Věřím ve spolupráci
(Moderní obec) Letos v červnu by Zastupitelstvo Městské části Praha S mělo hlasovat o schválení Strategie rozvoje MČ Praha S 2030 +. Tato městská část se svými 85 tisíci obyvateli patří k největším v české metropoli a svým rozvojovým potenciálem i k nejperspektivnějším, což dokládá také její současný dynamický rozvoj. Přesto Praze S takový zásadní strategický dokument dosud chyběl.
Podle starostky Mgr. Renáty Zajíčkové proto jedním z prvních kroků nové rady i nového zastupitelstva po komunálních volbách v roce 2018 bylo zahájení prací na přípravě tohoto dokumentu.
Dokumenty tohoto druhu bývají v municipální sféře už vcelku běžné a dalo by se říci, že již vznikají takřka jako na běžícím pásu. Proč tedy zastupitelstvo vaší městské části bude Strategii rozvoje 2030+ schvalovat až nyní?
Právě proto, že jsme nechtěli, aby naše strategie rozvoje vznikla „jako na běžícím pásu". Poučili jsme se z nedávné minulosti, kdy předchozí vedení radnice učinilo pokus podobný dokument nechat zhotovit, jenže jeho přípravu zadalo pouze expertní skupině, tedy odborníkům zvenčí, kteří do detailu městskou část neznali. Proto se s ryze akademickým výsledkem její práce takříkajíc od stolu a bez oslovení veřejnosti nakonec neztotožnilo ani tehdejší zastupitelstvo a navržený dokument nebyl přijat.
Já osobně věřím ve spolupráci se šikovnými a aktivními lidmi - bez ohledu na barvu trička, ať už jsou to zastupitelé, zaměstnanci radnice nebo veřejnost. V tom jsou se mnou zajedno i ostatní členové rady městské části. Proto jsme tolik usilovali o to, aby se do přípravy Strategie rozvoje 2030+ zapojil co největší počet zastupitelů - ať už koaličních nebo opozičních, úředníci radnice, odborníci, ale i všichni občané, kteří o to měli zájem.
V šesti tematických pracovních skupinách, které se samostatně věnovaly problematice - a teď jen ve zkratce řečeno: školství a volnočasovým aktivitám, územnímu rozvoji, dopravě a životnímu prostředí, sociálním službám a bytové politice i bezpečnosti, stejně jako kultuře, sportu a občanské společnosti či efektivnímu a pro veřejnost přátelskému fungování radnice a samozřejmě také financování projektů, správě majetku a investicím, aktivně pracovalo okolo osmdesáti lidí. Ti všichni rozumějí městské části i problematice jejich jednotlivých, tak různorodých a vzájemně odlišných lokalit, ať už jde o sídliště, historickou zástavbu nebo o rezidenční čtvrti.
Ano, z veřejné soutěže vzešla i externí firma, ale její pracovníci měli za úkol pouze metodicky pomáhat s fungováním pracovních skupin. V první, analytické fázi přípravy Strategie 2030+ jsme vsadili nejen na propojení dostupných vnějších a vnitřních koncepčních dokumentů k jednotlivým tématům rozvoje, ale zejména na velmi podrobnou a rozsáhlou anketu k problémům jednotlivých lokalit Prahy 5, které se aktivně zúčastnilo více než dva a půl tisíce obyvatel. Vůbec se netajím tím, že na tento úžasný počet odpovědí jsem hrdá.
Výsledky ankety podle jednotlivých lokalit, avšak také podle věkových skupin, dosaženého vzdělání, délky bydlení na území městské části apod. najdete pod odkazem Strategie rozvoje 2030+ na internetových stránkách městské části www.praha5.cz.
Koneckonců, z veřejného hlasování občanů vzešlo i motto naší strategie: Praha 5 - moderní vizitka metropole. To nás zavazuje a motivuje pro další práci a rozvoj městské části.
Když jsme uzavřeli analytickou fázi přípravy strategie, posunuli jsme se do zásadní, návrhové části dokumentu. I do této fáze jsme zapojili veřejnost. Například letos v březnu, i přes náročné období nouzového stavu jsme návrhovou část veřejně projednávali za účasti zastupitelů v on-line režimu, přičemž ve tříhodinové diskusi zazněly náměty i podněty více než padesáti obyvatel Prahy 5, zástupců spolků, odborné veřejnosti, ale i mnohých zastupitelů naší městské části.
Díky tomu mohla v dubnu řídící skupina strategie odsouhlasit návrh kompletního dokumentu strategie, který tak dostal zelenou pro další projednávání v orgánech městské části. S návrhem samozřejmě seznámíme i veřejnost. Na konec května ( tedy po uzávěrce tohoto vydání Moderní obce - pozn. redakce) jsme naplánovali veřejné fórum s občany k diskusi nad finálním dokumentem Strategie rozvoje 2030+, kde členové řídící skupiny strategie a vedoucí odborných pracovních skupin provedou veřejnost návrhem dokumentu a představí konkrétní změny, které návrh v Praze 5 v příštích třech letech předpokládá.
Ostatně s vizualizací těchto změn se lidé budou moci seznámit také na výstavě instalované na přelomu května a června před kostelem sv. Václava na Andělu.
Když navážu na vaše slova o různorodém rázu městské části a vlastně i o zaměření ankety, nedá mně to, abych se nezeptal, jak moc se jednotliví občané cítí být více obyvateli Prahy 5, nebo spíše obyvateli sídliště Barrandov či třeba historického Smíchova?
Ano, v Praze 5 například víme, jak nám všem citelně chybí dokončení Radlické radiály, která má významně snížit intenzitu dopravy v mnoha ulicích naší městské části. Jenže řešení tohoto, ale i některých dalších problémů v dopravě, životním prostředí apod. není v rukou naší radnice, nýbrž je záležitostí hlavního města. A my prakticky nemáme žádné páky, jak třeba právě dostavbu radiály urychlit.
Praha 5 je skutečně pestrá nejen z morfologického hlediska - máme zde údolí, skály, lesy, řeky, nemálo potoků i rybníků, ale je neobyčejně různorodá i co do charakteru zástavby. V řadě lokalit lidé zůstávají bydlet a žít po celé generace a neodstěhovávají se odtud. Naproti tomu takové sídliště Barrandov má na 25 tisíc obyvatel. Takže kdybyste se mě zeptal na to, co podle výsledků ankety trápí obyvatele Prahy 5 nejvíce, nemohla bych vám odpovědět jednou větou.
Lidé Prahu 5 opravdu často vnímají tak: Bydlím na Smíchově, v Cibulkách, na Barrandově, na Smíchově... Proto jsme se i v anketě ke strategii zaměřili spíše na tyto jednotlivé lokality. Pro představu alespoň ve zkratce: Kupříkladu parkování není žádným velkým problémem na Hřebenkách, na Cibulce nebo na Malvazinkách. Ale naopak na Barrandově je parkování zásadním „červeným" tématem. Na Smíchově trápí lidi horší životní prostředí a pociťují tam i nižší úroveň bezpečnosti, zatímco v Motole se bezpečností lidé prakticky nezabývají.
A co nás všechny spojuje? Třeba snaha co nejrychlejší zprovoznění celé Radlické radiály a péče o životní prostředí a udržitelný rozvoj. Součástí přípravy Strategie rozvoje 2030+ byla i demografická studie Prahy 5. Celkem nepřekvapivě z ní mimo jiné vyplynulo, že prakticky po celém území městské části bude stále více přibývat seniorů. Společným zájmem proto musí být i výstavba domů s pečovatelskou službou i bytů pro seniory. K tomu směřuje naše, zatím dosud největší investice do výstavby seniorských bytů - komplexní rekonstrukce kulturní památky Raudnitzova domu v Hlubočepích, kde vzniknou téměř tři desítky bytů s pečovatelskou službou.
A moc bych si přála, aby společným jmenovatelem pro život lidí na území celé městské části byla také jejich jistota, že radnice se řešení jejich problémů seriózně věnuje, ať už tito lidé bydlí kdekoliv v celé Praze 5. K dalšímu užšímu propojení občanů s radnicí přispěje i dokončovaný geoportál pro Prahu 5, tedy nástroj pro sdílení dat a otevřenou komunikaci veřejnosti s úřadem - mimochodem, rozvoj geoportálu je také zahrnut do naší Strategie 2030+. Už nyní poskytuje informace ke školství, k možnostem procházek po zajímavých místech, umístění dětských hřišť, přistavování velkoobjemových kontejnerů na likvidaci odpadu apod. A brzy zahrne informace o projektech založených na participativním rozpočtování a další.
Musím poznamenat, že geoportál jsme si nevyvíjeli sami, ale vzniká na softwarovém jádru portálu MČ Praha 6, která jej spustila loni v říjnu. S Prahou 6 jako městská část máme nejen nejdelší společnou hranici, ale i řadu společných názorů na rozvoj území -a spolupráce s ní nás těší.
Mimochodem, kde bydlíte vy a co vám na vaší adrese nejvíce vadí?
Já bydlím v Motole a mohu potvrdit, že tam s bezpečností problémy opravdu nevnímám. Ale velice tam postrádáme potřebnou infrastrukturu typu pošty a obchodů. Za většími nákupy musíme jezdit až do Řep na okraji Prahy nebo opačným směrem na Anděl do zalidněného Smíchova v centru města.
Lokalitám, o nichž se zmiňujete, je jako na míru ušité participativní rozpočtování. Vím, že je osobně hodně podporujete ....
Pokusy využívat participativní rozpočtování v Praze 5 tu byly už v roce 2016. Jenže tehdy tomuto způsobu zapojování občanů do rozhodování o rozvoji své městské části nebyla stanovena žádná pevnější pravidla a vlastně se ani nevedla pořádná evidence takto podpořených projektů.
My jsme - i na základě výsledků z veřejných setkání s občany - provedli revizi pravidel a všechny informace o hlasování lidí o jednotlivých projektech a jejich realizaci zveřejňujeme na webu. Mimochodem, v Praze 5 mají právo navrhovat projekty hrazené radnicí z participativního rozpočtu od letošního roku i mladí lidé starší 15 let. Osvědčuje se to a nemíníme tuto věkovou hranici zvyšovat.
Před každým kolem podávání návrhů do participativního rozpočtu se nově s předkladateli projektů setkáváme, i formou on-line, vysvětlujeme jim pravidla a varujeme je i před zbytečnými možnými chybami, které by mohly vést k vyřazení jejich projektů.
Loni jsme na tyto účely vyčlenili 15 milionů korun a počet přihlášených projektů trhal rekordy. Nejvíce hlasů- bezmála 1500 - obdržel projekt singletrack Motol pro rodinné vyjížďky na kolech, ale podpořeny byly například také projekty květinové louky, retenční nádrže na zachycování dešťové vody na sídlištním plácku, zastínění dětského hřiště proti slunci popínavými rostlinami a další.
Které kroky budou následovat po schválení Strategie rozvoje MČ Praha 5 2030 + a kde vezmete na své plány peníze?
Součástí implementační části strategie jsou tříleté akční plány, které se budou každoročně aktualizovat na rok následující. I naše strategie totiž představuje živý dokument, který až do roku 2030 a dále nemůže zůstat zakonzervovaný. Nyní pochopitelně nelze naprosto přesně předvídat, jak se budou měnit požadavky a priority obyvatel, jak se s ohledem na českou ekonomiku budou vyvíjet zejména daňové příjmy městské části i jak bude zaměřena dotační politika státu nebo Evropské unie. Těch proměnných je ve hře zkrátka hodně.
Strategie rozvoje naší městské části se určitě bude v příštích letech aktualizovat nicméně její základ by měl zůstat zachován. Proto tolik sázím na spolupráci s veřejností i s opozičními zastupiteli. Aby totiž - ať už radnici v příštích volebních obdobích povede kdokoliv - měl k ruce respektovaný dokument založený na širokém konsenzu.
Akční plán říká, jak se bude se strategií pracovat, které konkrétní kroky k postupnému naplňování strategie učiníme do roku 2024, který radniční odbor bude tu či onu oblast ve strategii garantovat atd. Strategie obsahuje akční plán do roku 2024 a zásobník projektů 2030+. Obsahuje i cost-benefit analýzu, která vyčíslila náklady na jednotlivé plánované projekty obsažené v akčním plánu.
My se chceme držet osvědčené zásady, že pro oněch příštích deset let určitě nebude žádoucí bezhlavě se snažit většinu projektů obsažených v zásobníku uskutečnit v krátkém období před volbami, nebo zase naopak jejich realizaci odsouvat, řekněme, až na roky 2029 a 2030. Takové neracionální konání by uštědřilo tvrdou ránu každému rozpočtu. Takže naší snahou je co možná nejrovnoměrněji rozprostřít nejnáročnější investiční projekty podle stanovených priorit tří kategorií do celého desetiletého období a v městské části udržet vyrovnaný rozpočet.
V Praze 5 působí několik silných developerských skupin. Nenabízí se možnost, aby se v oblastech, kde chystají novou výstavbu, více podílely na budování infrastruktury, třeba chybějící parkovací místa, nebo nové místní komunikace, mateřské školy apod.?
Musím říci, že doba se změnila a developeři jsou dnes zpravidla na takové požadavky ze strany radnice připraveni. Naše městská část už v roce 2018 přijala Zásady pro spolupráci s investory za účelem rozvoje veřejné infrastruktury na svém území a všechna v tomto smyslu uzavřená memoranda a smlouvy o spolupráci s developery důsledně zveřejňuje na svém webu.
Někdy developer takto poskytne peníze, které vkládáme do zvláštního fondu, z něhož financujeme v daném území výstavbu například hřiště, parku nebo mateřské školy. Jindy je to zase tak, že investor sám potřebnou infrastrukturu zrealizuje. Například Penta Real Estate, která v Jinonicích dokončuje rezidenční čtvrť Waltrovka, se zavázala postavit tam novou mateřskou školu, kterou jsme 1. září 2020 otevřeli.
IVAN RYŠAVÝ
MODERNÍ OBEC 06/2021
starostka MČ Praha 5