Novinky Mediální výstupy

(ČT 24) Důchodová reforma nebo flexibilní úvazky v rámci celé státní správy – to jsou některé z plánů nové vlády. Ta bude muset řešit i dlouhotrvající nedostatek pracovních sil na trhu práce. Problém by podle OECD mohlo vyřešit zaměstnávání cizinců nebo zrušení horní věkové hranice odchodu do důchodu. Jaké by měly být ekonomické priority nové vlády a vyřeší pracovní síly ze zahraničí zaměstnaneckou krizi? Téma Událostí, komentářů ČT24 pro místopředsedu rozpočtového výboru Jana Skopečka.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
270 dní od říjnových voleb zasedla k jednání vláda, která má důvěru poslanců. Druhý kabinet Andreje Babiše schválil třeba změny ve financování obecních matrik. Podle dřívějšího plánu jich mělo ubýt. Ty zásadní věci ale vládu, která v minulých dnech přišla hned o 2 ministry, teprve čekají. Třeba rozpočet.

Andrej BABIŠ, premiér a předseda hnutí /ANO/:
My jsme o tom rozpočtu vyjednávali xkrát a já myslím, že pan Hamáček vlastně koordinuje to stanovisko nových ministrů a to určitě nemůže nic narušit.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Zdá se, že alespoň v počátku bude mít šéf sociální demokracie a místopředseda vlády pan Hamáček ještě víc práce, než původně čekal. A to nejen na vládní půdě.

redaktor:
Petr Krčál měl zítra také obhajovat v horní komoře parlamentu novelu zákona o důchodovém pojištění, která má ve výsledku znamenat navýšení důchodů. Zastoupí ho ale předseda sociální demokracie Jan Hamáček.

Michal KUBAL, moderátor:
A teď ve studiu více o ekonomickém programu vlády. Jan Skopeček, místopředseda rozpočtového výboru. Dobrý den.

Jan SKOPEČEK, místopředseda rozpočtového výboru PS PČR /ODS/:
Hezký večer.

Michal KUBAL, moderátor:
Pozice odborů nám představí předseda Českomoravské komory odborových svazů Josef Středula. Dobrý večer i vám.

Josef STŘEDULA, předseda, ČMKOS:
Dobrý večer.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
A do Pardubic míříme za místopředsedou hospodářského výboru z hnutí ANO Martinem Kolovratníkem. Dobrý večer i vám.

Martin KOLOVRATNÍK, místopředseda hospodářského výboru PS PČR /ANO/: 
Přeji krásný dobrý večer. Dobrý den.

Michal KUBAL, moderátor:
Začneme u vás, pane místopředsedo, na té první tiskové konferenci vlády se trochu nepohodl 1. místopředseda s premiérem. Jan Hamáček říkal, že je to vláda levice. Andrej Babiš říká, že to je vláda levice i pravice. To vaše hnutí velmi rádo často zdůrazňuje, nicméně z těch 3 subjektů, které budou podporovat tuto vládu, jsou dva levicové. Jak chcete prosazovat pravicovou agendu?

Martin KOLOVRATNÍK, místopředseda hospodářského výboru PS PČR /ANO/: 
Já bych se trošičku bránil tomu rozdělování na levici a na pravici. Myslím si, že jsme schopni najít řešení, na kterých bude shoda napříč politickým spektrem anebo v rámci vlády. Pravdou je, že v tom minulém období, kdy já jsem byl stejně jako dnes místopředsedou hospodářského výboru, tak v té vládní agendě často zaznívá ta, řekněme, středopravicovější témata nebo středopravicovější návody na řešení. A když si srovnáte to programové prohlášení té první vlády, které bylo připraveno na konci loňského roku, respektive za na začátku tohoto, a to současné programové prohlášení, tak uznávám, že je malinko levicovější, ale myslím si, že to není tak dramatické, aby musel být nějaký uměle vyvolaný spor.

Michal KUBAL, moderátor:
Mluvil jste o řešeních, vy chcete zvyšovat důchody, chcete zvyšovat platy státních zaměstnanců, oboje vychází zhruba na 50 miliard korun, zároveň slibujete snižování daní. Jak to jde dohromady?

Martin KOLOVRATNÍK, místopředseda hospodářského výboru PS PČR /ANO/: 
Především, a to je potřeba podtrhnout, to jde dohromady s ekonomikou a s celkovou ekonomickou situací, s dynamikou té ekonomiky. My jsme v loňském roce ten růst HDP domácího produktu měli něco přes 4 %. Letos jsme nad 3 %. A odhad OECD, obchodní organizace, na rok příští i s výhledem na rok přespříští, počítá stále s tím, že to bude něco přes 3 %. Jako Česká republika jsme v tom 2letém cyklu, který teď uběhl, byli hodnoceni velmi kladně právě ve výběru daní, ve výběru financí, to znamená na té příjmové stránce. Takže já ani nechci říci, bráním se nějakému slovu, že to jsou sliby nebo předvolební balíčky, jsou to zkrátka návrhy, které si myslíme, že v rostoucí ekonomice si lidé zaslouží, zaslouží si dobrou odměnu za svoji práci. Ale nejsou to sliby, které by nadměrně měly zatěžovat náš rozpočet. Pravdou je, abych byl korektní, pokud by hrozil nějaký významný propad světové ekonomiky, asi o tom budeme za malou chvíli diskutovat v návaznosti na vztahy se Spojenými státy, s prohlášením Donalda Trumpa, s těmi cly a podobně, tak tam by to riziko jisté mohlo být, ale zatím ty výhledy jsou optimistické. A podle našeho názoru tedy nehrozí, že by ty sliby nějak významně měly zatížit státní rozpočet směrem k tomu zápornému saldu.

Michal KUBAL, moderátor:
Ano, k těm dalším detailům se určitě dostaneme. Pane Skopečku, vy jste mluvil o této vládě jako o nejlevicovější, je levicovější než byla jednobarevná vláda Miloše Zemana, mimochodem s podporou ODS?

Jan SKOPEČEK, místopředseda rozpočtového výboru PS PČR /ODS/:
Nebylo to s podporou ODS, ale s tolerancí, to je první věc. A druhá věc, skutečně si myslím, že to je nejlevicovější vláda. Koneckonců ten vliv komunistů nikdy na vládní politice nebyl tak velký, jako pravděpodobně bude. A ono ani nejde o to, co je napsáno v programovém prohlášením, protože když se podíváme na programové prohlášení té předchozí vlády, kde hnutí ANO bylo, tak splnili pouze zlomek z toho, co tam napsali. A když se podíváme na to stávající čerstvé programové prohlášení, tak je to takový soubor slibů všeho a všem bez jakékoliv nějaké konkrétní představy, jak to dělat. Čteme tam o důchodové reformě, jako jsme četli v tom předchozím programovém prohlášení, ale skutek utek. Já se obávám, že hnutí ANO tak, jak je levicové samo o sobě, protože dominantní elektorát má dneska levicový, bude ještě více tlačeno sociálními demokraty a komunisty k té levicové politice. Čili, já jsem pro tuto vládu, pro její důvěru nehlasoval i z toho důvodu, protože jsem říkal, že s touto vládou nepřijdou nižší a jednodušší daně, nepřijde s ní penzijní reforma, nepřijde s ní vyrovnané hospodaření.

Michal KUBAL, moderátor:
Když jsme u těch programů, u slibů, vy máte v programu 15 % z hrubé mzdy, nikoliv ze superhrubé mzdy, to by znamenalo výpadek zhruba 30-40 miliard. Kde byste šetřili?

Jan SKOPEČEK, místopředseda rozpočtového výboru PS PČR /ODS/:
Já si myslím, že stačí se podívat na to, jakým způsobem narostl vládní sektor oproti té době před 4 lety. Když se podíváme na počet státních byrokratů, tak jsou to tisíce hlav navíc. Já si myslím, že český daňový poplatník nemá pocit, že se o tolik zlepšil ten servis státu...

Michal KUBAL, moderátor:
Takže v řadách státní...

Jan SKOPEČEK, místopředseda rozpočtového výboru PS PČR /ODS/:
Já myslím, že je potřeba dramaticky zmenšit roli státu v české ekonomice, a to znamená samozřejmě i dramaticky zmenšit stát jako takový.

Michal KUBAL, moderátor:
Úředníků, nikoliv učitelů, hasičů, policistů.

Jan SKOPEČEK, místopředseda rozpočtového výboru PS PČR /ODS/:
Samozřejmě jsou profese, které jsou potřeba. My vidíme například problém ve zdravotní péči, v personálu, v sociálním ústavu. To jsou určitě profese, kde protestovat nebudeme. A když se podíváme na růst počtu úředníků jednotlivých ministerstev jenom kvůli EET, kolik přijalo ministerstvo financí nových úředníků, tak tam je ten prostor, kde šetřit. Koneckonců méně úředníků by znamenalo úspory a větší objem peněz pro ty dobré stávající, protože já myslím, že stát potřebuje dobré úředníky, to je řemeslo, kterého bychom si také měli vážit a měli bychom ho umět dobře zaplatit, ale ten zaplatíme pouze v okamžiku, kdy nebude růst armáda státních úředníků jako rostla díky hnutí ANO.

Michal KUBAL, moderátor:
Samozřejmě k platům státních úředníků se dostaneme, i kvůli tomu tady máme odbory. Pane Středulo, vy jste 4 roky teď jednali s vládou, která vám byla hodně nakloněna, jak to teď bude vypadat s kabinetem, ve kterém sociální demokracie nehraje tak výraznou roli?

Josef STŘEDULA, předseda, ČMKOS:
Já myslím, že to vůbec není o tom, jak je zabarvený kabinet. Vy jste se ptal na to, jestli pravicová, levicová. Podstatné pro Českou republiku bude, aby to nebyla vláda levá. Teď to opravdu myslím i tady s tímto pojetím, protože mnohdy se napíše do programového prohlášení mnohé, ale nejdůležitější je, co je potom ta reálná skutečnost.

Michal KUBAL, moderátor:
A první dojmy?

Josef STŘEDULA, předseda, ČMKOS:
První dojmy, po odchodu 2 ministrů velmi sporné, protože to je samozřejmě nepříjemná situace pro všechny, jestliže čekáme takřka tři čtvrtě roku na novou vládu, potom ta vláda je, získá důvěru a už máme změny 2 ministrů, to si myslím, že vůbec není dobrá zpráva pro tu stabilitu. Takže pokud si něco můžu přát, tak to, aby vláda byla stabilní a aby ten program naplňovala a hlavně dělala praktické kroky, které pomohou všem, protože ta ekonomika potřebuje pomoc, to je rozhodné. A jestli se budeme bavit o dopadech, které teď mohou být vyvolány tou světovou situací, tak to jsou samozřejmě věci, které bez reakce vlády, bez podpory nebudou jednoduše řešitelné, obzvláště při velikosti České republiky. Takže jestli si něco přeji, tak ať jsou ta rozhodnutí moudrá, ať jsou skutečně zodpovědná a ať je ta vláda stabilní, protože nestabilita se projeví ve všech oblastech, a to teď neznamená, že bych hodnotil jakkoliv, jestli je to vláda taková či jiná. A já věřím, že spolupráce s dobrou vládou bude určitě i dobrá.

Michal KUBAL, moderátor:
Pan Skopeček se hlásil.

Jan SKOPEČEK, místopředseda rozpočtového výboru PS PČR /ODS/:
Já jsem jenom chtěl doplnit, že ta vláda na samém začátku byla nekompletní. To znamená, vůbec poprvé v historii podle mě České republiky žádala o důvěru, aniž by měla jednoho z nejklíčovějších ministrů, ministra zahraničí, v dnešní turbulentní době na mezinárodní scéně to považuju na startu za takový minus a takové podkopávání té pozice České republiky, že nemůže mít důvěru už sama o sobě...

Michal KUBAL, moderátor:
Často probírané téma. Pojďme se teď podívat nicméně na ten ekonomický program, o kterém dneska mluvíme především. Jakub má podrobnosti.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Ano, Michale. My jsme se na to podívali přes programové prohlášení a právě tam vláda uvádí, že nechce zvyšovat daňovou zátěž. Chce mimo jiné zajistit revizi a sloučení daňových výjimek a plánuje bránit jejich dalšímu zavádění. Je to možná trošku úřední jazyk, ale je to i jazyk vládního prohlášení. Počítá, že tím vytvoří prostor pro plošné snížení daňové zátěže. Pro pracující rodiny s dětmi mají dál platit vysoké daňové slevy. Vláda chce také další růst důchodů. Zároveň počítá s důchodovou reformou. Státním zaměstnancům kabinet slibuje další zvyšování platů. Třeba příští rok si mají nejvíc polepšit učitelé o 15 %. Další zaměstnanci státu pak v průměru o % 6. Zaměstnance, kteří pracují ve fyzicky náročných profesích, čeká dřívější odchod do důchodu. Podle programového prohlášení takový návrh vláda předloží. No, a kvůli situaci na pracovním trhu dohoda mezi ANO a sociální demokracií plánuje revizi systémů rekvalifikací, chce prosazovat větší zapojení zaměstnavatelů do přípravy na povolání. Nabídka flexibilních úvazků, o tom se už mnohokrát mluvilo, má být v rámci celé státní správy, slibuje to alespoň programové prohlášení vlády. Za vládu je tady vlastně dneska Martin Kolovratník. Pane poslanče, růst české ekonomiky začíná zpomalovat. Množí se hlasy, že dřív nebo později recese musí přijít. Jak se tedy to prohlášení vlády připravuje, jak připravuje půdu pro tento možný scénář?

Martin KOLOVRATNÍK, místopředseda hospodářského výboru PS PČR /ANO/: 
Já bych uvedl jeden z příklad, který bude zároveň reakcí, dovolím si reakci na předřečníka, pana místopředsedu Skopečka, když nás kritizoval za ten nárůst úředníků souvisejících s EET, tak víte, já mám technické vzdělání, mám rád čísla a fakta. A v té zprávě OECD, která vyšla teď v červnu, tak jsme byli velmi pozitivně hodnoceni za to, že dochází k velké dynamice, k lepšímu nárůstu toho výběru DPH, k té efektivitě výběru DPH, ale i přesto, že jsme na nějaké dobré cestě, tak to stále není ideální. Já použiji dvě čísla. Ukazatel, kterému se takzvaně anglicky říká /nesrozumitelné/, tedy je to jakýsi rozdíl mezi tím, co reálně vybírá a co bychom vybírat měli podle čísel ekonomiky. Tak u nás v České republice je to zhruba 16,5 %. A přitom průměr Evropské unie je zhruba o 3 % menší, něco o 4 % - 12,7. Takže stále je co zlepšovat. Ta OECD řekla: jste dobří, vaše nástroje, jako je kontrolní hlášení EET, zákony o rozpočtové odpovědnosti fungují, ale měli byste přidat. Měli byste v tomto směru dále působit. A to je právě jedna ze strategií vlády, taktik vlády, z kroků, které chce dělat. To znamená, jak bylo před chvílí zmíněno, snížit množství těch výjimek, zjednodušit daňový systém a díky nástrojům, které už máme, které chceme dotáhnout, například také další fáze EET, ty daně dále lépe a více a efektivněji vybírat. A tím bychom si vlastně měli do budoucna vytvářet, promiňte mi ten výraz, polštář nebo balíček pro to, až ta ekonomika opravdu začne zpomalovat.

Michal KUBAL, moderátor:
Ještě dvě věci vám vytýkají kritici: a to slabé investice. Dokonce investujete míň, než investovaly vlády v době finanční krize. A další věc je možná nedostatečná příprava české ekonomiky na výzvy, které přinese budoucnost, to znamená větší investice do technologií, zvyšování produktivity práce.

Martin KOLOVRATNÍK, místopředseda hospodářského výboru PS PČR /ANO/: 
S těmi nedostatečnými investicemi do jisté míry budu souhlasit. A sám si říkám a sám svým kolegům v hospodářském výboru na plénu sněmovny říkám, že bychom měli, co se investic týká, přidat. A možná jeden z nástrojů mohu zmínit i k dnešku, směřovat k dnešku, právě dnes zasedal Senát a schválil velkou většinou 56 z 60 přítomných senátorů, 50 senátorů z 66 přítomných novelu zákona o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury. A je to zákon, který v průměru tu přípravu dopravních staveb, infrastruktury, toho krevního řečiště celé ekonomiky zrychlí v průměru až o 5 let, což není teď sebechvála jenom hnutí ANO, nebo naší vlády, tady chci korektně říci, že to byl návrh, kde jsme se dohodli všech 9 politických klubů ve sněmovně a ukázali jsme, že chceme tu dynamiku zrychlit. A teď odpovídám na tu vaši otázku. Třeba právě tento zákon, který byl dnes schválen Senátem, velmi dramaticky zvýší možnost těch investic, tedy státních investic do dopravní infrastruktury, takže je to jedna z ukázek, že se o to snažíme.

Michal KUBAL, moderátor:
Pane Skopečku, snížení daňové zátěže, systém rekvalifikací, to by mohly být body, které by se vám mohly líbit?

Jan SKOPEČEK, místopředseda rozpočtového výboru PS PČR /ODS/:
To by se nám určitě líbilo. Koneckonců my jsme se snižováním daní přicházeli celé předchozí volební období, navrhovali jsme snížit, vrátit DPH na původní úroveň, když se zvýšila kvůli penzijní reformě, kterou hnutí ANO zrušilo. Přišli jsme s návrhem na zrušení daně z převodu nemovitostí, která zdražuje už tak u nás vysoké ceny nemovitostí. Navrhli jsme zrušení silniční daně. Pro všechny tyto návrhy pan Kolovratník a jeho hnutí ANO nehlasovalo. Takže je potřeba nedívat se, jak říkám, jenom na ta slova napsaná v programovém prohlášení, ale i na tu realitu. Kdykoliv mohlo hnutí ANO hlasovat pro snížení daní, vždycky bylo proti. Pan Kolovratník tady cituje zprávu OECD. Já jsem velmi rád, protože kdybychom si ji přečetli celou, tak by musel pan Kolovratník říct, že nám OECD vyčítá jedno z nejvyšších daňových zatížení práce, navrhuje snížit odvody na sociální pojištění, to si určitě vezme k srdci i pan předseda. OECD v té zprávě navrhuje udělat důchodovou reformu. Mimo jiné ukládá nebo doporučuje České republice navázat věk odchodu do důchodu na průměrnou nebo očekávanou délku dožití. To je věc, kterou hnutí ANO v předchozí vládě zrušilo poté, co to zavedla Nečasova vláda. Takže když si chceme číst ty zprávy OECD, čtěme si je celé a nevyzobávejme si z toho jenom ty bonbonky, které se zrovna hnutí ANO líbí.

Michal KUBAL, moderátor:
Je tam ještě jedna věc, a to je nedostatek lidí, flexibilní úvazky, příprava na změny ve struktuře profesí, je tohle něco, co by ODS teoreticky mohla podpořit?

Jan SKOPEČEK, místopředseda rozpočtového výboru PS PČR /ODS/:
Ano, já jsem i v předchozím volebním období, bohužel už se to nestačilo projednat, protože zákoník práce spadnul pod stůl nebo ono to bylo víceméně lepší, protože tam bylo spousta šíleností. Ale já jsem podával pozměňující návrh, kde jsem rozšiřoval možnost využití zkrácených pracovních úvazků, to je věc, která podle mého názoru v České republice i v tom mezinárodním srovnání není příliš využívána a je to cesta, jak tomu přehřátému trhu práce skutečně pomoc. Protože dneska zaměstnavatelé mají skutečně problém nalézt jakoukoliv pracovní sílu. A ty zkrácené pracovní úvazky můžou být cestou. Může to být cesta i pro takové skupiny, jako jsou maminky na rodičovské, které díky tomu neztratí kontakt se svým zaměstnavatelem, neztratí ty pracovní návyky a dovednosti a lépe se tak vrátí do toho plného pracovního procesu poté, co ta rodičovská skončí. Takže to jsou věci, se kterými bych já souhlasil. Samozřejmě je tam i řada věcí, se kterými nemůžu souhlasit. OECD tam navrhuje zkrátit rodičovskou dovolenou pro maminky, protože říká, že to vede k tomu, že mají ženy u nás menší průměrné mzdy. Já si myslím, že když naše maminky zůstávají s dětmi déle, než je tomu v ostatních vyspělých státech, že je to lépe a že tu cenu za to zaplatit můžeme. Navrhuje tam OECD zavádět ekologické daně, což by podle mého názoru podtrhlo náš český průmysl, který je podle mého názoru pro naši ekonomiku výhodou. A s těmito věcmi bychom měli zacházet opatrně, a ne tedy všechno, co OECD doporučuje a co napíše, tak bychom měli bez výhrady přijímat.

Michal KUBAL, moderátor:
Pane Středulo, mantra odborů, zvyšování platů, ale mantra zaměstnavatelů, kde produktivita zaostává, jak vidíte řešení v tomto, protože se skutečně nedaří zásadním způsobem se přiblížit v produktivitě, například k Německu, stále zůstáváme zhruba na 60 % produktivity tamních zaměstnanců.

Josef STŘEDULA, předseda, ČMKOS:
Já jsem rád, že jste řekl to číslo, protože ty mzdové jsou pouze 30%, takže ten prostor je tady poměrně veliký. Co se týká zvyšování, ono je to taky důležité to zvyšování omezit z důvodu toho, že potom můžeme hovořit o snižování daňové zátěže v jiných rozmezích, než je to v současné době. Já také, když tady hovoříme o těch doporučeních OECD, tak jednu citaci, a docela se budu těšit na to, až to budou probírat naši poslanci. Například zrychlit emigrační procesy a usnadnit integraci přistěhovalců. Takže to si myslím, že bude docela zajímavé téma na české politické scéně. Já myslím, že je důležité, že ta zpráva je, že se o ní můžeme takto i bavit. A mám radost z toho, že se tím zabývají i média. Ale je tam něco, co je daleko důležitější i pro tu produktivitu. A to je otázka, která je i v plánu vlády a již byla popostrčena dopředu, a to je zásadní změna v českém školství. A to si myslím, že je opravdu klíč, ten hlavní klíč. K tomu jsou ty liniové stavby, už to tady řekl pan Kolovratník a já jsem rád, že poslanci, senátoři to podpořili. Ale otázka třeba digitalizace české ekonomiky, teď nehovoří pouze o digitalizaci státní správy, ta je samozřejmě důležitá, ale je jednou z mála...

Michal KUBAL, moderátor:
Jste spokojený s touto částí toho vládního prohlášení, co tam vláda navrhuje?

Josef STŘEDULA, předseda, ČMKOS:
Ano, to, co se hovoří o digitálním Česku, tak si myslím, že je to ambiciózní, ale...

Michal KUBAL, moderátor:
Dostatečně konkrétní.

Josef STŘEDULA, předseda, ČMKOS:
Ale je tam celá řada překážek, protože jedna věc je, musí se dohnat ztráta, která je způsobena nedostatečným čerpáním evropských prostředků právě v této věci. A tam se opravdu jedná o velké finanční prostředky a pokud je nevyužijeme, tak si uděláme velký problém. Takže je tam celá řada těch věcí. Ty cíle rozhodně špatné nejsou, ta podpora ekonomiky je z toho programového prohlášení skutečně zřejmá, je cítit, ale jsou tam věci, které budou rozhodující po tom, jak to bude v těch detailech. Heslo, napsat chceme to a to, to uměla každá vláda, ale ta reálná skutečnost, jak to bude naplňováno a zda to pomůže, jako třeba u stavebního zákona, zákon o liniových stavbách a podobně, to už jsou věci, které ve finále měly obrovské problémy. Takže z naší strany my jsme i jako odbory a zaměstnavatelé dohromady řekli, že bychom rádi se podělili na tom, abychom tlačili vládu do toho naplňování, protože nepodstatné je, co je napsáno, důležité je opravdu to, co bude realizováno. A je to i od snižování daňové zátěže, protože ta tam je, například s tím, že se zruší super hrubá mzda a je tam snížení, ale taky se varuje nad tím, nebo je varování nad tím, aby nedošlo k velkému výpadku, vy jste to naznačil při tom snižování nebo snaze o snižování sociálního pojištění, ale v tom případě budou výpadky v penzích, protože nebudou prostředky na to, aby se penze zvyšovaly. A to bude velmi vážná zpráva a může zvýšit s míra chudoby speciálně pro lidi, kteří jsou ekonomicky neaktivní.

Michal KUBAL, moderátor:
OECD opakujeme tady několikrát po sobě. Jakub se podíval do té zprávy. Má podrobnosti.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Já doufám, že tam budou ty podstatné věc, aby to pánové snad ocenili. Podle té zprávy OECD brání většímu růstu ekonomiky v Česku mimo jiné trh práce. To kvůli problémům, s jakými se potýkají firmy při hledání vhodných pracovníků. Organizace proto doporučuje Česku větší investice do vzdělání a zvyšování kvalifikace či rekvalifikace pracovníků. Zaměřit se je podle OECD potřeba také na zavedení už zmíněných částečných úvazků, které by mohly pomoci ženám při nástupu do práce po rodičovské dovolené. S tím souvisí i rozvoj a finanční dostupnost zařízení, která pečují o děti. OECD také navrhuje změny daňového systému, a to snížení sociálního pojištění a naopak zvýšení daní nepřímých, jako je třeba DPH nebo už ta také zmíněná daň ekologická. Vedle toho se zpráva zaměřila také na odchody do penze. Kvůli stárnoucí populaci v zemi je podle ní potřeba zrušit věkovou hranici odchodu do důchodu a spíše jej navázat na vývoj očekávané délky života. Zvyšování důchodového věku kvůli demografickému vývoji už OECD navrhovala dříve. A další doporučení. Zaměstnávání migrantů. Generální tajemník OECD v rozhovoru pro Českou televizi jako vzor nebo jako příklad zmínil Švédsko.

Ángel GURRÍA, generální tajemník Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj /16. 7. 2018/:
Například Švédi. Ve Švédsku teď zavedli systém, kterému říkají rychlý proces. To znamená, že přijatí migranti získají práci hned první den po příjezdu, i když vůbec neumí řeč, ale švédštinu prostě pochytí přímo na pracovišti. Je to fascinující záležitost.

Michal KUBAL, moderátor:
Pane Kolovratníku, když se řekne migrace, je to teď v Česku trochu červený hadr, nicméně chystá ANO nějaký program na získávání, řekněme, nazvěme to perspektivních lidí ze zahraničí?

Martin KOLOVRATNÍK, místopředseda hospodářského výboru PS PČR /ANO/: 
Chtěli bychom tato témata podpořit. A já bych za sebe se toho slova migrace nebo migranti...

Michal KUBAL, moderátor:
Jak prosím...

Martin KOLOVRATNÍK, místopředseda hospodářského výboru PS PČR /ANO/: 
...vůbec nebál, protože někteří politici, některé politické subjekty v Poslanecké sněmovně straší těmi migranty. Straší, ono je to slovo nebo to sousloví už možná až trochu příliš špatně zabarvené, ekonomickými migranty. Ale my se tu bavíme o často o vysoce kvalifikované pracovní síle a je dobré být konkrétní nebo říct ilustrační příklad. Já jsem shodou okolností minulý týden v Poslanecké sněmovně měl schůzku se zástupci Asociace pro služby v byznysu, služby sdílené podnikové služby, ten takzvaný outsoarcing, je to asociace, která sdružuje firmy, kde je zhruba 90 tisíc zaměstnanců a oni říkají: my máme připravené velmi kvalitní programy, kde jsme schopni přivést do České republiky ne střední nebo nízce kvalifikovanou, ale vysoce kvalifikovanou pracovní sílu, manažery, včetně jejich rodin, které zde budou žít, které zde budou rozjíždět ekonomiku nebo pomáhat ekonomice. A to...

Michal KUBAL, moderátor:
Co konkrétně tedy děláte pro to, aby se tento proces zrychlil, co plánujete?

Martin KOLOVRATNÍK, místopředseda hospodářského výboru PS PČR /ANO/: 
Mohu uvést konkrétní příklad, právě za ministerstvo průmyslu a de facto i ministerstvo zahraničí, a to je například, to jsou ty takzvané režimy nebo projekty Ukrajina. Ještě na začátku letošního roku počet těch víz byl zhruba 10 tisíc, dneska se to zvedlo téměř dvojnásobně na necelých 20 tisíc. A ti žadatelé, kteří ještě před půl rokem čekali zhruba 150 dnů, než ta firma získala pro svého nového zaměstnance ta víza povolení k pobytu, tak dneska se to zkrátilo zhruba na 50-52 dnů, takže trojnásobně se ta čekací doba zkrátila. A v té ekonomice mezi těmi firmami to začíná být vidět a cítit. Vím, že se tady asi neshodneme s panem Středulou, že odbory ten problém vidí jinde a chtějí spíše tlačit na ty investice, na investice do nových technologií. Ale já si myslím, že i tady by vše mělo být s jistou mírou zdrženlivosti. To znamená, pokud máme šanci do České republiky přivézt, a opakuji, ne ekonomické migranty někde z Afriky, kteří sem přicházejí úplně z jiných důvodů, ale z různých dalších zemí, kteří mají vyšší, střední a vyšší vzdělání a přivezou i své rodiny a chtějí tady žít a pracovat a možná i ten švédský model také něco takového chceme zavést, takzvané jednorázové mimořádné pracovní vízum, které bude pouze na rok a nebude možné ho zopakovat, tak touto cestou bychom měli jít a věřím, že půjdeme.

Michal KUBAL, moderátor:
Poprosím hosty ve studiu o rychlou reakci. Pane Skopečku, podpoříte něco podobného?

Jan SKOPEČEK, místopředseda rozpočtového výboru PS PČR /ODS/:
Je potřeba rozlišovat migranty a migranty, to je opravdu pravda. Já myslím, že je kolem toho tolik nánosů, že už nikdo neví, o čem se bavíme. Pokud se bavíme o lidech z Ukrajiny, z Polska, z Vietnamu, kteří do České republiky přicházejí za pracovním místem na základě pracovního povolení a víme, že druhý den, když sem přijdou, tak skutečně přijdou do továrny a pracují tam. Přicházejí z regionů s podobnou kulturou, s podobnými hodnotami, s podobným náboženským cítěním, s podobnými kořeny, tak to samozřejmě žádný problém není. A už dneska se české firmy bez takových zaměstnanců neobejdou. Když se podíváme do velkých firem, jako je Škodovka, tak bez polských, ukrajinských dělníků by tyto firmy už existovat nemohly. Pokud se bavíme o migrantech z jiných kultur, z Afriky, tak tam samozřejmě žádný benefit ekonomický pro nás není, tam je to naopak nikoliv cesta toho migranta za pracovním místem, ale je to cesta do Evropy za sociálními dávkami a to by bezesporu pro nás bylo nejenom ekonomicky, ale i kulturně, civilizačně nákladné.

Michal KUBAL, moderátor:
Pane Středulo, Hospodářská komora uvádí, že v Česku momentálně chybí 300 tisíc lidí, do rozpočtu by to mohlo dodat až 70 miliard korun. Vy se bráníte tomu, že by ti lidé měli přicházet ze zahraničí. Kde najít v Česku 300 tisíc lidí s 3% nezaměstnaností?

Josef STŘEDULA, předseda, ČMKOS:
Česká republika promarnila a zaměstnavatele promarnili dlouhodobě šanci na výrazné investice. My jsme byli v těch investicích obrovsky pozadu, místo toho jsme prostředky vyváděli mimo Českou republiku. A neinvestovali jsme, spoléhali jsme na to, že ten polštář nízkých mezd, polštář dobrého kurzu bude na věčné časy, a to se prostě neděje.

Michal KUBAL, moderátor:
A proč se tady teď bránit tomu, když ta ekonomika šlape, potřebuje další lidi, proč se bránit tomu, aby sem ti lidé přišli.

Josef STŘEDULA, předseda, ČMKOS:
My se nebráníme tomu, aby tady lidé přišli, dejme, až tady budou přicházet lidé z Rakouska, z Německa, tak bude znamenat, že jsme se skutečně dostali do to správné fáze, že ekonomika šlape, jak má. Ale my tady momentálně nežádáme lidi s vysokou kvalifikací, my tady snažíme se dostat lidi bez kvalifikace, nebo s extrémně nízkou kvalifikací, zneužíváme této situace, ti lidi tady byli na ubytovnách, o žádné rodiny se tady nejedná.

Michal KUBAL, moderátor:
Ale místa, která nejsou obsazená, která prostě nejsme schopni obsadit, proč se tomu bránit?

Josef STŘEDULA, předseda, ČMKOS:
Ale ty měly být technologicky už dávno nahrazeny. Tam měl být úplně jiný druh technologie, proto ta naše produktivita práce je tak nízká, jak je, protože my jsme technologicky bohužel o nějaký stupeň níž, než bychom měli. A když tady pan Železný hovořil o těch doporučeních, tak já taky jedno přečtu. Nízká úroveň mezd omezuje konvergenci životní úrovně v zemích OECD. Taky jedna ze součástí této zprávy. Takže on tam je opravdu velký komplex těch informací. A je potřeba se tím rozhodně zabývat, protože je to pohled z vnějšku a ten je, věřím tomu, poučný pro mnohé.

Michal KUBAL, moderátor:
Určitě, to slibujeme, že se tím zabývat budeme. Ostatně ta půlhodina, skoro celá půlhodina, tomu nasvědčuje. Pánové, díky moc.

Josef STŘEDULA, předseda, ČMKOS:
Děkuju za pozvání.

Jan SKOPEČEK, místopředseda rozpočtového výboru PS PČR /ODS/:
Děkujeme za pozvání.

Martin KOLOVRATNÍK, místopředseda hospodářského výboru PS PČR /ANO/: 
Pěkný večer.

Jan Skopeček

místopředseda poslaneckého klubu ODS
člen výboru pro evropské záležitosti PS PČR
poslanec PČR
ekonomický expert ODS