Čistý Radotín
Podzemní kontejnery jsou podle některých pro sběr a třídění odpadů nejlepším řešením. Jejich zastánci argumentují, že tomu tak je z estetického i provozního hlediska. Z Operačního programu Životní prostředí si je do svých ulic pořídil i pražský Radotín.
Podzemní kontejnery se od běžných kontejnerů liší tím, že jejich větší část je ukryta pod zemí. Má to prý své výhody: umožňuje to městům opustit nevyhovující způsoby třídění a instalovat pro vytříděné složky komunálního odpadu a pouliční odpadky nehyzdící sběrná místa, která navíc odolávají vandalství. Ze stejných důvodů se pro jejich instalaci rozhodl i pražský Radotín. „Podzemními kontejnery jsme chtěli vyřešit několik problémů naráz. Tím hlavním ale bylo zlepšit vzhled veřejných prostor, kde se pohybuje velké množství lidí a kde původní sběrné nádoby vypadaly nevzhledně,“ říká radotínský místostarosta Miroslav Knotek.
Odpadky vozil kdekdo
V oblasti odpadového hospodářství má Radotín navíc jedno specifikum. Je místem, kde se scházejí lidé, kteří do Prahy jezdí za prací. „Jsme tady na okraji Prahy, a tak se nám sem sjíždí hodně lidí ze Středočeské- ho kraje. Přijedou autem z okolních vesnic a odsud pokračují vlakem do centra – radotínské nádraží je dnes čtvrté nejvytíženější v Praze, za den jím projede kolem čtyř tisícovek lidí. Protože nádoby na třídění v mnohých z těch vesnic stále ještě chybějí, vozili nám lidé vytříděný odpad sem a zanášeli nám jím zdejší původní stanoviště. V některých lokalitách to po víkendu vypadalo tak, že by bylo potřeba sběrných nádob více,“ říká Miroslav Knotek a dodává, že byli varováni, že i když vybudují podzemní kontejnery, bude to u nich vypadat stejně jako u sběrných nádob. „Naštěstí tomu tak není,“ říká. Z radotínské zkušenosti vyplývá ale i to, že mnozí obyvatele Středočeského kraje vozí vytříděný odpad k nejbližším k tomu určeným kontejnerům. „Myslím si, že třídění je dneska všeobecný trend a že situace u nás už se nijak neliší od toho, co se děje na Západě. Máme i sběrný dvůr a ten je také hojně využíván. Občas se sice ještě stane, že v okrajových lokalitách narazíte na starý spotřebič nebo pneumatiku, ale už se to nedá srovnat s tím, jaké to bývalo,“ říká k tomu Knotek. Trend třídění odpadu v zemích na západ od nás vedení radotínské radnice k projektu instalace podzemních kontejnerů prý inspiroval. „V Portugalsku jsem měl možnost vidět podzemní kontejnery i v malých vesnicích, daleko od velkých měst, tak si myslím, že i u nás si je může dovolit jakákoliv menší městská část nebo město,“ míní Knotek. Podle něj jsou podzemní kontejnery nedílnou součástí úpravy veřejného prostoru a kultury města. „Věřím, že zpětná vazba funguje. Když vidíte, že pro vás město, kde žijete, něco dělá, tak se podle toho přece také chováte,“ říká.
Patero nových stání
Vylepšení prostorů pro odkládání vytříděného odpadu v těch nejvíce exponovaných lokalitách nabídlo ukrytí „popelnic“ pod zem na pěti místech Radotína. Tři stanoviště mají sestavy pro papír, sklo a plast: na náměstí Osvoboditelů mezi nákupním centrem a ulicí Na Betonce, na Sídlišti poblíž restaurace Na Viničkách a na Horymírově náměstí. Další dvě mají i podzemní nádobu na tetrapakové obaly: na Sídlišti naproti zdravotnickému zařízení a v Prvomájové ulici u křižovatky s Vinohrady. „Tetrapak je komodita, která se zatím příliš netřídí. Také je o něco složitější s ním následně nakládat, protože se kazí,“ konstatuje radotínský místostarosta a dodává, že další dvě stání zamýšleli v oblasti Mramorky a Tachovské. Majitelé sousedních a dotčených pozemků ale s instalací nesouhlasili.
Nebylo to poprvé
Vybudování podzemních kontejnerů pro zlepšení systému třídění komunálního odpadu nebyl první projekt, kdy radotínští žádali o dotaci z Operačního programu Životní prostředí. V minulosti získali dva čisticí stroje, kontejnerový vůz s kontejnery i zateplení. Na zpracování žádostí o dotace si najímají poradenské firmy. „Žádosti si nevypracováváme interně, jsme malá městská část a nemáme odbor, který by se tím zabýval. Spolupracujeme s několika společnostmi, které nám s vypracováváním žádostí pomáhají: jedna nám pomáhá se zateplením, jiná s projekty týkajícími se zlepšení životního prostředí, další zase s komunální technikou. Máme s nimi dobrou zkušenost, díky nim jsme s různými projekty mnohokrát uspěli,“ vysvětluje Knotek.
Tvrdé podmínky
Knotek je přesvědčen, že podmínky pro získání dotace jsou nastaveny velmi přísně, a to zejména v oblasti lhůt. Zatímco dříve měli žadatelé v tomto případě na dokončení projektu půl roku času, nyní musejí vše stihnout do dvou měsíců. „Všechna tato omezení jsme vyřešili tak, aby se nám tento záměr podařilo zrealizovat v termínu a ve prospěch Radotína. Čas na administraci byl v tomto případě opravdu krátký,“ říká Knotek. Důvodem zkrácení lhůt je snaha realizovat co nejvíce projektů. Operační program Životní prostředí má stejně jako ostatní operační programy přesně danou dobu, za kterou se musí vyčerpat jeho alokace.
Počátky projektu
Nejdříve ze všeho musel Radotín oznámit hlavnímu městu Praze, že chce podzemní kontejnery nainstalovat. První jednání se uskutečnila se zástupci magistrátního odboru zeleně a odpadového hospodářství a týkala se zařazení nových míst do systému svozu. „Rok dopředu jsme museli podat žádost na magistrát z důvodu metodiky k zařazení do budoucího svozu. Následně bylo nutno objet vybraná místa s Pražskými službami a se zástupcem magistrátu hlavního města Prahy, který má na starosti životní prostředí. Tak jsme obhlédli vytipované lokality a zástupci Pražských služeb se podívali, dá- -li se k nim zajet autem. Firma, která nám zpracovávala žádost, pak společně s Pražskými službami určila, kolik odpadu je možné v daných lokalitách nasbírat,“ popisuje radotínský místostarosta úplné počátky projektu.
Jednoduchá stavba
Vlastní realizace, kdy se kontejnery instalují pod zem, je klasickou stavbou. Vykope se díra v zemi, vybuduje se podesta, obsype se a na ni se vloží hotový betonový prefabrikát. Do něho se pak vsunou kontejnery, v tomto případě s hákovým mechanismem, a na povrchu zůstává jen vhozová šachta. Umísťují se tři nebo čtyři kontejnery vedle sebe. „Uspořádání kontejnerů se různí. Dávají se do řady, do trojúhelníku nebo do čtverce, záleží na prostoru, ve kterém se stání buduje,“ popisuje Miroslav Knotek. Instalaci podzemních kontejnerů v Radotíně nakonec zvládli bez velkých komplikací, přestože firem, které se touto činností zabývají, není mnoho a všechny byly zahlceny poptávkami, neboť výběrová řízení po vypsání výzvy v této oblasti probíhala ve stejnou dobu.
Výhody a nevýhody
Zatímco instalaci podzemních kontejnerů radotínské vedení uskutečnilo jako svoji investici, následnou obsluhu kontejnerů obstarávají Pražské služby. Má to své výhody. Okolo kontejnerů je čisto, a to především ze dvou důvodů: kapacitně se zvětšily na tři kubíky oproti původním jednokubíkovým sběrným nádobám a Pražské služby stanoviště ve všedních dnech pětkrát týdně objíždějí a uklízejí. Vytříděný odpad pak z Radotína putuje do Prahy, kde se nachází centrální svoz druhotných surovin. „Zpracování odpadu řeší Praha, my coby její městská část máme omezené možnosti. Například si netvoříme územní plán, neřešíme hromadnou dopravu ani komunální odpady, to všechno spadá pod správu Prahy. Tím, že jsme součást Prahy, tak to máme o něco složitější i se žádáním o dotace. Praha je brána jako bohatý region a z tohoto důvodu jsou pražské evropské fondy omezené. Jednou z mála našich možností, jak si sáhnout na peníze na životní prostředí, je Operační program Životní prostředí. Díky Státnímu fondu životního prostředí ČR máme jedinečnou možnost změnit to, co z vlastních prostředků nejsme schopni postavit,“ říká Miroslav Knotek.
Ideální pokrytí
V současné době připravují v Radotíně žádost o dotaci na dalších pět kontejnerových stání. „Deset stání by podle našich představ mělo představovat ideální pokrytí v místech s největší kapacitou občanů,“ říká Miroslav Knotek. Ne všude je totiž možné podzemní kontejnerová stání vybudovat. Principiálně je to tak, že jedno podzemní stání nahradí dvě původní sběrné nádoby. Je to pak ke kontejnerům třeba o sto metrů dále, ale jsou schované pod zemí a nestojí přeplněné v obytné zóně. Podzemní kontejnery jsou tak dalším úspěšným projektem v oblasti zvyšování kvality životního prostředí v Radotíně.
FINANČNÍ SPOLUÚČAST
A právě množství vytříděného odpadu určuje výši žadatelovy finanční spoluúčasti na projektu, neboť ta je variabilní. „Když budete mít odpadu málo, vyjde vám coby městské části vyšší spoluúčast. Poradenské firmy přesně znají metodiku státního fondu a výši spoluúčasti vám spočítají,“ vysvětluje místostarosta Radotína Miroslav Knotek. V případě radotínských podzemních kontejner ů byla výše spoluúčasti 15 procent. Dotace činila celých 85 procent. „Pak je samozřejmě důležité, jestli vám vyjdou ceny poté, co vysoutěžíte ve výběrové řízení. Může se stát, že třeba pořídíte dražší kontejnery a cena se bude ve výsledku trochu lišit od původních čísel. Vy máte projektovou dokumentaci, na jejímž základě zhruba odhadujete náklady na zamýšlený projekt. A pak tedy záleží na realizačních firmách…,“ objasňuje Miroslav Knotek.
Časopis Priorita č.11-12/2015
http://www.opzp2007-2013.cz/soubor-ke-stazeni/55/16658-priorita_11_2015_web.pdf
http://www.praha16.eu/file/txf1/Cisty-Radotin.pdf
místostarosta městské části Praha 16
člen Oblastní rady ODS Praha 5