Otázky na Simeona Karamazova
Kanidát do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR odpovídal na otázky Pardubickému deníku.
Čím chce ODS oslovit voliče?
Osobně chci zajistit, že hlas pardubického regionu bude hlasitě slyšet a že zájmy jeho občanů budou na celostátní úrovni dobře hájeny. Náš kraj je nádherný a má obrovský potenciál. Chci jako poslanec pardubickému regionu jeho občanům, školám a firmám otevírat dveře jak v Poslanecké sněmovně, tak na ministerstvech. Ať již půjde o dotační příležitosti, výstavbu silniční infrastruktury, nebo podporu pro školy a vědecké instituce v Pardubickém kraji. Při přípravě a schvalování zákonů chci hlídat to, aby náš region nebyl poškozován nebo znevýhodňován ve prospěch ostatních. A samozřejmě pracovat na legislativě, která bude podporovat univerzity, jako je ta naše v Pardubicích. Pokud se vzdělávací instituce budou v našem regionu rozvíjet a poskytovat špičkové vzdělání na všech úrovních, umožní to další rozvoj podnikání a tvorbu nových pracovních míst.
Jaké je vaše řešení situace ve školství, kde je nedostatek technicky vzdělaných absolventů?
Technologický vývoj jde velmi rychle kupředu a konkurence na světovém trhu, jehož jsme součástí, je obrovská. Abychom v ní uspěli, potřebujeme špičkově vzdělané inženýry, techniky a pracovníky, kteří budou schopni moderní technologie navrhovat, řídit a využívat. Nemusíme proto ale omezovat nebo hned rušit dokonce celé školy. Je však nezbytné více podporovat a rozvíjet technické obory na všech úrovních. Taková podpora musí vycházet z politického rozhodnutí, kterého se chci osobně účastnit.
Jak se jako vysokoškolský pedagog stavíte k problematice školného?
Ať už se podíváme na západ nebo na východ, do Ameriky nebo do Asie, zjistíme, že školné je samozřejmostí. Lidé jsou tam ochotni za kvalitní vzdělání zaplatit mnohdy enormní částky. Evropa je mnohem sociálnější a zvláště v té postkomunistické Evropě v myslích mnohých přetrvává, že tak podstatná věc, jako je vzdělání, musí být zadarmo. Život nás však učí něco jiného, že nic není zadarmo, a pokud ano, nevážíme si toho. Přesně to se děje i na našich vysokých školách. Najdeme tu nikoliv nepočetnou skupinu studentů, kteří ani studovat nechtějí, pouze využívají výhody a samozřejmě spotřebovávají kapacity. Jsem přesvědčen, že školné by tento stav dokázalo zlepšit. Za svoje peníze by studenti jistě požadovali i kvalitní výuku, což všude také není pravidlem a školné by mohlo přispět ke zlepšení. A nemusí jít o závratné částky. Námitka, že utrpí sociálně slabší studenti, je pouhou výmluvou. Zajistit pro takové studenty stipendia nebo půjčky je, pokud se opravdu chce, jen technický detail. Čím svobodnější a progresivnější univerzity chceme, tím soběstačnější musí být. Podívejme se do zahraničí, analyzujme funkční modely a dříve nebo později se ke školnému dopracujeme.
Hnutí Úsvit přímé demokracie vystavělo svůj program na prosazování referend jako způsobu řešení politických otázek. Myslíte si, že by zavedení obecného referenda byl správný krok?
Občané musejí mít právo se k věcem vyjadřovat a o věcech rozhodovat. V tom mají kolegové z HÚ pravdu. Aby však tento model fungoval, je podstatná jedna věc, a to kvalitní vzdělání, dobrá informovanost občanů a komunikačně schopná veřejná a státní správa. To zatím splněno není, například finanční gramotnost je u nás v rámci společnosti minimální. Vytvořme tedy nejdříve podmínky pro lidi, aby informace získali a rozuměli jim a teprve potom společně rozhodujme. To je nyní odpovědnost nás politiků a úředníků. Pracujme na tom, dejme si to jako jeden z hlavních cílů. Proto také nyní říkám ne obecnému referendu, ale ano obecnému vzdělání.
Jak zlepšit hospodářskou situaci v ČR?
Snížením administrativní zátěže, podporou podnikání, rozvojem exportu, efektivním čerpáním evropských fondů a zvýšením konkurenceschopnosti prostřednictvím rozvoje vzdělávání, výzkumu a inovací a širším propojením průmyslových podniků s vědeckými a výzkumnými institucemi. Nutné je kvalitní právní prostředí a minimalistické, ale funkční regulace.