Putinův útok totálně změní Evropu
(ECHO24.cz) Vladimir Putin se přepočítal, když si myslel, že Ukrajinu slupne jako malinu, míní bývalý ministr obrany, současný europoslanec za ODS Alexandr Vondra. Podle něj se probouzíme ve světě, který bude víc mocensky multipolární. Linie dotyku bude ostrá, bez nárazníkových zón. „Nebudou země mezi. Bělorusko je už v područí Ruska. Naopak Finsko a Švédsko jsou jednou nohou v NATO,“ říká v rozhovoru pro Týdeník Echo. A také předpokládá, že dojde k zásadnímu přehodnocení Green Dealu.
Mluvíme spolu v pondělí večer. Jaké je po pěti dnech války vaše hodnocení dosavadního vývoje?
Je to souboj Davida s Goliášem. Ale David když brání svou svobodu a dělá to naplno a ze srdce, tak může dokázat hodně. Nebylo by to poprvé. Je evidentní, že se Putin přepočítal, když si myslel, že Ukrajinu slupne jako malinu. Vojenští stratégové se dost shodují v názoru, že podcenil odpor a že mu pýcha zatemnila mozek. První den po invazi se i z map, které se objevovaly, automaticky počítalo s tím, že dobytí či obklíčení Kyjeva a Charkova je otázkou pár hodin. Od té doby dodneška uplynulo pět dní. Samozřejmě to neznamená, že Rusko nemůže nasadit daleko silnější vojenské prostředky. Nicméně by to znamenalo obrovské oběti na civilním obyvatelstvu, válku ve městech a z Putinova pohledu definitivní ztrátu Ukrajiny na staletí dopředu. Může získat území, ale totálně ztratí všechno ostatní.
A teď ještě je na Ukrajině nějaká přízeň, o které může uvažovat?
Ve východní Ukrajině, minimálně na území separatistických republik, asi ano. Pokud jde o celou západní polovinu země, tam má Rusko méně přízně než před sedmi, natož deseti lety. Ale pořád tu žijí etničtí Rusové, faktor, se kterým by Putin mohl pracovat. Ale nikoli, pokud se toho území zmocní absolutně nelidsky brutálním způsobem.
Tento týden byly na Rusko uvaleny velké sankce. Myslíte, že se hraje na to, že Putina v Rusku někdo svrhne?
Cílem je Rusko při jeho útoku na Ukrajinu oslabit, zadržet. Pokud spojenci v NATO otevřeně deklarovali, že do přímého střetu s ruskou armádou s jadernými zbraněmi nejdou, tak jsou sankce jediná účinná možnost, kterou lze proti Rusku použít. Nesmí ale sloužit – jak tomu bylo dosud – pouze jako mravní alibi Západu, kterým se Kreml vysmívá. Naopak – musí vést k totální izolaci země a následným ekonomickým potížím. Třeba povedou i k pádu režimu, ale o to nyní nejde. Teď jde o to pomoci Ukrajině, aby ubránila svou svobodu a vlastní zemi, nikoli organizovat nějakou regime change (v uplynulých letech Američany používaný termín pro změnu režimu v jim nepřátelských nebo jinak nevyhovujících zemích – pozn. red.).
Jak moc ruský útok změní Evropu?
Tento nevyprovokovaný vojenský útok totálně změní svět, jak jsme ho v Evropě třicet let zažívali. Někdo může tvrdit, že rozšiřováním NATO docházelo k jakési geopolitické přetahované, ale docházelo k němu tak, že země bývalého východního bloku měly své legitimní aspirace a bezpečnostní zájmy opřené o zkušenosti z minulosti. V Evropě jsme žili v řádu, který byl popřením jaltského principu, že se velmoci někde sejdou a rozdělí si Evropu – o nás bez nás – na sféry vlivu. Když my jsme vyjednávali o vstupu do NATO, na naší straně nebyla pravidla reálpolitiky, kdo má jakou váhu, bohatství, velikost armády. Byl to nakonec morální princip sebeurčení. Když už nám docházely argumenty, proč jsou třeba Česko a Polsko geopoliticky důležité země, tak jsme nakonec řekli: Přece nechcete novou Jaltu. Proti tomuto se tehdy nepolemizovalo. My jsme tím oknem příležitosti proklouzli a máme dnes bezpečnost garantovanou i mezinárodně. Ukrajina takovouto výsadu nemá, protože to nestihla. Pokud vývoj nepovede k totálnímu zhroucení režimu v Rusku, a nepředpokládám, že by to bylo na pořadu dne, tak se probouzíme ve světě, který bude víc mocensky reálpolitický, víc multipolární. S tím, že linie dotyku bude ostrá. Žijeme ve světě, kde mizí nárazníkové zóny. Nebudou země mezi. Bělorusko je už v područí Ruska. Naopak Finsko a Švédsko jsou jednou nohou v NATO.
(Autor: Daniel Kaiser)
místopředseda strany
europoslanec