezi ministrem zdravotnictví a hlavní hygienou.

Karel HAVLÍČEK, vicepremiéra, ministr dopravy a průmyslu a obchodu /za ANO/:
Já jenom chci říct jednu věc. Já bych to neudělal, udělalo se to, stalo se to. Není to podle mě dobře. Na druhou stranu, prosím pěkně, zase to nezveličujme ve smyslu toho, že v tuhle tu chvíli je to nějaká revoluce. Je to 10 % lidí, kteří jdou na ten fotbalový stadion. Na tom stadionu to je stovky lidí, zatímco na vysokých školách se jedná o desetitisíce nebo statisíce studentů. Lepší by to samozřejmě bylo opačně, ale to s ohledem na mobilitu by skutečně se otočilo zásadním způsobem.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Dostal jste prostor, abyste to obhájil a já jenom hledám logiku za tímhle opatřením. Pane Skopečku, co na to říkáte vy?

Jan SKOPEČEK, místopředseda rozpočtového výboru PS PČR a místopředseda poslaneckého klubu strany /ODS/:
Já bych samozřejmě byl rád, aby děti, jak na základních školách, tak i studenti na vysokých, chodili do školy. Já prostě považuju za chybu, že tomu tak není. Já nebudu kritizovat otevírání stadionů. Pokud tam bude 10 % kapacity na velkých stadionech, tak je pravděpodobné, že ti lidé udrží nějakým způsobem jako rozestupy. Je to jejich svobodné rozhodnutí. Nikdo je na ten stadion nenutí jít. Já jsem přesvědčen, že se pomalu k normálnímu životu vracet musíme, protože pan ministr tady zmínil indickou mutaci, ale těch mutací pravděpodobně bude v budoucnu přibývat. Toho koronaviru se nezbavíme nikdy. A já nejsem přesvědčen, že máme žít ve stále zákazy sevřené společnosti.

Karel HAVLÍČEK, vicepremiéra, ministr dopravy a průmyslu a obchodu /za ANO/:
Na tom se určitě shodneme, ale na druhou stranu zase chápejme to, že to prostě nemůžeme pustit naráz a že ten tlak je obrovský ze všech stran. Chce to sport, kultura i obchodníci, chtějí služby. Jestli to uděláme v jeden den, tak se prostě dostaneme do problému.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Otázka je toho pořadí, ale na tohle vy jste zmínil, že to chtějí všichni.

Jan SKOPEČEK, místopředseda rozpočtového výboru PS PČR a místopředseda poslaneckého klubu strany /ODS/:
A té formy. Já třeba kritizuju. Já jsem chápal tu plošnost těch opatření, všechny obchody po celé republice, a tak dál v těch prvních týdnech nebo měsících té koronavirové krize, kdy skutečně byla vylekaná vláda, nevěděla, co dělat a tak dál, ale jestliže jsme jako už takhle dlouhou dobu v té situaci, tak podle mého názoru ta plošná opatření měla nahradit cílená, to znamená, že jsme se měli bavit region od regionu, místo od místa. A my tu stále jedeme plošná opatření, která prostě destruují ten život a destruují to malé podnikání. Uvědomme si, že ti velcí, a já jsem byl proto, aby se nezavíral průmysl, to já budu hájit dál, ale určitě se shodneme, že velké průmyslové podniky zvládnou nějakou složitou tíživou ekonomickou situaci mnohem snáze, než když zavřeme malého živnostníka, malého obchodníka, který z toho živí pár zaměstnanců a svoji rodinu. To jsou prostě životní tragédie, a to jsou životní osudy. A já prostě vyčítám té vládě, že takhle plošně zavřela takhle velký sektor lidí a způsobila životní potíže…

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
To je A, ale mě zajímá to B, to znamená to tempo otevírání a zároveň jaké části, kdy. Určitě jste zaznamenal i pan vicepremiér dneska kritiku ze strany Tomáše Prouzy i Vladimíra Dlouhého. Někteří říkají něco v tom smyslu, že místo toho, aby vláda otevřela ty nejméně rizikové oblasti, což oni tvrdí, že jsou obchody, otevírá služby, kde. A teď, abych citoval pana Prouzu, některé přitom už rok označuje jako rizikové. Nestálo za to tohle otočit tedy?

Karel HAVLÍČEK, vicepremiéra, ministr dopravy a průmyslu a obchodu /za ANO/:
No samozřejmě, protože kdybychom pustili dříve schody a nepustili jsme služby, takzvaně tělové služby, jako je kosmetika, pedikúra, a tak dále, tak tady bude nikoliv svaz obchodu, jako je pan Prouza, tak tady bude svaz kosmetiky nebo svaz prostě kadeřníků, a tak dále, kteří budou říkat, proč jste pustili dříve obchody, když přece víte, že staří lidé potřebují jít na pedikúru. A je to pravda. To znamená, vždycky je to o tom, že se snažíme najít nějakou rozumnou cestu a jestliže skutečně pedikúra, kadeřnictví jsou skutečně služby, které tady několik měsíců nebyly, tak jsme se domnívali, a jsme si tím jistí, když se podíváte třeba do Německa, udělali to úplně stejně, tak s těmi testy je lepší o týden dříve otevřít tyto služby a o týden později ten obchod. Že to hájí pan Prouza, je v pořádku, ale na druhou stranu není to jen o panu Prouzovi.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
To je pravda, ale zároveň to neříká sám.

Karel HAVLÍČEK, vicepremiéra, ministr dopravy a průmyslu a obchodu /za ANO/:
Ale uznáte zase, že kadeřníci jsou spokojeni. Vždycky bude někde nespokojenost.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
To, že bych nazýval úplně ten jejich stav spokojeností po té době, co byly zavření, ale nechme to teď.

Karel HAVLÍČEK, vicepremiéra, ministr dopravy a průmyslu a obchodu /za ANO/:
Pane redaktore, ale buďte trošku objektivní. Samozřejmě, když byli zavření, tak jsou naštvaní, ale v momentě, kdy se to uvolňuje, tak uznáte, že jsou kadeřníci spokojenější než obchodníci.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Stát dál, jak ukázalo v dnešním zasedání stálého výboru pro výstavbu nových jaderných zdrojů, počítá s bezpečnostním posouzením uchazečů o tendr na Dukovany, a to i po vyřazení ruské společnosti Rosatom. Část opozice přitom požadovala, aby kabinet dotazníky vypustil a místo toho dřív vypsal samotné výběrové řízení.

Helena LANGŠÁDLOVÁ, poslankyně, členka výboru pro evropské záležitosti /TOP 09/:
Vláda z neznámých důvodů de facto dneska začala brzdit to vypsání toho tendru.

Petr TŘEŠŇÁK, poslanec /Piráti/:
Pouze se skutečně jede v tom duchu těch původních bezpečnostních dotazníků, které dle názorů mnoha expertů v tuto chvíli postrádají smysl.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Pane Skopečku, vy jste kritizovali už dříve, i vy osobně dokonce přímo, odkládání tendru. Vám to trvání na dotaznících v tuhle chvíli dává smysl?

Jan SKOPEČEK, místopředseda rozpočtového výboru PS PČR a místopředseda poslaneckého klubu strany /ODS/:
Já si myslím, že ty dotazníky tam byly asi kvůli dvěma zemím, které podle mých informací, které potvrdí i pan vicepremiér, tak se s nimi příliš nepočítá a s výstavbou. Takže já nejsem bezpečnostní expert, ale já samozřejmě vidím, co se děje s energetikou na západě, v Evropské unii, i jaké tlaky jsou tady. Takže já bych byl velmi rád, abychom se posunuli s výstavbou jaderných bloků, dostavbou, obnovou někam dál, protože ten tlak na útlum uhlí a ten tlak ze strany Evropské unie na zelenou transformaci podle mého názoru nás tlačí do toho, abychom to vyřešili co nejrychleji, pokud chceme mít zajištěnou energetickou soběstačnost, pokud prostě chceme být nezávislí na jiných zdrojích. Ale my jako tu energetickou závislost paradoxně zvyšujeme tím, jak budeme tlačit na obnovitelné zdroje a pak budeme utlumovat uhlí, tak samozřejmě tady poroste dovoz plynu a všichni víme, odkud ten plyn čerpáme. Takže je to velmi komplikovaná komplexní záležitost, ale všichni víme a všichni se snad shodneme na tom, že bez jaderné energetiky to, abychom utlumovali uhlí, abychom snižovali emise CO2 se prostě nepohneme.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Máte po tom oficiálním vyřazení Rosatomu z boje o Dukovany jistotu, že se do něj nemůže dostat nějak jinak, jiným způsobem, nějakými jinými zadními vrátky?

Jan SKOPEČEK, místopředseda rozpočtového výboru PS PČR a místopředseda poslaneckého klubu strany /ODS/:
To už bych musel spekulovat. Nemyslím si, že ostatní potenciální dodavatelé těch nových jaderných bloků by Rosatom použili jako subdodavatele. Jako vyloučit to nemůžeme, ale nezdá se mi to příliš pravděpodobné.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Pane Havlíčku, proč vy stále trváte na tom odeslání toho dotazníku? Vy jste řekl jednou, že to není dotazník, předtím ještě jste ho sám označil za dotazník. Prostě ten dokument jako takový, co se z něho dozvíte nového, co v tuhle chvíli nevíte?

Karel HAVLÍČEK, vicepremiéra, ministr dopravy a průmyslu a obchodu /za ANO/:
Zcela zásadní věci, a to všechny náležitosti typu kybernetické bezpečnosti, jak k tomu kdokoliv přistoupí, jaderné bezpečnosti dodavatelů a subdodavatelů, případných konsorcií. Bezpečnostní dotazník v podstatě, a jedno, jak se to nazývá, to není úplně dotazník, ale v podstatě je to jakýsi náš požadavek, na základě kterého se tady všichni vyjádří. Do značné míry to není nic jiného než další jednání s potencionálními uchazeči. Akorát doposud to bylo na bázi toho, že se potkával ČEZ na jednotlivých setkáních s tím, že se to dávalo postupně dohromady. A my říkáme, od určitého data, datumu, to znamená od května do konce listopadu už to bude transparentní strukturované, bude to na základě stejných požadavků pro všechny. Všichni na to dostanou stejný čas a všichni dostanou přesné požadavky, na základě kterých se oni musí vyjádřit. A poté příští vláda bude mít docela komfortní situaci, kterou si může vyhodnotit podle všech konsorcií a tak dál to tam bude a rozhodne se, kdo definitivně do toho tendru půjde či nepůjde. A co je důležité, neztratíme tím žádný čas, protože my započítáme ten dotazník tedy, to bezpečnostní posouzení, do té doby, která vlastně byla určena na přípravu a řekněme vyplňování a jednání v rámci tendru. Takže zjednodušeně řečeno, těch 27 měsíců, které vlastně dostává každý uchazeč od doby kvalifikace až do doby vlastního předložení nabídky, tak zůstává stejný...

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
To říkáte vy, nicméně například paní poslankyně Langšádlová, není v tom sama, hovořila o tom, že právě trvání na tom dotazníku všechno zpožďuje. Mimochodem k té první otázce, co jsem říkal na začátku, k čemu to vlastně potřebujete? Zmocněnec pro energetickou bezpečnost pan Bartuška řekl, a už jsme ho tady měli v Událostech komentářích, že něco podobného, to znamená tady ten dotazník, proběhl už před několika lety a že to, co stát chce vědět, tak už ví v tuhle chvíli. Takže skutečně jsou tam mezery, které nemáte zaplněné? Které potřebujete vyplnit?

Karel HAVLÍČEK, vicepremiéra, ministr dopravy a průmyslu a obchodu /za ANO/:
Pak pan Bartuška ví něco víc, než co víme my. Jak tomu může říkat, že to byl před několika lety, když se připravuje vlastně tendr a vše, co se týká nového jaderného zdroje, od roku 2019. A že pan Bartuška tady brilantně ví všechno, tak zajímavé je, že když on byl vládním zmocněncem nebo zmocněncem pro přípravu Temelína, tak že vlastně Rusko dovedl do úplného finále. Dneska to kritizuje. My jsme to Rusko vyřadili v době předkvalifikace. Ale znovu, my tímto bezpečnostním posouzením neztrácíme ani den, tady souhlasím s tím, co říká pan Skopeček, a já to považuju za dobrý závěr z toho dnešní jednání, i když to tam politicky samozřejmě trošku skřípalo, a to musí vždycky. Všichni se shodli na tom. Protože je samozřejmě před volbami a jádro Rusko, Čína, a tak dál, to jsou silná témata.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
V čem jste si nerozuměli? Řekněte to konkrétně, protože pokud byl nějaký výstup dneska z toho jednání soudě na základě tiskové konference, ale i prohlášení těch lidí, kteří se toho zúčastnili, jiných, tak tam došlo k tomu, že byste přistoupili některé požadavky opozice, zejména co se týče pojistek, neexistence Rosatomu v rámci toho tendru jako takového. Trošku něco jiného, než co jste původně chtěli. A teď říkáte, že to tam skřípalo v některých věcech.

Karel HAVLÍČEK, vicepremiéra, ministr dopravy a průmyslu a obchodu /za ANO/:
Tak to vždycky trošku zaskřípe, ale co je důležité, je to, že jsme se shodli, že se pokračuje, shodli jsme se na časovém harmonogramu, shodli jsme se na tom, že ten směr je vytyčen správně. Kde to zaskřípalo, bylo v tom a já jsem měl ten pocit, zejména stran třeba paní Langšádlové, která má stále určitou míru nedůvěry k tomu, jestli tam tedy Rusko bude nebo nebudeme. My jsme říkali, tak si vytvořte tedy vy vlastní mechanismus, jakým způsobem se domníváte, že máme potvrdit, že to Rusko skutečně v tuto chvíli tam být nemůže, protože, za prvé, není v bezpečnostním posouzení, což je předpoklad pro to, aby se šlo do tendru a za B, má tam vždycky zpravodajská služba svoji záklopku a musí to potvrdit, což jsme vždycky tvrdili, vždycky to tak bylo a bude to. A navíc je tady zadávací dokumentace, která to ještě jednou stvrzuje. Já už nevím, co by se mělo předložit více. Čili spíš to beru jako určitou politickou hru. Je to téma.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Tohle se týká všech společností, které můžou být jakýmkoliv způsobem navázány na Rosatom, ať už jako dceřiné nebo mateřské společnosti, jakékoliv ruské společnosti, které by dodávaly jadernou technologii nebo jinou technologii potřebnou pro stavbu jaderné elektrárny. Prostě neexistuje možnost, že by se například i poté, co se vám vrátí ty dotazníky z těch jednotlivých zemí zpátky, že by se jakákoliv ruská společnost nějakým způsobem navázaná na stát, protože takhle to funguje, nebo soukromá, to je jedno, dostala do toho tendru? Neexistuje tato možnost?

Karel HAVLÍČEK, vicepremiéra, ministr dopravy a průmyslu a obchodu /za ANO/:
Neexistuje tato možnost a ten, kdo to tvrdí, tak si ani nepřečetl vládní usnesení, protože ve vládním usnesení jasně se neříká, kdo se vyřazuje, ale kdo bude osloven do bezpečnostního posouzení a tam jsou 3 země, respektive 3 společnosti. A pozor. Není to jenom na jaderný ostrov, ale to i na jadernou technologii. To je důležité. A zadávací dokumentace, a v ní je to jasně a implicitně uvedeno, říká, že kdo neprojde bezpečnostním posouzením, nemůže být vyzván k tomu, aby byl účastníkem tendru.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Pane Skopečku, váš kolega pan Havlíček dneska hovořil o tom, že se stále počítá s částkou 175 miliard v tuhle chvíli. Vy tomu věříte?

Jan SKOPEČEK, místopředseda rozpočtového výboru PS PČR a místopředseda poslaneckého klubu strany /ODS/:
Rád bych, protože samozřejmě já opravdu mám zájem na tom, aby se v České republice jádro začalo řešit. Podle mého názoru už máme zpoždění, které způsobeno tím, že tu opravdu byly politické tlaky na obě strany, kdo to má stavět a že de facto jistá politická konstelace znamenala, že prostě vláda se bála rozhodnout a bála se do toho jít. Myslím si, že už jsme mohli být daleko dále, kdyby ta odvaha existovala, kdyby tady nebyl díky té politické konstelaci prostě v tomto tématu i jistý pád. Kdy jsme se nemohli pohnout dál. To mě velmi mrzí, protože jsme ztratili drahocenné roky. Co se týče té ceny. No tak, když se podíváte ve světě, jak se jaderné elektrárny staví, tak samozřejmě v řadě těch projektů je potíž s tím, že celková výsledná cena je větší než plánovaná, a to tak je.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
To je pravda. Zároveň také dochází k mohutnému zpoždění, a to v takových státech, které jsou možná v některých ohledech schopné si to lépe pohlídat, jako bylo Finsko, jako je Velká Británie. Ve Spojených státech dokonce začali stavět jadernou elektrárnu nebo lépe řečeno blok 2,3 v Jižní Karolíně. Nemáte strach z těch 180 miliard vlastně, co se teď prodává ve veřejnosti. Nakonec to může být násobek téhle té ceny a za úplně jiných podmínek, než které se teď slibují tak?

Jan SKOPEČEK, místopředseda rozpočtového výboru PS PČR a místopředseda poslaneckého klubu strany /ODS/:
Ty obavy musíme mít a musí je mít každý řádný hospodář, každý člen vlády, která bude u toho, když se tady jaderná elektrárna bude stavět. A prostě musí každý zodpovědně minimalizovat riziko toho, že se to bude prodražovat. A musíme být obezřetní o to více, jak vidíme právě na těch příkladech, že je to problematická věc. Jaderná elektrárna není standardní investiční výstavbou, i s tím má Česká republika potíž, ale na straně druhé prostě, já jako nevidím jinou variantu, než se o to se vším úsilím a se vší obezřetností pokusit, protože my jsme jedna z nejprůmyslovějších zemí vůbec v Evropské unii a na světě. U nás je spotřeba a energie díky tomu velmi důležitá a cena té energie je velmi důležitá, tudíž my si nemůžeme dovolit prostě uzavírat uhelné elektrárny a nemít náhradu, co se týče produkce elektřiny, protože by to odnesla naše ekonomika, která je opravdu jedna z nejprůmyslovějších.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Pane Havlíčku, ruku na srdce, budete překvapen, když to bude za 15 let stát 400 miliard?

Karel HAVLÍČEK, vicepremiéra, ministr dopravy a průmyslu a obchodu /za ANO/:
400 miliard to stát nebude. To by se musely stavět 2 bloky, že to může být o něco dražší, to samozřejmě nastat může, a to ani nebude o té nabídkové ceně, spíš to bude o tom, jak si ČEZ bude hlídat tu vlastní výstavbu. Ale my se nedržme mantry 175 miliard. Popravdě řečeno důležitější je cena peněz a státem je připraven počet na 100 %, což vlastně v tom horizontu těch 30 let... Jenom pro ilustraci třeba pro diváky, ať už to bude 170 miliard nebo 200 miliard, tak hrajeme tady o 10 % celkové elektrické energie v České republice. Parta z roku 2009, 2010, která byla v té době ve Sněmovně, tak docílila toho, že fotovoltaika nás bude stát 572 miliard korun a budeme z ní mít 3 % elektrické energie, tak o čem se zde bavíme.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Pojďme ještě k jednomu tématu úplně na závěr. Já vás poprosím stručně, protože náš čas už vypršel. V Praze a dalších desítkách měst dneska lidé demonstrovali kvůli dění kolem česko-ruské krize, proto s názvem „Hrad za hranou“ nebo „Republika v ohrožení," Spolek milion chvilek pro demokracii. Organizátoři kritizovali i střet zájmů Andreje Babiše, na který poukázala Evropská komise a kterou premiér odmítá nebo i snahy o ovládnutí České televize. Vyzvali taky senátory, aby podali návrh ústavní žaloby na prezidenta.

účastník demonstrace:
Všechno, co po dobu svého mandátu Miloš Zeman ve vztahu k Rusku dělal, zejména i nyní po vrbětickém odhalení pokračuje v lince dezinformací a zpochybňováním českých bezpečnostních služeb, má jednoznačné pojmenování. Velezrada.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Po dlouhé době podobné demonstrace, které tady nebyly x měsíců. Pane vicepremiére, jak se vám to poslouchá, jak se vám na to dívá?

Karel HAVLÍČEK, vicepremiéra, ministr dopravy a průmyslu a obchodu /za ANO/:
Je před volbami, patří to k demokracii. Já si myslím, že dobře, že lidé mohou prostě demonstrovat. Já jsem byl v roce 88, 89. Když jsem chodíval na demonstrace, tak nás polévali vodou, to bylo v tom lepším případě. Dneska lidé jdou na demonstraci a bez problému si mohou říct, co chtějí, kdy chtějí. Já si myslím, že to je dobře, že si to mohou říct, každý nechť si udělá svůj obrázek.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Ale ti lidé demonstrují také zčásti proti politice vaší vlády, proto se na to ptám, to je jeden komentář k té, k tomu...

Karel HAVLÍČEK, vicepremiéra, ministr dopravy a průmyslu a obchodu /za ANO/:
Neexistuje země na světě, kde by nechodili lidé demonstrovat proti politice té či oné vlády, to prostě k tomu patří. A jsou lidé, kteří jsou proti vládě, jsou lidé zase, kteří fandí vládě, pak jsou lidé, kteří jsou neutrální, někdo jde demonstrovat, někdo prostě to píše na sociální sítě a někdo prostě zase dělá něco jiného. Já myslím, že to k tomu patří a před volbami to bude přibývat.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Pane Skopečku.

Jan SKOPEČEK, místopředseda rozpočtového výboru PS PČR a místopředseda poslaneckého klubu strany /ODS/:
Já asi tady se shodnu, prostě máme demokracii. Každý vyjadřuje své politické postoje nebo nesouhlas jinak. Já nejsem člověk demonstrací, já jsem přesvědčen, že existují alespoň pro mě nástroje politické, kterými ten nesouhlas a kritiku můžu formulovat, ale je to...

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Vy nejste takovým kritikem vlády, abyste vyšel do ulic?

Jan SKOPEČEK, místopředseda rozpočtového výboru PS PČR a místopředseda poslaneckého klubu strany /ODS/:
Já jsem kritikem vlády, ale já si to odehrávám jinak a vidím smysl, jak tu vládu někam tlačit v jiných formách než v té demonstraci. Ale to je každého, zaplaťpánbůh žijeme ve svobodné demokratické společnosti a zaplaťpánbůh lidé mohou vyjít do ulic a protestovat proti čemukoliv. Já samozřejmě s celou řadou věcí ať, co se týče vlády, nebo co říká prezident, nesouhlasím, ale prostě volím k tomu nesouhlasu jiné formy.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Pánové, děkuju mnohokrát za to, že jste přišli do Událostí, komentářů. Na shledanou.

Jan SKOPEČEK, místopředseda rozpočtového výboru PS PČR a místopředseda poslaneckého klubu strany /ODS/:
Děkujeme za pozvání, hezký večer.

Karel HAVLÍČEK, vicepremiéra, ministr dopravy a průmyslu a obchodu /za ANO/:
Mockrát děkuju a hezký večer všem.

Jan Skopeček

místopředseda poslaneckého klubu ODS
člen výboru pro evropské záležitosti PS PČR
poslanec PČR
ekonomický expert ODS