Novinky Mediální výstupy

(Noviny Prahy 16) Radotínského starostu Karla Hanzlíka těší pozitivní reakce návštěvníků nového krytého bazénu. V rozhovoru také vysvětluje, jak na radnici získávají dotace, bez kterých by se rozvoj Radotína neobešel.

Jaký pro vás byl právě skončený rok?

Jeden z nejnáročnějších za dobu mého starostování. Dokončovali jsme několik velkých investičních akcí najednou. Finišovala stavba bazénu, hasičské zbrojnice, protipovodňových opatření a rozšiřování kapacit a modernizace školního areálu, konkrétně se jednalo o nástavbu prvního stupně a školní jídelnu. Nad naše očekávání jsme čerpali peníze z pražského dotačního programu Pól růstu, což ale obnášelo spoluúčast radotínského rozpočtu.

Co to pro hospodaření Radotína znamenalo?

Takové stavební akce musíme postupně zafinancovat ze svého a dotační peníze v rozsahu 70 až 80 procent z celkové ceny stavby dostáváme až zpětně. Naštěstí jsme měli rezervy z minula, takže jsme všechno, co jsme si naplánovali, zvládli. Nyní se musíme nadechnout a připravit se na další investice a rozvoj Radotína.

Jsou všechny velké stavby spojené s dotacemi?

Tak to je. My jako samospráva máme vždy s předstihem připravené projekty na různé stavební záměry. A když se na ministerstvech nebo v rámci hlavního města Prahy otevřou nové dotační tituly, hned z nich žádáme o peníze. Jinými slovy: Co slíbíme lidem ve volebním programu, to se pak snažíme plnit během volebního období.

Letos se rozběhne stavba Kulturně-komunitního centra Koruna. Jaké dotace pro něj využijete?

V jeho případě se nám podařilo do jednoho projektu zapojit různé zdroje. Na policejní služebnu a nové prostory pro základní uměleckou školu dostaneme prostředky z hlavního města. Ale zázemí pro umělce vystupující v Koruně, sál pro společenské akce a Dům na půl cesty zafinancujeme z evropských peněz, konkrétně z programu Praha – pól růstu. Je organizačně skvělé, že tak můžeme čtyři dotace spojit do jedné stavby, což ulehčuje výběrové řízení i samotnou realizaci.

Některé stavby, jako například rekonstrukce železnice, jdou zcela mimo radotínský rozpočet. Co to pro radnici znamená?

U takových velkých stavebních akcí je pro nás náročná jejich koordinace. Vše se musí projednat a naplánovat se zhotovitelem a investorem tak, aby měly co možná nejmenší vliv na život v Radotíně. Investorem může být například hlavní město, to je případ dokončované technické vybavenosti ve Zderazské, Otínské a Lošetické ulici. Anebo na našem území investuje stát, což se týká modernizace železničního koridoru.

Právě rekonstrukce železniční tratě se už za pár měsíců naplno rozběhne. Na zhruba tři čtvrtě roku se zavře Karlická ulice, proč potrvá výměna mostu tak dlouho?

Více než čtyři roky jsme vedli řadu jednání se společností Správa železniční dopravní cesty (SŽDC), která si opravu tratě zadala. Snažili jsme se o maximální zmírnění jejího dopadu na Radotín. Viadukt ale vyměnit rychleji není možné. Železniční doprava má přednost před auty, vlaky budou po mostě přejíždět vždy alespoň po jedné koleji i během opravy. Zachovat zároveň i automobilovou dopravu pod ním však z bezpečnostních důvodů nejde. Nejdříve se vymění jedna část viaduktu s kolejemi, pak přijde na řadu druhá, a to není možné stihnout za několik týdnů.

Je už jasné, zda budou Radotínem jezdit i v budoucnu dálkové spoje do Plzně a do Německa?

Spolu se starosty z dalších obcí z Poberouní podporujeme projekt na zcela novou trať, která by dálkové a nákladní vlaky z Radotína odvedla. Kudy tato nová trasa mezi Prahou a Berounem povede, zatím není jasné, ale na ministerstvu dopravy tohle téma začíná opět rezonovat v podobě tří variant. Pro nás by byla nejlepší varianta tak zvaného Tachlovického tunelu, v jehož případě by vlaky odbočily poblíž Bránického mostu do tunelu a k nám by jezdily jen soupravy na lince mezi Prahou, Řevnicemi, Karlštejnem a Berounem.

Historická nádražní budova v Radotíně zůstane?

Na staré budově trváme, projde rekonstrukcí a v Radotíně zůstane.

Na diskuzi k rekonstrukci tratě, která se konala v listopadu ve školní aule, zaznělo, že zastřešení jednotlivých nástupišť není dostatečné. Dojde ke změnám?

SŽDC ústy svého náměstka během uvedené prezentace slíbila, že zastřešení prověří. Tady si je ale nutné uvědomit jednu věc. Rekonstrukce železnice i nádraží je složitá stavba, na které pracují odborní projektanti. Ti se řídí zákonnými normami. Takže obava, že by něco zanedbali, není moc myslitelná. Všechny jejich kroky se několikrát kontrolují a SŽDC určitě délku střech ještě jednou prozkoumá. Jak její zástupci uvedli, samotné střechy nejsou v celém projektu žádnou významnou položkou. Někde jsem také zaslechl, že budeme mít příliš úzká nástupiště. Nebudeme, ani to by normy a projektanti nepřipustili. K rekonstrukci tratě chystáme speciální internetové stránky, které budou vše podrobně vysvětlovat. A lidé tam budou moct zasílat své dotazy spojené s opravou tratě v Radotíně.

Až se zruší železniční přejezd v centru Radotína, auta budou více než v současnosti projíždět Prvomájovou ulicí. Tamní obyvatelé se bojí přílišného zatížení dopravou. Co s tím uděláte?

Přichystáme taková dopravní opatření, která tranzitní dopravu Radotínem směrem od Černošic co možná nejvíce svedou do Výpadové ulice. Prvomájovou přetěžovat nechceme a s tamními občany chystáme k tomu tématu debatu. Dopravní řešení nevymýšlíme na koleně tady na radnici. Jedná se o odbornou záležitost, na které s námi spolupracují specializované firmy. Ty na základě společné konzultace navrhnou opatření a variantní řešení tak, aby doprava probíhala takovým způsobem, který Radotín zatíží co nejméně. Prvomájovou rozhodně chceme před nárůstem dopravy ochránit.

Co vám v roce 2019 udělalo vyloženě radost?

Bazén, který je stále více využívaný. Hlavně dětmi. A také reakce, které na něj máme. Když jsme si byli nedávno s místostarostou Mirkem Knotkem ráno zaplavat, pustili se s námi do řeči rodiče žáka z naší základní školy. Byli rádi, jaké pokroky v rámci plavání jejich syn udělal. Začínal jako neplavec a už sám plave. Odezva je skvělá. Potěšila mne však také dokončená další fáze protipovodňové ochrany pro Radotín v Šárově kole a samozřejmě všechny nové prostory ve škole a v jídelně.

Nedávno se objevily odhady růstu počtu obyvatel v celé Praze do roku 2030. Radotín by měl patřit k místům s mírným nárůstem občanů, jiné městské části jsou na tom hůře. Myslíte, že se tato prognóza v Radotíně naplní?

Myslím, že ano. Nemáme k dispozici žádná velká rozvojová území. Část pozemků je v záplavové zóně, kde se byty a domy stavět nesmí. Další oblasti jsou zastaveny rezidenční zástavbou rodinných domů na hranici se sousedními katastry. Pro větší výstavbu tak zbývá jen centrální část Radotína. Do budoucna nám tady může přibýt nanejvýš okolo tisícovky obyvatel. Ale jak se u první etapy centra ukázalo, když se v Radotíně objeví nové byty, kupují je ve valné většině případů místní lidé pro své potomky a další příbuzné. Radotín přitom už dnes mohl vypadat úplně jinak. Ještě za socialismu se tu plánovala mohutná výstavba panelových domů, ale vznikla jen asi třetina z nich. Na nárůst obyvatel spojený s výstavbou centra Radotína připraveni jsme. Zvýšili jsme například kapacitu základní školy i jídelny.

Jak to nyní vypadá s výstavbou centra s náměstím, třemi bytovými domy, obchodní třídou a novou radnicí?

Čekáme na úpravu územního plánu, který se nyní řeší v připomínkovacím řízení na hlavním městě. Podle mého odhadu začnou stavební práce někdy za dva až tři roky. Centrum nám historicky chybí a chceme, aby žilo přirozeným životem. Proto na něj hodláme umístit radnici, kam si lidé budou chodit vyřizovat úřední záležitosti.

Opozice vás nařkla, že chystáte na nové radnici „starostovské patro za 130 milionů korun“. Je to pravda?

Je to samozřejmě nesmysl, jedná se o dříve prezentovanou částku vyplývající ze studie za celou budovu. Pobavila mě i informace v opozičním plátku, že bychom měli převzít do správy budovu nádraží. To opravdu nechceme, proč bychom měli jako městská část vlastnit nádražní budovu? Musím říct, že jsem z práce opozice zklamaný. Kritika, když je věcná a oprávněná, tak je v pořádku. Očekával bych, že budou přicházet s podnětnými návrhy a konstruktivní kritikou. Oni však na zastupitelstvu nebo ve výborech či komisích převážně mlčí, vše si zapisují, návrhy podávají zásadně jen písemně a nepouštějí se s námi do dialogu. A pak vytrhávají věci z kontextu. Naštěstí máme v rámci radotínské ODS různé názory, o které se navzájem přeme, a hledáme to nejlepší řešení pro Radotín.

Zastupitelé z jiných stran přišli také s návrhem, aby se jednání přenášela na internetu. Vy jste však proti. Proč?

Podle mne to není úplně důležité. Kdo má zájem, může kdykoliv na veřejné zasedání zastupitelstva přijít. Proto jednání začínáme vždy až od 17 hodin. Nejsme velké město, kde by bylo komplikované osobně se na jednání dostavit. Dlouhodobě stavíme na přímé komunikaci s občany, s dřívější opozicí jsme mnohem více nad problémy debatovali. Věcná a osobní báze tu dnes od opozice chybí. Zjišťovali jsme, jak fungují videopřenosy z jednání zastupitelstva například v Praze 13. Mají šestkrát více obyvatel než my a sledovanost se tam pohybuje v počtu několika desítek lidí.

Jak to vypadá s novou lávkou přes Berounku. Proč se zpozdila její stavba?

Jeden z účastníků výběrového řízení tendr napadnul, nyní musí rozhodnout Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Může mu to trvat měsíc, ale i půl roku. Jedná se o investici hlavního města Prahy. Prostředky na její výstavbu se přesunuly do rozpočtu na rok 2020 a doufáme, že už se stavba letos rozjede. My chceme na novou lávku navázat úpravami náměstí sv. Petra a Pavla, ale musíme počkat, až bude most hotový.

Radotín čelí problémům s ubytovnami. Daří se je řešit?

Snažíme se tlačit na hygienickou stanici, aby řešila problémy s ubytovnou v ulici V Sudech. Proběhla další místní šetření, která posuzují stav tohoto zařízení. Věříme, že hygiena konečně zakročí. Naše možnosti jsou omezené, ubytovny jsou v rukou soukromníků.

Od roku 2018 je členkou rady městské části Simona Baráková. Žena se v radě objevila po delší době. Jak její účinkování po více než roce hodnotíte?

Simona naplnila mé očekávání. Je konstruktivní a týmovou hráčkou. Ženský element je určitě v radě přínosem. Radotín je velice sportovně založenou městskou částí.

Vy jste také dříve působil jako trenér basketbalové mládeže, věnujete se stále těmto aktivitám?

Na pravidelné trénování mi nezbývá čas, ale sportu se věnuji. Dvanáct let jsem vedl mladé radotínské basketbalisty a aspirovali jsme tehdy na titul v přeboru Prahy. Jednou ročně organizuji lyžařský kurz pro radotínské školáky, na kterém působím jako hlavní vedoucí a instruktor. Rád vyrazím i na kole se svým synem, který studuje stejně jako dříve já Fakultu tělesné výchovy a sportu. Sportovní oddíly v Radotíně mi dělají radost, především ty, které pracují systematicky s mládeží.

Čím konkrétně?

Nabízejí pravidelné sportovní vyžití pro děti, což je důležité. I díky tomu se tu až na výjimky nepoflakují partičky nudící se mládeže. Sport tady v Radotíně lidi spojuje. Nemíváme problémy mezi novými občany, kteří se sem v posledních letech přistěhovali, a starousedlíky, jako tomu je jinde. Skoro všichni tu mají děti v nějakém oddílu, setkávají se i jejich rodiče, a sport je tak součástí společenského života.

Mgr. Karel Hanzlík

starosta MČ Praha 16
I.místopředseda ODS Praha 5
zastupitel hl. m. Prahy