Novinky Mediální výstupy

 

"Zájem českého zemědělství a spotřebitelů je v tomto případě jednoznačný. Potřebujeme, aby zemědělská politika EU nabídla novým členským státům rovné podmínky, aby byla co nejjednodušší, nejtransparentnější a co nejméně byrokratická, a aby uměle nezvyšovala ceny produkce a nakonec i ceny potravin v obchodech," říká Hynek Fajmon. Zároveň neskrývá překvapení nad tím, že sociální demokraté a lidovecká poslankyně Roithová hlasovali důsledně proti těmto českým zájmům. Podpořili například drahý cukr nebo zastropování plateb podle velikosti farmy, které je pro české zemědělce nevýhodné.

 

Jak upozorňuje Hynek Fajmon, i díky hlasům europoslanců ODS prošla celá řada pozitivních pozměňovacích návrhů: 

 

1. Rozdíly ve financování zemědělců mezi starými a novými členskými státy se oproti návrhu Komise sníží, žádný příjemce by neměl dostávat méně než 65 % průměru plateb v EU; 

 

2. Příjemci zemědělských dotací budou veřejně dohledatelní, což by mělo zvýšit transparentnost celé politiky pro občany;

 

3. Došlo k ostřejšímu vymezení pojmu aktivního zemědělce, které znamená vyloučení nezemědělských subjektů typy sportovních klubů nebo sportovních letišť z pobírání zemědělských dotací.

 

Občanští demokraté naopak nepodpořili postoj Evropského parlamentu k přímým platbám, který obsahuje princip zastropování podle velikosti. Zastropování je v rozporu se zájmy českého zemědělství, které je z historických důvodů založeno na větších farmách. Naštěstí bude možné zohlednit zaměstnanost v těchto podnicích a negativní dopady zastropování tak budou relativně menší, než se očekávalo. 

 

ODS nepodpořila ani zprávu o společné organizaci trhů. "Tato zpráva oproti původním představám Komise doporučuje prodloužit kvótový režim u cukru až do roku 2020 a u vinné révy až do roku 2030. S těmito kvótovými režimy nesouhlasíme, protože přináší zbytečně vysoké ceny pro spotřebitele a omezují konkurenci na evropském trhu. Nesouhlasili jsme ani se zachováním exportních dotací u zemědělských komodit, protože se jedná o vážné narušení pravidel svobodného mezinárodního obchodu," říká Hynek Fajmon.

 

Parlament získal schválením Lisabonské smlouvy poprvé možnost spolurozhodovat o Společné zemědělské politice EU, která byla dosud výhradní doménou Komise a Rady. Odlišnosti v pohledu na zemědělskou politiku jsou mezi institucemi EU značné a je otázkou, kdy se je podaří překlenout do přijatelného kompromisu. Hynek Fajmon doufá, konečná podoba SZP EU pro roky 2014 - 2020, která vzejde z vyjednávání mezi Bruselem a členskými státy, bude racionálnější, méně byrokratická a pro občany levnější a efektivnější.