Novinky Mediální výstupy

(ČT 24) Hostem diskusního pořadu Události, komentáře ČT24 byl místopředseda Poslanecké sněmovny a ekonomický expert ODS Jan Skopeček.

Jan Skopeček zmínil, že za inflací stojí i řada dalších faktorů a „můžeme za to tak trošku všichni.“ „Můžou za to centrální bankéři, za dlouholetou velmi uvolněnou měnovou politiku, můžou za to vlády, za velmi uvolněnou fiskální politiku, zejména v covidové krizi, mohou za to koneckonců i odbory a zaměstnanci tím, že rostou mzdy rychleji, než roste produktivita práce,“ řekl.

Podle Jana Skopečka je regulace cen chybná cesta, která oddaluje projevy inflace. „Nejsilnější nástroj ze strany ČNB jsou úrokové sazby, jsem přesvědčen, že to období, kdy se měly zvyšovat, jsme už propásli. Ve chvíli, kdy by je zvyšovala dnes, tak by se to projevilo za rok a půl.“ Chyba ale podle něj byla, že je banka přestala zvyšovat před deseti měsíci, čímž inflaci prodloužila.

Přepis debaty:

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Spor mezi vládou a Českou národní bankou. Její guvernér Aleš Michl řekl, že kabinet Petra Fialy příliš nepomáhá v boji s růstem cen a expanzivní rozpočtová politika státu je podle něj naopak proinflační.

Aleš MICHL, guvernér, Česká národní banka
Pokud nebude oznámen nějaký dlouhodobě kredibilní konsolidační balíček, tak to prostě vytváří proinflační tlaky. My zřejmě budeme muset zvyšovat úrokové sazby a jakoby bojovat proti tomu impulsu, který dává ekonomice vláda.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Petr Fiala ale panu Michlovi naopak vzkázal, že za inflaci je zodpovědná zejména Česká národní banka. Podle premiéra si je vláda svých povinností vědoma a guvernér by na kabinet vinu házet neměl. Otázkou podle pana Fialy navíc je, jestli by právě centrální banka nemohla či neměla dělat proti inflaci víc.

Petr FIALA, předseda vlády /ODS/
Ty klíčové nástroje má v rukách také Česká národní banka. Takže si myslím, že je potřeba, aby se pan guvernér Michl soustředil především na svou práci a ne na výzvy směrem k vládě.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Možná ne úplně obvyklá diskuze o inflaci, kde hlavně nejsou čísla, ale spíš to, kdo tahle čísla způsobuje. Spíš vláda, nebo spíš centrální banka? A obvyklá možná není ani ta přestřelka nebo polemika mezi předsedou vlády a šéfem centrální banky. Pokusí se to rozsoudit Karel Havlíček, místopředseda sněmovny a bývalý dvojitý ministr. Dobrý večer.

Karel HAVLÍČEK, místopředseda Poslanecké sněmovny /ANO/:
Dobrý večer, děkuji za pozvání.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Který je ve studiu za opozici. A za koalici Jan Skopeček, místopředseda Sněmovny. Dobrý večer.

Jan SKOPEČEK, místopředseda Poslanecké sněmovny /ODS/:
Díky, hezký večer, děkuju za pozvání.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Troufnete si to, pánové, rozsoudit, kdo je blíž pravdě na čí straně v tomto sporu je pravda, anebo zeptám se jinak. Nemůže být pravda tak trošku na obou stranách, pane Havlíčku?

Karel HAVLÍČEK, místopředseda Poslanecké sněmovny /ANO/:
Pravda je určitě na obou stranách a je třeba si přiznat nebo říct natvrdo, že s inflací musí bojovat jak centrální banka prostřednictvím měnové politiky, tak samozřejmě vláda prostřednictvím fiskální politiky. Nicméně je třeba říct, a tady bych byl více na straně pana guvernéra, že musíme vždycky pochopit, jaký je charakter té inflace. A jestliže bych připustil, že ta inflace ve druhé polovině roku 21 byla zejména toho poptávkového charakteru, čili byla tažena poptávkou. Tak od, dejme tomu, čtvrtiny roku 2022 je silně tažena náklady. To znamená náklady pro podniky nabídkou. A v tuto chvíli si troufám tvrdit, že právě vláda hrubě podcenila boj s inflací.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
My se k těm konkrétním věcem a k těm konkrétním aspektům dostaneme za chviličku, ale zůstaňme ještě u toho ne úplně obvyklého sporu. Vy budete, předpokládám, očekávám od vás hájit vládu? Tedy, že pravda, ty misky vah, že jsou spíše směrem k vládě nakloněny?

Jan SKOPEČEK, místopředseda Poslanecké sněmovny /ODS/:
Největší zodpovědnost za inflaci a stabilitu cenové hladiny má Česká národní banka, to je jasné, to je dáno z ústavy. Z toho se nikdo nevyviní. Ale já jako ekonom dobře vím, že inflaci prostě způsobuje celá řada dalších faktorů a že fiskální politika může úsilí České národní banky pomáhat nebo ho naopak brzdit. Proč dneska zažíváme inflaci, je problém, který má mnoho faktorů. Není to jednoduchá politická přestřelka, kdo za to může. Já si myslím, že za to můžeme tak trošku všichni. Můžou za to centrální bankéři, za dlouholetou velmi uvolněnou měnovou politikou. Můžou za to vlády, za velmi uvolněnou fiskální politiku, zejména v covidové krizi, přehnané balíčky. Mohou za to koneckonců i odbory a zaměstnanci tím, že tu rostou v České republice mzdy dlouhodobě rychleji, než roste produktivita práce. Čili těch faktorů, které způsobily ten inflační negativní vývoj, je celá řada.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
V každém případě ale, když bychom ještě měli zůstat u té personální přestřelky nebo osobní výměny názorů. Tak neměl by si, pane exministře Havlíčku, pan guvernér hledět spíše té fiskální politiky a nestrefovat se do vlády? Měnové politiky ano. Neměl by se, neměl by se spíš věnovat tomu, co mu zákon ukládá, protože bylo evidentní, že se do té vlády chtěl strefovat.

Karel HAVLÍČEK, místopředseda Poslanecké sněmovny /ANO/:
Ale víte, že mně ani nevadí, ať už tedy to, že řekne svůj názor pan guvernér, ale stejně mi popravdě nevadí, ani když řekne svůj názor pan premiér, konečně my jsme ho říkali taky. To nejsou nedotknutelné osobnosti. Oni si vyměňují názory a guvernér jasně říká, že v současné době možnosti centrální banky jsou do značné míry omezené. A snaží se vysvětlit, čím to je. A popravdě řečeno, potom přece volala tato vláda, tento premiér i v době, když my jsme vládli, tak jasně říkali, musíte se chovat fiskálně zodpovědně, protože pochopitelně chceme-li, tu inflaci alespoň částečně stlačit, je to přes rozpočet, je to třeba přes trh práce a je to pochopitelně přes třeba některé regulatorní nástroje.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Neměl si, pane Skopečku, odpustit pan premiér, naopak vracet to guvernérovi centrální banky, promiňte, i při tom vědomí, že centrální banka kdykoliv může ústy svého guvernéra říci, my jsme přece absolutně nezávislý a milá vládo, nemluv nám do toho.

Jan SKOPEČEK, místopředseda Poslanecké sněmovny /ODS/:
To bezesporu jsou, ale nezávislost neznamená, že nebudeme komentovat měnovou politiku, nebo že měnová politika nebude komentovat fiskální politiku, v tom určitě nezávislost České národní banky netkví. Tak tkví v tom, jak jsou jmenováni nezávisle na vládě a nezávisle na aktuální politické garnituře centrální bankéři. Já si myslím, že pan guvernér je trošku nervózní. Já jsem Českou národní banku chválil za to, že poměrně razantně zvyšovala úrokové sazby zhruba před tím rokem a půl. Myslím si, že vzhledem k tomu vývoji inflace, vzhledem k inflačním očekáváním to bylo dobře. Dneska jsme v situaci, kdy centrální banka už zhruba 10 měsíců přesto, že ta inflace je vysoká a je mnohem vyšší, než v minulosti Česká národní banka prognózovala. Ty prognózy byly mnohem optimističtější v minulosti. Tak já jsem přesvědčen, že prostě Česká národní banka selhala v těch posledních měsících. Jsem přesvědčen, že mělo pokračovat, byť drobné zvyšování úrokových sazeb ve smyslu toho, že jsou rozkolísána inflační očekávání, která vytvářejí tu inflaci do budoucna. A už jenom kvůli tomu to měla alespoň symbolicky Česká národní banka v těch posledních měsících, protože ty inflační tlaky nepolevovaly, tak měla, tak měla jít s úrokovými sazbami ještě nahoru.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Řada našich premiérů byla někdy v minulosti také ministry financí. A dokonce byli dva premiéři, kteří byli guvernéry České národní banky. A jeden bývalý guvernér byl dokonce i premiérem i ministrem financí. Tak jsem zvědav na jeho názor. Jiří Rusnok, jsem rád, že jste se k nám připojil, dobrý večer.

Jiří RUSNOK, bývalý guvernér České národní banky:
Dobrý večer, vám ve studiu a samozřejmě divákům ČT24. Děkuji za pozvání.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Řekněte, pane Rusnoku, jak tohle to vnímáte. Vy jste byl v obou těch pozicích, jak premiérské, tak guvernérské, tak kde je hranice toho pokušení, aby guvernér občas poslal vládě nějaký ten špílec a naopak, aby premiér se proti tomu ohradil a pak někdo mohl říct, že trošku mluví do nezávislosti centrální banky. Dá se to vůbec odolat tomu pokušení v těch pozicích při nějakých třeba krizovějších situacích?

Jiří RUSNOK, bývalý guvernér České národní banky:
Každá situace je jiná, těžko obecně stanovit nějakou hranici tohoto typu. Bavíme se o nějaké interakci lidí, komunikaci. Ale bývalo dobrým zvykem, že vzájemně se ty instituce veřejně nekomentovaly a rozhodně ne nějakým asertivním způsobem. Mimochodem guvernér, pokud pravidla platí nadále, tak má přístup na jednání vlády. Čili on může na jednání vlády jednoznačně vyjádřit názor centrální banky ke všemu, co se tam projednává. Takže já myslím, že by bylo vhodné tyto věci odehrát nejprve na těchto oficiálních jaksi setkáních a platformách. Nepovažuju to za šťastné, protože nic to vlastně neřeší. A je to trošku zbytečná přestřelka. Podstatné je to, že každý má svoji roli. Už to pánové tam částečně říkali. Centrální banka nepochybně je to dokonce explicitně napsáno v zákoně, má pečovat o cenovou a také takzvanou finanční stabilitu. A vláda je tady od toho, aby vládla a ta se zodpovídá voličům ve volbách. A každý má dělat svoji práci. A protože samozřejmě nemohou jaksi o sobě nevědět a nemohou si dělat naschvály, protože to by tu práci komplikovalo, tak právě proto mají mechanismy, jak se potkávat, jak nějakým způsobem si vyjasňovat ty role. A zároveň si zachovat prostě tu svoji, řekněme, nezávislost, samostatnost a zodpovědnost. A to si myslím, že se tímto zbytečně narušuje.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Pojďme tedy k té inflaci jako takové, protože pro letošek počítají odhady s dalším zmírněním inflace, ne ale tak výrazným, o jakém se mluvilo ještě v zimě. Centrální banka i ministerstvo financí zhoršily svůj výhled o několik desetin procentního bodu. Prognózy se shodují, že tempo zdražování letos v průměru zůstane dvouciferné. K těm nižším hodnotám by se mohlo dostat až ke konci roku. Zkusme si představit inflaci jako oheň. Když všechno běží dobře, je to malý oheň, který topí pod kotlem ekonomiky. Jenže, když se rozšíří, je vysoká inflace, tak může začít hořet, obrazně řečeno, celý dům. Důsledky vysoké inflace jsou ve všech oblastech. Pak je třeba požár uhasit. Nejsilnější nástroj centrální banky jsou tolikrát zmiňované úrokové sazby. Když je zvýší, bude se méně vyplácet, půjčovat si peníze. V oběhu tak bude peněz méně. Tedy oheň nebude mít z čeho hořet, nebude přiživován. Pokud by ale centrální banka hasila moc prudce, může oheň uhasit úplně. Tedy zastavit ekonomiku. Proto hledá tu vhodnou míru, vybalancovává tu vhodnou míru. Situaci komplikuje to, že se hodně mění vítr a do ohně může někdo další přikládat. Změny větru jsou třeba ceny energií, vývoj války na Ukrajině i důvěra v instituce. A ten někdo, kdo přikládá, může být i vláda, pokud hodně utrácí. Třeba deficit rozpočtu za letošní rok byl ke konci dubna 200 miliard. To je dvakrát tolik, co ve stejném období loni. Tím, že podle guvernéra stát tolik utrácí, dává peníze do ekonomiky, a tedy do toho pomyslného ohně přikládá. No, a to je jádro současné situace. Guvernér a premiér se neshodují v tom, kde je správná hranice. Kdo má jak hasit, aby oheň nehořel moc, ale ani málo. Aby tak akorát topil pod kotlem stabilní ekonomiky. Role centrální banky je jasná, zajistit nízkou a stabilní inflaci. I proto je ze zákona, jak už jsme tady zmiňovali, na vládě nezávislá. A ve spojení s námi teď bude kromě pánů, kteří jsou zde, i Ivan Pilip, bývalý ministr financí, kterého také zdravím. Dobrý večer.

Ivan PILIP, ekonom a bývalý ministr financí:
Dobrý večer.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Pane Pilipe, první otázka bude stejná nebo podobná jako u pánů, ale už to zkusme vzít konkrétněji. Kdo je podle vás teď odpovědný za inflační číslo nebo za ta čísla, která jsem teď tady zmiňoval, a i za ty prognózy? A co by s ním teď měli zodpovědní dělat? Ať už centrální banka nebo vláda. Zkuste to vzít stručně. Vím, že to je na dlouhou přednášku.

Ivan PILIP, ekonom a bývalý ministr financí:
Samozřejmě tak každý má svůj díl viny, to nesporně. Centrální banka zareagovala pozdě a málo. Pokud jde úrokovou sazbu a centrální banka taky ztratila velký díl své důvěryhodnosti, protože pan guvernér Michl teď vykládá o tom, jak politika vlády je proinflační, ale když předchozí vláda dělala úplně stejnou politiku, tak dával veřejná prohlášení o tom, že to vlastně nijak zásadně nevadí. A souvislost s tím, kdo kým byl do své funkce navržen, je potom silná a snižuje to důvěryhodnost banky. Což je nešťastné, protože ta důvěryhodnost v tom boji hraje velkou roli. Takže v tuto chvíli by centrální banka měla dát jasně najevo, že bude připravená k tvrdšímu kroku, což tedy konečně teď i dává. A vláda by měla přijmout kombinaci rychlých úsporných opatření a i zvýšení nějakých příjmů. Obávám se, že bez tohoto nepůjde. A neměla by protahovat čas na to, kdy to zveřejní a nedávat čas těm spekulacím a různým nápadům, které procházejí ven a které tu nejistotu trhu i občanů jenom zvyšují.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Ano. No, pojďme teď zase zpátky do studia. Já jsem samozřejmě nepřipomněl, že vy jste pánové, oba ekonomové, takže teď se vás ptám jako ekonomů, ale zároveň jako politiků. Jaká tedy protiinflační opatření máme po ruce a k tomu případnému balíčku konsolidačnímu se dostaneme za chviličku, pane Havlíčku.

Karel HAVLÍČEK, místopředseda Poslanecké sněmovny /ANO/:
Těch protiinflačních opatření je více. A jak už jsem říkal, tím že z mého pohledu už ten charakter inflace je takový, že je tažen zejména tedy růstem nákladů. Už o něco méně poptávkou tak, jak tomu bylo třeba ještě před rokem, tak větší díl aktivit spočívá v tuto chvíli právě na vládě. Ať už je to moderování salda tak, že se musí snižovat schodek. O tom není žádná, ale pozor, ono to je taky trošku klišé a řekneme, snižovat schodek, ten třeba snížíme tím, že zvýšíme DPH, ale to je naopak proinflačního charakteru.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Ano.

Karel HAVLÍČEK, místopředseda Poslanecké sněmovny /ANO/:
Čili musíme se dívat na strukturu toho snižování toho schodku. Dalším důležitým krokem, byť to není třeba okamžité, ale je to v tom střednědobém horizontu, je to, že vláda nesmí naskakovat na takové ty klimatické zelené výstřely Evropské unie, protože mimo jiné celá řada těch opatření, u kterých stála naše vláda v rámci předsednictví, například snížení počtu emisních povolenek, rozšíření emisních povolenek na domácnosti, jsou proinflačního charakteru. Nezapomeňme, že na inflaci má velký vliv i pracovní trh. A u nás je pracovní trh poměrně napjatý. Takže i to je varianta. Pak jsou samozřejmě takové ty brutálnější nástroje. Ten zásadní jsme prošvihli v minulém roce, kdy vláda mohla regulovat. Ale pokud regulovat, já nejsem úplně příznivcem regulací, pak to musí být rychlé a musí to být krátké. Například ceny energií, ale to už je v tuhle tu chvíli pozdě.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Pane Skopečku, vy jste si…

Karel HAVLÍČEK, místopředseda Poslanecké sněmovny /ANO/:
Ale, pardon ještě, nechte mi jednu věc.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Ano.

Karel HAVLÍČEK, místopředseda Poslanecké sněmovny /ANO/:
Já jsem opomněl jednu věc. To jsou ty opatření fiskálního charakteru. A pak samozřejmě i ta centrální banka má v rukou ještě nástroje. Já bych rozhodně už nebyl pro zvyšování úrokových sazeb. To by bylo, kdyby to bylo taženo poptávkou. Ale jsem pro, a to centrální banka dělá správně, posilování kurzu koruny.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Pane Skopečku, kdo a jak teď může konkrétně inflaci zkrotit? Je pravda, že pan Havlíček tam nabízel i některé dlouhodobější věci, ale zkusme to vzít tak nějak krátkodoběji.

Jan SKOPEČEK, místopředseda Poslanecké sněmovny /ODS/:
Za prvé, myslím si, že chybná cesta je regulace cen. Je to jenom oddalování té inflace, všude se to projevuje. Je to problém, že vznikne nedostatek. A ta inflace vyskočí o to více ve chvíli, kdy se ty ceny přestanou regulovat. Vidíme to v Maďarsku, v Polsku. Podle mě to je prostě chybná cesta. Nejsilnější nástroj ze strany České národní banky jsou prostě úrokové sazby. Bohužel jsem přesvědčen, že to období, kdy se měly zvyšovat, jsme už propásli. Ve chvíli, kdyby je zvyšovala Česká národní banka dneska, tak vlastně ten horizont měnové politiky je rok až půl. To znamená, že by se to projevilo za rok a půl. Myslím si, že ty prognózy, které dneska má Česká národní banka na stole, ukazují prostě setrvalý pokles inflace, tudíž v tuhle tu chvíli už to pravděpodobně nemá smysl. Ale protože jsme ty úrokové sazby přestali zvyšovat před těmi 10 měsíci. Tím jsme se prostě rozhodli pro to, že tu budeme mít inflaci delší dobu, než jsme museli nutně mít. Má to jeden pozitivní efekt, pravděpodobně ekonomika nepoklesne tolik, jako by klesla, kdyby Česká národní banka ty úrokové sazby zvyšovala dál, ale zaplatíme za to všichni, zaplatí za to celá ekonomika tím, že jsme si tady prostě inflaci zahnízdili na delší dobu, než by musela být. Já zároveň, ačkoliv jsem koaliční vládní poslanec, tak říkám, že prostě fiskální politika k tomu musí přistoupit zodpovědně, že musí přidat ruku k dílu. A že velká část té inflace byla přifouknuta výdaji v minulých letech. A to i před covidem, kdy výdaje rozpočtu rostly rychleji než hrubý domácí produkt než příjmy státního rozpočtu a i fiskální politika, vláda musí svými snížením výdajů, protiinflačnímu vývoji pomoci.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Už jsme několikrát zmiňovali onen připravovaný konsolidační balíček. A i pan guvernér Michl říkal, že pokud nevznikne důvěryhodný konsolidační balíček a nebude snaha o zodpovědné rozpočty, bude muset Česká národní banka sazby zvyšovat. Pane Rusnoku, myslíte, že když vláda představí onen balíček, tak že už to samo o sobě nějakým způsobem logicky, politicky, ekonomicky zasáhne a může to začít fungovat okamžitě, anebo to v každém případě budou nějaká trošku dlouhodobější nebo střednědobější opatření, jak vy to vnímáte, nebo co od toho očekáváte?

Jiří RUSNOK, bývalý guvernér České národní banky:
Pokud máte na mysli dopad do inflace, tak ten asi bude zprostředkovaný a spíše dlouhodobý, s výjimkou samozřejmě těch zvýšení daní, pokud by se týkaly spotřebních daní a DPH. Tam by ten dopad byl bohužel negativní víceméně okamžitě. Ale ta důvěryhodnost toho balíčku, to je důležité samozřejmě spíše pro finanční trhy, jak nás budou hodnotit do budoucna. A ten bezprostřední dopad do inflace tam nebude. Já mohu jenom podepsat to, co říká pan poslanec, místopředseda Skopeček. Prostě centrální banka má jediná v rukou nástroje, jak hasit ten požár. Když vemu tu analogii, kterou jste uvedl. A to se prostě 10 měsíců neděje. Tam já se teda musím ohradit tomu, co říkal pan kolega Pilip, že centrální banka začala zvyšovat sazby pozdě a pomalu. My jsme začali zvyšovat jako první na světě a nejvíc na světě. Takže to si myslím, že do té poloviny minulého roku jsme se zachovali velice správně. Ale bohužel v situaci, kdy bylo jasné, že ta inflace tady bude s námi déle a bude rezistentní více, než se očekávalo, tak se mělo prostě v tom zvyšování pokračovat. Nemůžeme mít sazby 7 % a inflaci 15-16 %. Samozřejmě, že to nefunguje krátkodobě. Ten balíček, ten je o inflaci samozřejmě taky, ale jenom zprostředkovaně a v tom dalším výhledu.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Pane Pilipe, co by v tom balíčku, ať už střednědobé nebo dlouhodobé záležitosti, nemělo podle vás chybět a co by opravdu teď vláda třeba skrze ten balíček mohla s tou inflací udělat. Anebo platí, že hlavně to má v rukou centrální banka?

Ivan PILIP, ekonom a bývalý ministr financí:
Já bych především upřesnil to, na co narazil pan exguvernér Rusnok, protože ta banka za jeho vedení skutečně reagovala podstatně jinak. A já jsem se v tom asi nevyjádřil úplně přesně. Mínil jsem tím tedy reakci nového vedení banky, tedy pod panem guvernérem Michle, čili samozřejmě.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Ano, pojďme, dobře.

Ivan PILIP, ekonom a bývalý ministr financí:
Pouze k tomu, to o tom mluví pan guvernér.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Dobře.

Ivan PILIP, ekonom a bývalý ministr financí:
Pane guvernér Michl na to fungování nového vedení banky. Takže ta prvotní reakce byla v pořádku. Ale teď je nutné skutečně především, aby reagovala centrální banka. No, tak samozřejmě, že ta má v ruce ty nástroje. A ta nemá na rozdíl od jiných centrálních bank třeba v USA jiné úkoly, starat se o zaměstnanost jako FED. Ta má prostě korigovat inflaci. Inflace jako jaká je, je strašlivá. A já jsem shodou okolností byl ministrem financí v roce 97, kdy došlo k podobné situaci. Tehdy banka prudce šlápla na brzdu. Ovšem tam došlo k jakési spolupráci. Byť zároveň byl konflikt nebo k cestě stejným směrem. Sice tehdy to vyvolalo velký konflikt mezi centrální bankou a vládou. Ale centrální banka první zareagovala nepříznivé ekonomiky dramatickým způsobem na dvojciferné procento. Zvedla úrokové sazby, což se tady nestalo. A vláda následně reagovala prudkým balíčkem nebo obsáhlým balíčkem úsporných opatření. A to by se mělo udělat i teď. Část jich je možné jako škrty přijmout s platností velmi rychlou. Prostě podvázat výdaje státního rozpočtu v kapitolách. Ať už to bude plošně, anebo to bude výběrově na některé kapitoly. Samozřejmě třeba úpravu je nutné vynechat, ale ve většině dalších to je možné. A zároveň ohlásit kroky legislativní, protože to, co se musí měnit zákonem, pochopitelně nezačne platit příští měsíc, ale až se zpoždění minimálně půl roku. A to oznámit a začít prosazovat v parlamentu. To je nutné po mém soudu udělat během měsíce.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Mimochodem, když jste mluvil o tom roce 1997, tak tehdy poprvé se v českém veřejném prostoru a v českém jazyce objevilo to slovo balíček, které řekl tehdejší premiér Václav Klaus, jakožto vlastně něco, co obsahuje úsporná opatření. Pánové, prosím vás.

Jan SKOPEČEK, místopředseda Poslanecké sněmovny /ODS/:
To bylo ve chvíli, kdy deficity státního rozpočtu byly v řádu jednotek, maximálně desítek miliard korun.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Někde úplně jinde.

Jan SKOPEČEK, místopředseda Poslanecké sněmovny /ODS/:
A už tehdy to vedlo k politickým krizím a k vládním balíčkovým...

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
To je pravda. Vaše komentáře, prosím stručně.

Karel HAVLÍČEK, místopředseda Poslanecké sněmovny /ANO/:
Když to poslouchám, já se domnívám, že se ve většině dokážeme shodnout tak, jak tady sedíme. Já ale musím polemizovat s jednou věcí a možná s většinou z mých oponentů nebo kolegů. Pokud je, já si za tím pevně stojím, zdrojem inflace brutální růst nákladů a je o desítky procent. A já jsem přesvědčen, že je, to konečně vidíme, že to je, poté ta měnová politika ve smyslu zvyšování úrokových sazeb, na to nebude mít už žádný větší vliv. A jenom, abychom si rozuměli, toto není jenom můj názor. O tomhle se pře celá řada ekonomů. A teď to říkám v dobrém vůči panu Rusnokovi, velmi dobře ví, že měl v radě Oldřicha Dědka. Z mého pohledu jednoho z nejzkušenějších bankéřů centrální banky, má úplně stejný názor.

Jan SKOPEČEK, místopředseda Poslanecké sněmovny /ODS/:
Já jsem přesvědčen, že to je chybný názor, protože ve chvíli, kdyby pan kolega měl pravdu a vzpomeňme si na to, jak jsme se tady hádali před rokem, on tvrdil, že ve chvíli, kdy se obnoví dodavatelsko-odběratelské řetězce, kdy půjdou ceny energií dolů, tak že bude padat inflace. Ale my to v tuhle chvíli nevidíme. Ceny energií skutečně padají. Dodavatelsko-odběratelské vztahy se zmátořily. A přesto máme inflaci vysokou v Evropě a ve Spojených státech dokonce jádrová inflace očištěna o ty regulované ceny roste. Čili ten problém inflační je mnohem hlubší než to, co se tady odehrálo v souvislosti s covidem a v souvislosti s válkou na Ukrajině nebo energetickou krizí. Ty příčiny inflace jsou mnohem hlubší. Jsou podle mého názoru dominantně způsobeny tím, jakým způsobem se ve světě a i u nás dělala velmi uvolněná měnová politika, používaly se nestandardní nástroje měnové politiky. Do toho se nafukovaly deficity veřejných financí. Podívejme se na zadluženost jak Spojených států, tak eurozóny. To jsou všechno ty kořeny inflace. To, že k nim přibyly a že tu inflaci přifoukly i ceny energií je jasné. Ale kdyby platilo to, co jste, pane kolego, říkal před rokem, tak dneska nemáme žádný problém a spolu s poklesem cen energií klesají i, klesá inflace. To se neděje. A to je důkaz toho, že měli pravdu ti, kteří tvrdí, že je to spíš na té poptávkové straně.

Karel HAVLÍČEK, místopředseda Poslanecké sněmovny /ANO/:
Není to pravda, stojím si za tím. Protože u těch firem, zejména u toho průmyslu to nefunguje ze dne na den. Ony měly fixované nějaké ceny. A to, že dneska jdou ceny energií dolů, to sice pravda je. Ale pochopitelně ty firmy zase dojíždí z toho, jak to nakupovaly draze, za kolik to nakupovaly. To znamená, tady nemůžete očekávat, že se to okamžitě projeví v chování firem a v nastavování jejich náklady jsou stále vysoké a dojíždí na ty náklady, které měly, když nakupovaly ještě vysoké energie.

Jan SKOPEČEK, místopředseda Poslanecké sněmovny /ODS/:
Podívejte se na jádrovou inflaci, Mezinárodní měnový fond. Já jsem byl na jarním zasedání. Čerstvá predikce, jádrová inflace v drtivé většině vyspělého světa jde nahoru. To znamená, přestože klesají ceny energií. To znamená jediné, ten inflační problém je mnohem hlubší. A my si ho dál komplikujeme. A tady se s vámi shodnu v tom, že zelenou politikou si ty energie prodražujeme.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
To jsem čekal, že se shodnete, to jsem trošku očekával.

Jan SKOPEČEK, místopředseda Poslanecké sněmovny /ODS/:
Bude zavedeno uhlíkové clo. To znamená, že si budeme zdražovat komponenty a výrobky, které sem dneska proudí za poměrně nízké náklady jako spotřebitelské zboží z Asie. To všechno bude v budoucnu tu inflaci přifukovat.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Dobře, pánové, abychom končili přece jen trošku optimističtěji. Tak kdy se ta inflace ocitne třeba na nějakých 2 %, nebo alespoň na tom jednociferném čísle? Zkusíte tipovat? Pane Rusnoku, vy jste myslím v březnu v rozhovoru pro Seznam Zprávy tipoval, že na konci roku budeme na nějakých 5 %. Tak pořád tenhle váš vlastně relativně optimistický tip trvá?

Jiří RUSNOK, bývalý guvernér České národní banky:
Ten už asi netrvá, protože jak slyšíme neustále od relevantních institucí, tak ta prognóza se spíše zhoršuje a protahuje se to období vyšší inflace. Takže asi to nebude 5 % na konci roku, ale bude to někde více, já nevím, 7-8. Tak říká nám centrální banka, říká ministerstvo financí, že příští rok už budeme na zhruba 2-3% inflaci. Je to možné, vyloučit se to nedá. Mě spíš zajímá, jestli je to udržitelný stav. A tady mám velké obavy. Já si myslím, že skutečně, jak teď i zmínil kolega Skopeček, ten problém je mnohem hlubší, komplexnější, je tady nějaký zlom prostě vlastně paradigmatu jaksi. Čili toho, jak fungoval svět do té doby, do covidu a od té doby funguje jinak. A k tomu se přidaly další věci, které se kumulují. A já si myslím, že to období trvale velmi nízké inflace teď na nějakou dobu tady s námi nebude a budeme zažívat vyšší inflaci. Doufám, že to bude jenom mírně vyšší inflace.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Pane Pilipe, s jakou prognózou se přidáte na závěr tohoto ekonomického úvodního bloku Událostí, komentářů, vy?

Ivan PILIP, ekonom a bývalý ministr financí:
Já si taky myslím, že to klesání bude pomalejší a bude taky hodně záležet na těch krocích vlády i centrální banky. Protože pokud nedojde k nějakým razantním krokům, tak ta inflační očekávání u těch lidí budou zůstávat. To znamená, že budou-li vidět, že dál rostou platy ve veřejném sektoru, že dál se zvyšují důchody, že dál se zvyšují různé dávky. No, tak samozřejmě to povede k tlakům na platy i v sektoru soukromém. A ta spirála se bude dál roztáčet. Čili bez jasných kroků může ta dvouciferná inflace dokonce roku přetrvávat. A také si myslím, že na 2 % to bude trvat asi delší dobu vzhledem k tomu, že ty faktory jsou skutečně mnohem širší. Jak říkali i pánové Skopeček i Rusnok.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Pane Pilipe, vám děkuji do Panama City. Díky a na shledanou.

Ivan PILIP, ekonom a bývalý ministr financí:
Děkuji za pozvání, hezký večer všem.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Pane Rusnoku, vám děkuji do Hudlic. Díky a na shledanou.

Jiří RUSNOK, bývalý guvernér České národní banky:
Děkuji, všechny zdravím.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
A poslední otázka na vás, proč je vlastně inflace politikum? Alespoň to tak vypadá, pánové, pane Skopečku.

Jan SKOPEČEK, místopředseda Poslanecké sněmovny /ODS/:
No je politikum, protože dramaticky zasahuje do hospodaření státu, zasahuje do ekonomického rozvoje, brzdí ekonomický rozvoj a samozřejmě dramaticky snižuje životní úroveň běžných občanů.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Na tomhle se přece všichni shodnou, tak proč je to věc, která tak výrazně zapaluje nejenom ten oheň, o kterém jsem tady mluvil, ale i hádky mezi politiky a mezi vládou na jedné straně a centrální bankou na druhé straně?

Jan SKOPEČEK, místopředseda Poslanecké sněmovny /ODS/:
Protože to má skutečně velký dopad na životy běžných občanů i firem. A když má něco dopady na životní úroveň lidí, tak je to politikum samo o sobě. A tak, jak je ekonomie vědou, tak přece jenom v ní existují různé školy a i přístupy k tomu, jak inflace vzniká a jak se léčí, jsou různé, takže je i přirozené, že se mezi sebou jak politici, tak i ekonomové přou o to, jakým způsobem ji léčit.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Je to věda, je to věda společenská, byť zdánlivě exaktní, takže...

Jan SKOPEČEK, místopředseda Poslanecké sněmovny /ODS/:
Ne zdánlivě, ale je exaktnější společenská věda.

Karel HAVLÍČEK, místopředseda Poslanecké sněmovny /ANO/:
Je to samozřejmě o peněženkách obyvatel, je to o konkurenceschopnosti firem. A já vám přečtu poslední citaci: „Vyplacená pomoc je malá, mohla být větší, měla být větší,“ to je k té covidové pomoci, která dle třeba mých oponentů rozhýbala tu inflaci. Víte, kdo to říkal? Předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Když byl ještě předsedou poslaneckého klubu?

Karel HAVLÍČEK, místopředseda Poslanecké sněmovny /ANO/:
Když byl ještě předsedou poslaneckého klubu.

Jan SKOPEČEK, místopředseda Poslanecké sněmovny /ODS/:
Ne, ne, my jsme...

Karel HAVLÍČEK, místopředseda Poslanecké sněmovny /ANO/:
Jo, jo, měli jsme dávat podle vás víc?

Jan SKOPEČEK, místopředseda Poslanecké sněmovny /ODS/:
Ne, to není pravda. Měli jsme dávat podnikatelům, kteří měli zavřené provozovny, ale celá řada výdajů, které jste skryli pod pojmem, že to je covidová pomoc, byly výdaje na úplně něco jiného, což i Nejvyšší kontrolní úřad konstatoval ve své zprávě. Vy jste leccos označili za covidovou pomoc, ale byly to výdaje, které s covidem neměly co společného a k té inflaci také přispěly.

Karel HAVLÍČEK, místopředseda Poslanecké sněmovny /ANO/:
Oddlužení nemocnic bylo spojeno s covidem, i když to tak NKÚ nenazval. A vy jste chtěli, a tady je to od citace spolu, abysme kompenzovali 100 procent nákladů firem, které /nesrozumitelné/, my jsme dávali pouze 50. Kdybysme udělali podle vás, dali jsme o 200 miliard korun více.

Jan SKOPEČEK, místopředseda Poslanecké sněmovny /ODS/:
Ne, ne, ne. To by musel být pořad na covidové pomoci. Víte dobře, že jsem vás velmi kritizoval a chválil jsem tehdy ministerstvo financí za lépe připravené programy než ministerstvo průmyslu, abych byl férový, ale kritizoval jsem pomoc v rámci antiviru na zachraňování míst pracovních, která by zanikla, protože už neměla svoji ekonomickou opodstatněnost.

Karel HAVLÍČEK, místopředseda Poslanecké sněmovny /ANO/:
Chtěli jste, abychom dávali víc.

Jan SKOPEČEK, místopředseda Poslanecké sněmovny /ODS/:
Ne, ne, ne.

Karel HAVLÍČEK, místopředseda Poslanecké sněmovny /ANO/:
Jednoznačně.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Tak uvidíme, až tady třeba od roku 25 zase budete sedět v opačném gardu.

Jan SKOPEČEK, místopředseda Poslanecké sněmovny /ODS/:
To doufám, že ne.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Tak uvidíme, stát se to může samozřejmě.

Jan SKOPEČEK, místopředseda Poslanecké sněmovny /ODS/:
To nepřeju té zemi.

Karel HAVLÍČEK, místopředseda Poslanecké sněmovny /ANO/:
Jen, abyste tam, pane Skopečku, neseděl vy místo pana Stanjury velmi brzy.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Vy víte něco, co nevíme my ostatní.

Karel HAVLÍČEK, místopředseda Poslanecké sněmovny /ANO/:
Já nevím, ale když se tak na to dívám, tak vyloučit nelze vůbec nic.

Jan SKOPEČEK, místopředseda Poslanecké sněmovny /ODS/:
Ani ten strach nemám.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Tak je pravda, že i váš velký učitel říká, že tato země nemá, nemá ministra financí, když mluví o panu Stanjurovi.

Jan SKOPEČEK, místopředseda Poslanecké sněmovny /ODS/:
Tato země potřebuje především víc poslouchat ekonomy. Ta politika zase tu ekonomii začala předbíhat, a to říkám bez ohledu na to, kdo v jaké pozici sedí. A je to škoda, je to špatně.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Pánové, děkuju vám za kritická, byť vzájemně i nakonec docela milá slova. Díky, že jste přišli, na shledanou.

Jan SKOPEČEK, místopředseda Poslanecké sněmovny /ODS/:
Děkujeme za pozvání, krásný večer.

Karel HAVLÍČEK, místopředseda Poslanecké sněmovny /ANO/:
Na shledanou.

Jan Skopeček

místopředseda Poslanecké sněmovny
místopředseda poslaneckého klubu ODS
poslanec PČR
ekonomický expert ODS
předseda ODS Hořovice