Vláda měla dávno představit jasný plán
(www.ods.cz)
Celá pozornost od prvního případu koronaviru směřuje k nedostatku ochranných pomůcek. Poté, co nás vláda dva týdny vodila za nos, je nyní asi naděje, že v řádu dnů bude roušek a respirátorů dostatek. To je ale základní předpoklad fungování zdravotnictví. Jaké by měly být další priority záchranného plánu, o kterých se v tuto chvíli nemluví?
Je nutné připravit se na koronavirem infikované pacienty, které lze rozdělit na tři skupiny:
- Pacienti nevyžadující hospitalizaci - je třeba pro ně zajistit ambulantní péči, laboratorní kontroly, případně CT kontroly
- Pacienti vyžadující hospitalizaci, ale nevyžadující intenzivní péči. Pro ty je nutné zajistit potřebný počet lůžek ale i personál, který o ně bude pečovat. Je potřebné zajistit laboratorní a CT kontroly k hodnocení vývoje, resp. uzdravení.
- Pacienti vyžadující intenzivní péči - to je největší problém. Intenzivní lůžka bude nutno vytvořit, zajistit týmy, které se budou o pacienty starat, vytvořit pravděpodobně trvale střídající se týmy, které budou oddělené od ostatních provozů na jednotkách intenzivní péče ale i navzájem od sebe, aby bylo minimalizováno riziko kolabování celého zařízení kvůli případné karanténě. Tyto týmy pravděpodobně budou muset být na pracovišti trvale resp. delší dobu a střídat se pouze mezi sebou.
Jak vnímáte debaty na tiskových konferencích vlády o tom, jestli budeme mít 300, 500 nebo jen 90 specializovaných lůžek pro lidi vyžadující nejintenzivnější péči?
Musíme vycházet z dostupných informací. Podle analýzy vývoje v Číně, Itálii a Španělsku je nutno počítat s 1 000 lůžky. V okamžiku, kdy se jich naplní polovina, musíme začít zajišťovat dalších 1 000. Pokud vzniká další potřeba, je třeba na to reagovat s předstihem, později se to těžko dohání - viz vývoj okolo ochranných pomůcek. Samozřejmě nejde pouze o lůžka, jde o technické vybavení, přístroje pro mimotělní oběh, řízené dýchání atd. Velmi složité a náročné bude personální zajištění. Vláda měla dávno představit jasný plán, nikoliv předpoklady, nebo odhady. Pan premiér říká, že jsme ve válce, že nemůže plánovat; ale ve válce je plánování naprosto klíčové. Nelze střílet od boku různá čísla. Všichni společně doufejme, že se takové scénáře nenaplní, ale buďme připraveni na nejhorší. Jak se říká „better safe than sorry“. Takto by mělo postupovat zodpovědné vedení země.
Všichni víme, že aktuálním cílem je zpomalit šíření viru a předejít zahlcení zdravotnictví. Moc se o tom zatím nehovoří, ale každému musí být jasné, že takto nemůžeme (ne)fungovat věčně. Vydrží to možná několik týdnů, ale ne měsíců. Dokážete si představit fungování nějakého systému, kdy budeme speciálně chránit seniory, zatímco my ostatní, pro které koronavirus nepředstavuje tak vysoké riziko, se vrátíme do nějakého „běžného" fungování?
Pokud budou naše opatření k šíření infekce a léčba účinné, jistě se efekt dostaví. Je obtížné predikovat časové faktory, ale bude narůstat počet pacientů s protilátkami proti viru, efekt karantén a izolace kontaktů začne fungovat a šíření viru se zmírní. Předpokládám, že do července, srpna bychom měli dostat onemocnění pod kontrolu a drakonická opatření by mohla být postupně redukována. Už v tuto chvíli ale musíme pracovat na tom, jak do budoucna cíleně chránit ty nejrizikovější skupiny, to znamená seniory, nebo další lidi s předpoklady k těžšímu průběhu. Ať už jde o cílená karanténní opatření, vyhrazené časy v obchodech, dobrovolnickou činnost a tak podobně.
poslanec PČR
místopředseda výboru pro zdravotnictví PS PČR