Novinky Mediální výstupy

Cílem kandidáta na předsedu ODS Petra Fialy je, aby se strana stala opět hegemonem na pravici, což podle něj může trvat i dvě volební období.

 

Řekl jste, že ODS potřebuje nikoli revoluci, ale radikální evoluci. To jste si vypůjčil z politologické literatury, nebo jste to vymyslel na místě? Co to vlastně znamená? 

To mě napadlo v průběhu debaty. Nejen ode mě zaznělo, že ODS se musí v mnoha směrech obnovit a změnit, a já jsem tím chtěl říct, že ta změna nemůže být tak radikální, že ODS pak ani nepoznáme, a že ji ani nemůže dělat omezená skupinka revolucionářů, ale že to musí být dílo všech aktivních členů. 

 

A jak by se taková radikální evoluce měla odrazit v lednovém kongresu? 

Lednový kongres ještě nebude řešením, ale bude to významný signál. A měl by být dvojí. Zaprvé, že ODS je strana, která je sjednocená a zastavila pád. A druhý signál by měl být, že ODS má vůli se měnit. Kongres tohle má, může a musí udělat. Pak se začne pracovat na obnově strany, musíme řešit organizační změny, jak zlepšit komunikaci uvnitř strany, musíme se bavit o programu a jeho sdílení členskou základnou, a to není úkol na několik týdnů. 

 

Nejviditelnějším signálem z kongresu bude to, koho si ODS zvolí do vedení. Řeknete si podobně jako Petr Nečas v roce 2010 o to, koho chcete mít ve vedení? 

K tomu signálu patří personální obměna. Nechci ale nyní udělat to, co udělal Petr Nečas a o čem si řada lidí myslí, že by bylo nejlepší, abych udělal. Že bych ukázal na konkrétní lidi a řekl, že ti tam musí za každou cenu být. Chtěl bych na to jít jinak. 

 

Tak on je to celkem diktátorský postup... 

Ano. My potřebujeme v první řadě obnovit aktivitu členské základny a její důvěru. To je první krok, abychom obnovili důvěru voličů. Jak objíždím oblastní a místní sněmy, vím, že mnozí členové mají chuť být znovu aktivní, a proto je pro mě důležité, aby si v jednotlivých regionech vytipovali lidi, které považují za dobré reprezentanty do vedení ODS.

Až tenhle výběr proběhne, bude na mě, abych se zamyslel, s kterými lidmi by bylo dobré spolupracovat. Bez toho, že ti lidé mají důvěru členské základny, nevěřím, že by to mohlo fungovat. Úkolem lídra bude udělat z nich soudržný tým, který bude efektivně pracovat. Musíme si pak rozdat úkoly a sledovat, jak je plníme.

 

Co říkáte na úvahy, které podporuje hlavně Martin Kuba, a to že by měl vzniknout jakýsi výkonný místopředseda, který by se staral o stranu, zatímco předseda by měl na starost program a ideologii? 

To je dobrý nápad ve standardní situaci. Ale v okamžiku, kdy potřebujete dosáhnout oživení členské základny a odblokování strany, musí hodně práce dovnitř strany udělat právě předseda. Ale dlouhodobě by nepochybně jeden ze členů vedení strany měl mít na starost vnitřní záležitosti strany. 

 

To vždycky někdo měl, jen se tomu nikdy nikdo moc nevěnoval. 

Nakonec není důležité, jak to formálně nastavíte, ale podstatné je, aby to ti lidé dělali. Aby byli stanovené nějaké cíle, čeho má ten, kdo se o členskou základnu stará, dosáhnout. 

 

Vy byste chtěl ve vedení nastavit nějaký systém interního hodnocení výkonnosti, známý třeba pod zkratkou KPI? 

To ne. Ale musíme si definovat naše úkoly a naše cíle. To je součást krizového managementu. 

 

Při přednášce jste zmínil, že ODS bude potřebovat experty, kteří by za ni mluvili v médiích. Kde je vezmete? 

Potřebujeme dosáhnout dvojího. Zevnitř strany musíme vygenerovat lidi, kteří dokáží naši politiku formulovat a vysvětlovat. A současně potřebujeme přitáhnout do okolí ODS experty, kteří sdílejí naše pozice, byť nejsou členy strany.

Toho lze dosáhnout systematickou prací expertních či pracovních skupin, které v minulosti v ODS dobře fungovaly, ale pak přestaly. Kde jinde by se ti experti měli profilovat než tam? A nejde jen o ně, jde i o obsah politiky, který se v těch skupinách prověřuje, formuje. 

 

Měla by vzniknout stínová vláda ODS? 

Nezastávám názor, že strana, která má osm procent, musí označovat svoje mluvčí jako stínové ministry. Ale je naprosto nezbytné, abychom pro každý resort měli osobnost, která za nás hovoří a v podstatě plní roli stínového ministra. 

 

Vy jste zabruslil i na vcelku tenký led, když jste řekl, že byste se v něčem měli poučit z pravicového populismu. 

Myslel jsem tím to, že pokud chcete sdělovat své názory na velmi konkrétní problémy, musíte to být schopný podat nejen srozumitelně, ale i tak, aby to v dnešní zkratkovité mediální kultuře, v klipovitém vnímání reality, zaznělo a bylo to slyšet. Takže z pravicového populismu si musíme vybrat některé postupy, abychom dokázali prezentovat věci veřejnosti, což dnes neumíme úplně dobře. 

 

Jak dlouho tohle všechno bude trvat? Kdy by měla být zpět silná ODS? 

Máme před sebou evropské a komunální volby, které jsou pro ODS důležité. Nemáme mnoho času. V komunálních volbách bychom měli zastavit pád a neměly by posloužit k dorážce ODS. Naopak by měly být signálem, že jdeme správnou cestou. Ale ODS v té době ještě nemůže být úplně zpátky. Naším cílem je, aby strana byla opět hegemonem na pravici, a která oslovuje nejen svoje voliče, ale i širší skupiny voličů pravého středu.

Musíme se nejprve dostat zpátky na dvacet procent. Musíme upevnit zhruba patnáctiprocentní voličské pravicové jádro a pak usilovat o další voliče. Proto realisticky nemohu říct, že když budou za čtyři roky sněmovní volby, že bude mít ODS přes 30 procent, jakkoli bych si to přál. Možná to bude trvat osm let. Ale náš výsledek závisí i na tom, jaké chyby udělají naši soupeři. 

 

Za rok budou komunální volby, které jsou pro ODS zásadní, ve městech je faktická mocenská základna strany. To bude tedy první test? 

V komunální politice platí dvě věci. Pro úspěch musíte zkombinovat osobní kvality kandidátů s celkovou pověstí a politikou strany. Platí, že čím větší je obec, tím víc hraje roli celostátní politika. Můžeme našim voličům i našim starostům dát signál, že celostátní tvář ODS ukazuje znovu stranu, která jde nahoru a má potenciál znovu oslovovat voliče.

Musíme zabránit nejhoršímu, nesmíme připustit erozi strany, aby se rozšiřovalo dilema, které dnes mnozí naši starostové řeší, zda je pro ně výhodné kandidovat pod hlavičkou ODS. Navíc máme konkurenty, kteří se snaží naše úspěšné starosty oslovovat. Kongresem musíme dát signál a pak hned začít pracovat. 

 

Co konkrétně je ta práce dovnitř strany? Intranet asi všechno nespasí... 

Komunikační kanály, kde probíhají informace, jsou ale velmi důležité. To se dnes moc neděje. Třeba znát názory členské základny na některé politické postoje vedení, čehož lze dosáhnout s pomocí moderních technologií. 

 

Máte na mysli jakási referenda či vnitrostranické průzkumy nálad? 

Jako pomocný nástroj to může být dobré, ale není to samozřejmě dostatečné. Budeme muset určitě provést úpravu organizační struktury ODS. Lidé si stěžují na malou akceschopnost vedení strany, protože výkonná rada je příliš velká. Já dodávám, že máme i problém ve struktuře a legitimitě vedení. Pokud bychom zúžili výkonnou radu na jednoho zástupce regionu, potřebovali bychom ještě jeden orgán, kde by byli třeba zástupci oblastí, měl by něco přes sto lidí a představoval by něco jako celostátní výbor či republikový sněm.

Musíme také vést přesnou diskuzi o programových východiscích. Všechny varuji, když říkají, že uděláme velkou ideovou konferenci. Říkám, že to nestačí, že to přijede 300 lidí, deset jich bude něco říkat a to není to, co ODS nyní potřebuje. Musíme o programu být schopni debatovat aspoň v regionech, bavit se s členskou základnou, jak tomu naši členové rozumí, a poslouchat, co chtějí. 

 

Takže máte v plánu udělat seriál menších ideových konferencí na co nejnižších úrovních? 

Ano, tomu se nevyhneme. Musí probíhat strukturovaná diskuse. Proto říkám, že nás čeká spousta práce a že nestačí udělat kosmetické úpravy. Doufám, že touto cestou přijdou i nápady, které třeba teď nemáme. 

 

Co jste myslel tím, že se musíte vyvarovat dalších symbolických proher? Že ODS radši neměla nasazovat vlastního kandidáta do prezidentské volby? 

To je věc, která je v ODS hodně diskutována. Spíš jsem narážel na to, že ODS přemýšlela nad tím, zda kandidáta v poslední chvíli nestáhnout a nepodpořit jiného kandidáta. Myslel jsem to ale hlavně do budoucna, byť symbolická porážka v minulosti důležitá je. 

 

Jenže jak se těm prohrám vyhnout? Kdybyste nešli do voleb, tak je to ještě horší... 

Můžeme v některých místech přemýšlet nad společným kandidátem. To může být za určitých okolností pozitivní, musíme být schopni uvažovat strategicky a vyhodnotit, co je pro nás výhodné... 

 

Takže si ODS musí uvědomit, že to je malá strana, jak tady někdo poznamenal - stejně jako lidovci.

Já používám jiný, drastičtější příklad - že jsme jen o málo větší než Úsvit. To je ale nadsázka, nemyslím to vážně - takhle uvažovat nesmíme, protože takoví nejsme, máme mnohem víc členů, máme historii, máme strukturu, zastoupení na krajské a komunální úrovni. Musíme si ale uvědomit, že naše reálná politická síla je úplně jiná, než tomu bylo v minulosti.

Šestnáct poslanců ale není vždy stejné číslo. Ve chvíli, kdy mají všichni pocit, že strana padá a je slabá, jsou nezajímaví. To se ukazuje nyní ve Sněmovně. Ve chvíli, kdy se začne měnit mínění a i ti, kteří ovlivňují veřejný prostor, dostanou pocit, že ODS zase může být velkou stranou, 16 poslanců bude zase víc než teď.

 

(Autor: Luboš Kreč)