Senátor ODS, který výrazně vystoupil u Jílkové, o korupci za komunistů a Andreji Babišovi
Pokud dnes hledáme příčiny současného neradostného stavu společnosti, potom naši minulost spojenou s budováním socialismu a komunismu považuji za jednu z významných příčin. V rozhovoru pro ParlamentníListy.cz to řekl Miloš Vystrčil, senátor za ODS, který minulý týden vystoupil v pořadu České televize Máte slovo. Vytrčil se vyjádřil i k Andreji Babišovi a lustračnímu zákonu.
V pořadu Máte slovo jste uvedl, že index vnímání korupce je v ČR dlouhodobě stejný a že na tom nejsme nejhůře. To pak bylo interpretováno tak, že navzdory zprávě BIS, která mimo jiné hovoří o prorůstání korupce do státní správy, můžeme být spokojeni. Můžete to vysvětlit?
Index korupce je skutečně dlouhodobě v ČR zhruba stejný – viz níže uvedený graf (v roce 2012 je hodnota CPI 4,9). Dále jsem v pořadu Máte slovo ihned dodal, že neříkám, že je to dobře – že můžeme být spokojeni. To již bohužel v dotazu neuvádíte.
Co se týká interpretace uvedené v dalších větách Vašeho dotazu dodávám následující. Trvám na tom, že mé pravdivé věty byly interpretovány některými dalšími diskutujícími jednoznačně účelově s cílem ODS a bývalou vládu co nejvíce diskreditovat a pošpinit. V žádném případě se ODS ani já nemyslíme, že s prorůstáním korupce do státní správy můžeme být spokojeni. Tuto interpretaci považuji za absurdní a pouhým poslechem mých slov z pořadu Máte slovo (čtvrtek 28. 11.) je možné se o tom jednoduše přesvědčit. Samozřejmě, pokud k tomu je ochota a vůle.
V této souvislosti jste hovořil i tom, že minulý režim byl zkorumpovanější než ten současný. Proč si to myslíte?
V rámci debaty o korupci jsem řekl, že za dob budování komunismu to bylo hrozné. Měl jsem tím na mysli dnes již pro mladší generaci asi nepředstavitelné situace, kdy bylo nutné poskytnout protislužbu nebo tzv. „zvykový úplatek“ třeba jen za účelem získání možnosti si jen včas stoupnout do fronty na úplně obyčejné věci, jako je například toaletní papír nebo kokosová moučka. Jsem přesvědčen, že právě toto lámání lidských charakterů vynucené samotnou podstatou totalitního režimu nás do budoucna zásadně poznamenalo. Pokud dnes hledáme příčiny současného neradostného stavu společnosti, potom naši minulost spojenou s budováním socialismu a komunismu považuji za jednu z významných příčin.
Na druhé straně, to vůbec neznamená, že koalice ODS, TOP 09 a Věci veřejné (později LIDEM) nedělala chyby. Naopak je zřejmé, že slova a činy koaliční vlády se až příliš lišily. Propásli jsme šanci a ztratili důvěryhodnost. Protože ale žijeme v demokracii, voliči nám to ve svobodných volbách po právu spočítali a my nyní stojíme před úkolem tvrdě pracovat a pokusit se ztracené pozice a důvěru voličů opět získat. Zrovna tak si ve svobodné zemi lidé díky demokracii postupně vynutí rozhodný boj proti korupci. V současnosti nezávislá policie, zastupitelství i soudnictví jsou toho jasným důkazem.
Všichni starší velmi dobře vědí, jak tomu bylo s nezávislostí policie, prokurátorů a soudců za socialismu. Všichni museli poslouchat a poslouchali jedinou stranu (KSČ) a vládu. O nějakém obvinění například špičkového politika z korupce, pokud se nejednalo a samotnou stranou naplánovanou likvidaci, a tedy politický proces, jsme si mohli nechat před rokem 1989 jenom zdát.
Toto jsem měl na mysli, když jsem řekl, že za dob, kdy byl pan, dnes komunistický poslanec Ondráček (mimochodem v roce 1989 na Národní třídě aktivně zasahoval pendrekem proti studentům) a jeho strana na vrcholu, to bylo hrozné.
Proč jste hlasoval pro zamítnutí návrhu zákona senátora Libora Michálka na ochranu oznamovatelů korupce?
To jsem již přímo v pořadu vysvětlil. Zákon neposkytuje žádnou ochranu oznámeným, nebo chcete-li udaným. Když to zjednoduším, zákon v podobě navržené panem Michálkem umožňuje oznamovateli (udavači) kohokoliv obvinit, a tím si zároveň zajistit svoji ochranu. Pokud se ale později ukáže, že oznámený (udaný) byl falešně oznámen (udán), tak z toho pro oznamovatele (udavače) neplynou žádné sankce. To považuji za nepřijatelný, až nebezpečný přístup. Nemusí být totiž například nic složitého si objednat (zaplatit) udavače, který by s pomocí Michálkova zákona v podstatě bez jakéhokoliv rizika mohl slušnému člověku svým udáním zásadně zničit život. Než se totiž obviněný očistí a vyhrabe ze všech vyšetřování a soudů může být například bez rodiny, bez důvěry, bez prostředků. A udavač se bude jenom smát, neboť v podstatě nebude nijak postižitelný.
Vše lze například dokumentovat na známém případu současné místopředsedkyně ANO, paní Věry Jourové, která byla udána, následně prošla málem osudovým martýriem, aby byla nakonec prokázána její nevina. Udavači však nebyli nijak stíhání natož potrestáni.
Když ale zaměstnanec úřadu upozorní na něco nekalého, logicky se stane pro svého zaměstnavatele nepohodlným. Znamená to tedy, že by měl být za svou snahu nepřehlížet nekalosti potrestán, nebo raději mlčet?
Nevím, jak jste přišel na to, že když zaměstnanec upozorní na něco nekalého, že by se měl stát pro svého zaměstnavatele nepohodlným. Já to vnímám naopak.
Někteří bývalí disidenti, jako Hana Marvanová, zastávají názor, že není správné, aby podmínkou pro vstup do politické funkce bylo předložení čistého lustračního osvědčení, protože zásadnější než (ne)spolupráce Babiše s StB je rozhodnutí voličů. Naproti tomu komentátor Martin Fendrych tvrdí, že "v demokratické zemi estébák do vlády nepatří". Jak se k této otázce stavíte vy?
Osobně nevidím důvod k rušení lustračního zákona. Osobně bych agenta StB ve vládě nechtěl.
Mění se podle vás postoj Čechů k minulému režimu?
Myslím, že poměrně rychle zapomínáme. Přesto jsem optimista a věřím, že za dvě tři generace budou naši potomci schopni se s naší historií důstojně vypořádat.
Podnikání Andreje Babiše je závislé na státních dotacích. Zároveň jde o vlastníka významných médií a teď pravděpodobného ministra financí. Vidíte nějaké riziko v tomto propojení byznysu a politiky?
Jsem názoru, že pokud se stane Andrej Babiš ministrem, bude se velmi často minimálně z morálního hlediska dostávat do střetu zájmů. Z toho samozřejmě plynou zásadní rizika.
1. místopředseda senátního klubu
člen místní rady
předseda oblastního sdružení
místopředseda oblastního sdružení
předseda regionálního sdružení
člen výkonné rady
zastupitel
krajský zastupitel