Nový rozpočet EU? Občane, otřes se!
(INFO.cz) Známou pohádku „Oslíčku, otřes se!“ připomíná vyjednávání o podobě nového rozpočtu Evropské unie na následující sedmileté období. Ačkoli měl být už dávno dojednán, protože má platit od ledna příštího roku, finální dohodu se nedaří nalézt.
Nejde přitom o nic menšího než o peníze. Ve hře je víc než 1 100 miliard eur, neboli zhruba 1,1 % hrubého národního důchodu EU27. S prvním návrhem přišla Evropská komise, která počítala s celkovými výdaji 1 134 miliard eur, což by byl sice absolutní nárůst oproti stávajícímu období, ale v poměru k HDP se jedná o relativní pokles (z 1,16 na 1,11 % HND).
S tímto návrhem však nesouhlasil Evropský parlament, respektive jeho eurofederalistická většina. Zdál se jí málo ambiciózní, málo „evropský“ a málo zelený. Ve skutečnosti jej považovala jenom za „malý“. Parlament chtěl, aby EU hrála větší roli. A na větší roli (větší role EU = menší role národních států) potřebujete více peněz. Schválil tak svou pozici spočívající v navýšení výdajů na 1 324 miliard eur, což představovalo 1,30 % HND EU27.
Nyní je na tahu třetí strana, tedy národní státy a jejich lídři v Evropské radě. Pokud bychom brali doslova vyjádření představitelů jednotlivých zemí, tak můžeme na jakoukoli dohodu rovnou zapomenout. Pro ilustraci – chudší země včetně ČR chtějí více peněz, čistí plátci nechtějí více platit, země bez rabatu chtějí zrušit rabat ostatním, zemědělské regiony chtějí přidat na zemědělství, socialisté chtějí navýšit výdaje a přijmout nové evropské daně…
Předseda Evropské rady přišel před čtvrtečním summitem s návrhem rozpočtu, který odpovídá 1,074 % HND. Spokojený s ním není nikdo, ovšem každý pro to má vlastní důvody.
Česká vláda se dle mého názoru staví chybně na stranu tzv. přátel koheze, tedy čistých příjemců. Její snaha tlačit na navýšení unijních výdajů bude znamenat pouze zvýšení tlaku na nové příjmy EU, protože čistí plátci více platit odmítají. Již nyní se otevřeně mluví o nových daních, jako je daň z finančních transakcí, digitální daň, uhlíková daň či navýšení příjmů z emisních povolenek. Evropská unie s navýšenými vlastními zdroji sníží svou závislost na členských zemích. Ale jsou to právě členské země, jejichž zájmům by měla Evropská unie sloužit. A občan – daňový poplatník – může jenom s obavami očekávat, co bude muset ze svých daní platit.
Čtvrtečním summitem to ale nekončí. I kdyby se šéfové vlád dohodli na kompromisní variantě, v což moc nevěřím, čeká nás tzv. trialog, tedy vyjednávání mezi Radou a Evropským parlamentem za účasti komise. To je takový magický proces za zavřenými dveřmi, kde nevyhrává racio, ale silnější lokty. Výsledek je tedy stále kdesi daleko.
poslankyně EP
expertka pro zemědělství a venkov