Eurohujeři nám vnutili, že jsme málo vzdělaní. Pokřivili jsme si tak školství, varuje 'modrý' vědec
Poslanci vydrží řečnit půl hodiny o problému, který lze popsat třemi větami, říká v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz Simeon Karamazov, nováček v Poslanecké sněmovně, vědec, vysokoškolský pedagog a občanský demokrat.
Mezi negativní zážitky řadí vstup komunisty do ústavních funkcí a děsí ho skutečnost, že aktivní působení v minulém režimu už není v politice na překážku.
Velká očekávání od současné vlády nemá, připouští však nutnou obměnu ODS, která nenastane přes noc. Zamyslet bychom se měli také nad způsobem vzdělávání v České republice.
Od října roku 2013 jste v Poslanecké sněmovně. Co jste od práce v ní čekal a překvapila vás něčím?
Nová politická vláda stále ještě nefunguje, tak činnost sněmovny byla spíše procesní a administrativní a pro nové poslance také seznamovací s celým chodem. Na to jsem připravený byl. To, že někteří poslanci vydrží řečnit půl hodiny o problému, který lze popsat třemi větami, mě přece jen překvapilo. Při projednávání věcných problémů se to snad zlepší.
Odnesl jste si nějaký zážitek nebo nečekanou situaci?
Poslední věta předchozí odpovědi sice naznačuje, že jsem optimista, ale ne zase takový, abych čekal něco výrazně pozitivního. Proto je, myslím, dobře, že se mi výjimečný zážitek zatím vyhýbá. Na druhou stranu už to, že se mohu účastnit práce demokraticky zvoleného Parlamentu, pozitivní je.
Patřím totiž ke generaci, pro kterou byla demokracie dlouhou dobu jen mlhavou nadějí a pád lživého a nenáviděného komunistického režimu jedním z nejvýraznějších momentů v životě. Takže vlastně ano, jeden zážitek bych přece jen zmínit mohl, bohužel negativní. Komunista byl zvolen do jedné z nejvyšších ústavních funkcí!
Jak vrátit ODS na vrchol české politiky, k jakým změnám má ještě dojít?
Návrat ODS na vrchol politiky bude zdlouhavý a nepřijde přes noc. Jsem přesvědčen o tom, že občanů, kteří tradičně tíhnou k pravici, je v Česku stále mnoho. Musíme pro ně připravit srozumitelný a věrohodný program, který budou prosazovat srozumitelní a věrohodní politici.
Máte v nového předsedu strany Petra Fialu důvěru? Vrátí se s jeho pomocí ODS mezi vrcholové politické strany u nás?
Petr Fiala má moji plnou důvěru a já jsem přesvědčen, že má šanci vrátit ODS na pozici nejsilnější pravicové strany v České republice. V uplynulých měsících jsem měl možnost se s ním setkávat a jsem přesvědčen, že se jedná nejen o vzdělaného inteligentního a vstřícného člověka, ale zároveň o silnou osobnost, kterou naše strana potřebuje. Díky tomu Petr Fiala získal na kongresu tak silný mandát.
Co očekáváte od nové vlády? Bude hodnocena lépe než třeba vláda Petra Nečase?
Nerad se pouštím do velkých prognóz, ale Sobotkova vláda má závažné problémy už při svém vzniku a neočekávám, že by její fungování bylo lepší. Má očekávání nejsou příliš velká, ale počkám si s hodnocením až na jednotlivé kroky nové vlády.
Věřím však, že bude lepší než prezidentem prosazená vláda Jiřího Rusnoka, která se zapíše do historie snad jen zakázkami bez výběrových řízení, vysokými odměnami a celkově zbytečným plýtváním veřejnými prostředky. Ze vzájemného porovnání s ní nevychází Nečasova vláda přes všechny své trable vůbec špatně.
Působíte ve školství, jste zastáncem státních forem maturit a proč?
Zastáncem státních maturit jsem. Pokud jsou dobře nastavené, tak plní dvě důležité funkce. První z nich je srovnání úrovně studentů i jednotlivých středních škol. Druhou, tou podstatnější, funkcí zůstává stanovení standardu, který musí maturant zvládnout a který musí být nutně obsažen ve výuce bez ohledu na typ školy. Otázka státních maturit je však otázkou izolovanou, vhodnější je diskuze nad celým konceptem vzdělávání u nás.
Měli bychom mít v České republice placené vysokoškolské vzdělání, nebo nikoliv. A z jakého důvodu?
Nechali jsme si vnutit Bruselem nebo různými „eurohujery“, že čeští lidé jsou méně vzdělaní než občané z EU. Nastartovalo to vznik stále dalších a dalších vysokých škol. Samozřejmě stále méně a méně kvalitních. Pokřivili jsme naše vysoké školství různými „Boloňskými procesy“. Výsledek je ten, že každý, kdo udrží tužku v ruce, u nás může studovat vysokou školu, a mnozí z nich ji bohužel také dokončí.
Některé vysoké školy paradoxně, místo, aby od svých studentů školné vybíraly, neboť vzdělání je cenná komodita, svým studentům platí za to, že na školu vůbec nastoupí. A tak na vysokých školách „studují“ studenti, kteří nikdy školu neviděli a jen využívají výhod statutu studenta. Jen se potvrzuje stará pravda, že co je zadarmo, toho si nikdo neváží.
Na jaký problém ve školství bychom se měli podle vás zaměřit nejdříve?
České školství jako celek potřebuje pevnou koncepci a stabilitu. Zejména vysoké školství neustále čelí změnám a reformám či alespoň pokusům o ně. Střední školství, které je v rukou krajských samospráv, zase trpí různými amatérskými pokusy o optimalizaci.
Nepodlehněme dojmu, že vše je špatně, neboť rozhodně není, ale problémů k řešení je samozřejmě hodně. Je potřeba zvrátit nepříjemný trend stále se zhoršujících výsledků ve srovnání se zahraničím. České děti ztrácejí schopnost porozumět čtenému textu a oslabuje se jejich kritické myšlení. Samostatným problémem je pak dlouhodobé podfinancování.
Jak na Vás působí manipulace s lustračním zákonem kvůli Andreji Babišovi a co si myslíte o jeho minulosti a údajné spolupráci s StB?
V právním státě by mělo být samozřejmostí, že zákony platí pro všechny a že se nemění kvůli potřebám jednoho člověka. To, že se narychlo mění pravidla, vysílá špatný signál pro veřejnost a zároveň se tím, pro mě nepochopitelně, posiluje postavení prezidenta, který si zcela mimo rámec našeho ústavního pořádku diktuje, kdy mají být přijímány jaké zákony.Obě tendence působí velmi nebezpečně. K samotné minulosti Andreje Babiše a jeho případné spolupráci s StB by se měl nejprve vyjádřit slovenský soud, jež má všechny potřebné podklady. Co mě děsí mnohonásobně více, je obecný trend, kdy jasná komunistická minulost již není v politice na překážku. Za chvíli aby se občan skoro bál říct, že je antikomunistou.
Ve středu bude jmenován ministrem financí. Jak vnímáte tuto skutečnost?
Vnímám to tak, že občané byli znechuceni stávajícími politickými stranami, a proto se rozhodli, že podpoří subjekty nové, netradiční. Jen čas nám ukáže, zda se hnutí ANO stane trvalejší součástí politické scény, či zda se jedná o další ryze podnikatelský projekt, který zmizí podobně jako Bártovy Věci veřejné. Nemyslím si však, že je správné, aby se v rukou jedné osoby soustředila tak veliká moc. Andrej Babiš bude na Ministerstvu financí dnes a denně ve střetu zájmů.
Jaký je váš názor na Bohuslava Sobotku a kauzu cestovních náhrad?
Premiér Sobotka touto kauzou rozhodně nevysílá dobrý signál do společnosti a posiluje již tak velkou averzi k profesionálním politikům. Podobný průšvih musel řešit již v roce 2009, kdy přiznal, že zneužíval poslanecké náhrady k jiným účelům, například k našetření si na nový luxusní byt. Na byt si našetřil a nejspíše se po několika letech chystá na rekonstrukci.Je skutečně s podivem, když vidíte politika, jehož každým druhým slovem je solidarita, zneužívat státní peníze. Připomíná mi to známé: káže vodu, pije víno. Ovšem s ohledem na obecné programové prohlášení vlády, v němž jsou jen a jen další sliby a nové výdaje, počítám s tím, že to bude to nejmenší, co mu budeme jako opozice vytýkat.