Novinky Mediální výstupy

 

 

Do určité míry sdílím tyto obavy. Určitě máme našlápnuto k oligarchizaci naší politické scény a možná i autokratickému stylu vládnutí. Nerozumím sice v tomto kontextu frázi „společnost se stále více fašizuje“, nicméně všem antidemokratickým tendencím se rozhodně musíme bránit.

 

 

Jde jednak o určitou krizi demokratického vládnutí, v našem konkrétním případě související navíc se všeobecnou hodnotovou krizí, neschopnost definovat napříč demokratickým politickým spektrem naše národní zájmy, zaujmout veřejnost a také vygenerovat úspěšné a silné politické lídry. Než naše společnost po listopadu 1989 stačila jako celek politicky uzrát – nemluvě o nedokončeném procesu vyrovnání se s totalitní komunistickou minulostí – byla konfrontována s dalšími globálními výzvami, které zdá se končí až u příklonu ke stranám s „přinejmenším autoritativním vedením“.

 

 

Máte pravdu, Petr Fiala byl asi jedinou osobností, která mohla ODS vyvést z krize a zahájit novou etapu její politické historie. Myslím, že je absolutně normální, že v lůně ODS jako aktuálně nejsilnější demokratické politické straně jsou slyšet i další myšlenkové proudy. Vidím to právě naopak: v rámci ČSSD se některé názory spíše potlačovaly, což nakonec vedlo k její nejednotnosti a marginalizaci. Věřím navíc, že názorová různost se v budoucnu může stát silnou stránkou ODS.

 

 

V této souvislosti je dobré připomenout, že již před rokem volal po sjednocení české demokratické pravice Petr Fiala. A neúspěšně, mimo jiné také kvůli Kalouskově odmítnutí. Podle mého názoru je toto zdánlivě logické volání silně zatíženo řadou minulých reminiscencí a prosazováním partikulárních zájmů. Nicméně si myslím, že by se sjednocení pod vedením ODS v nadcházejícím období mohlo podařit. Uvidíme, jak se bude vyvíjet politická situace.

 

 

To je velmi dobrá otázka, zejména při vědomí, že větší část jejího elektorátu získal Andrej Babiš s ANO, jehož právě sociální demokracie vtáhla v rámci své koaliční vlády do vrcholové politiky. Neumím na ní v úplnosti odpovědět. Nicméně si ji musí položit každý potenciální Babišův koaliční partner.

 

 

Nechme se ještě překvapit. Situace se poněkud změní konstituováním orgánů Poslanecké sněmovny a zásadně pak po volbě prezidenta.

 

 

Určitě, takováto obava zde reálně existuje. Oba tito pánové zcela jistě nejsou osobnostmi, které by v poklidu čekaly, až v jejich korupční kauze rozhodne nezávislý soud. Babiš ani Faltýnek by z těchto důvodů neměli být ve vládě a veškeré parlamentní kontrolní mechanismy musí zůstat v rukou opozice.

 

 

Tak za současné situace bych se zrovna u této kauzy neobával, že nebude nestranně a v úplnosti prošetřena a nedojde až k soudu. Potvrzuje se navíc, že žádná korupce se nedá jednou provždy zamést pod koberec.

 

 

Podle mého názoru jde o zásadní hodnotové směřování České republiky. Nesmíme zapomínat, že jsme součástí Evropské unie a členem NATO. A tím nechci rozporovat, že zároveň musíme hledat nové trhy a nová odbytiště.

 

 

Určitě si vyberu zralou osobnost pravicového zaměření, která do prezidentské volební kampaně přinese jasné názory a politickou zkušenost.

 

 

Určitě souhlasím s názory, že EU se musí výrazně změnit a rozhodně si myslím, že bychom u toho měli být.

 

 

Nejsem o tom přesvědčen.