Babišovy dotace jsou socialismus
(www.parlamentnilisty.cz) Dotace pro soukromé podnikání jsou zlo, domnívá se poslanec a ekonomický expert ODS Jan Skopeček. Premiér Andrej Babiš by si podle Skopečka měl vybrat, zda chce dál čerpat dotace, nebo mít politický vliv. Útok na Ladislava Jakla vnímá poslanec Skopeček jako ukázku šílenosti dnešní doby, růstu agresivity a netolerance odlišných názorů. „Jsem rád, že s ohledem na počet preferenčních hlasů zvítězili v osobách Jana Zahradila a Alexandra Vondry v rámci kandidátky ODS lidé, kteří se vůči EU vyjadřovali nejostřeji, resp. zastávali zdravý euroskepticismus a nepodlehli radám být více prounijní po vzoru TOP 09 a dalších,“ uvádí Skopeček k evropskému výsledku ODS, jejíž kandidátka byla namíchána z lidí s různorodým přístupem k další evropské integraci.
Podporujete krok hnutí STAN, které vyzvalo premiéra Andreje Babiše, aby firma Penam, patřící pod Agrofert, vrátila stomilionovou dotaci na výrobní linku pro toastový chleba? Co si o celém problému s dotací myslíte?
Považuji dotace do soukromého podnikání za obrovské zlo. Představte si obyčejného pekaře, který se každý den snaží kvalitou a nízkou cenou nalákat co nejvíce zákazníků. Každý den tvrdě pracuje, podstupuje podnikatelské riziko. Novou pec na chleba si pořídí teprve, až na ni vydělá a poté, co zaplatí náklady na suroviny, zaměstnance, daně, atd. A z jeho zaplacených daní pak úředníci v EU nebo na národní úrovni vyplatí dotaci jeho konkurentovi, třeba pravě na novou pekařskou pec. O tržním prostředí a férové konkurenci se pak vůbec nedá mluvit. Dotace Penamu Andreje Babiše na výrobu toustového chleba je jenom špičkou ledovce a absurdního dotačního socialismu. Je také nepochybné, že by si měl premiér Babiš vybrat, zda chce čerpat dotace z rozpočtů, nebo mít obří politický vliv na sestavování a schvalování těchto rozpočtů. Obojí samozřejmě normální není, jde o obrovský střet zájmů.
Nedávno byl v metru napaden člen Rady ČT Ladislav Jakl. Útočník Jakla napadl údajně pro jeho politické preference. Sám druhý zúčastněný ale tvrdí, že první ho udeřil Jakl. Nejde o první podobný incident z poslední doby. Stává se snad Česko zemí, kde je násilí na politicích přijatelné?
Znám Ladislava Jakla jako velmi slušného, mírného, neagresivního člověka, oddaného myšlence lidské individuální svobody. Útok zrovna na něj je ukázkou šílenosti dnešní doby, nepřijatelného růstu agresivity a netolerance odlišných názorů. Byl jsem tím šokován samozřejmě o to více, že ho dlouhou dobu znám, ale je úplně jedno, kdo, nebo kvůli jakým myšlenkám by byl napaden. Je to nepřijatelné bez ohledu na politický názor. Stejně razantně jsem odsoudil i verbální útok člena ODS na prezidenta Zemana, který ho nakonec stál členství v ODS. Takovou atmosféru nesmíme tolerovat.
Jsou útoky na Dominika Feriho a Ladislava Jakla přímým důsledkem vyhrocené politické kultury u nás?
Ano, útoky na politiky jsme čas od času zaznamenali i v minulosti, ale dnešní vyhrocená politická nálada je za hranou přijatelnosti a vede k agresivitě. Lidé stále častěji žijí ve svých názorových bublinách, ať už díky sociálním sítím, nebo tím, že se nepotkají s nikým jiným než s kolegy z práce, ze školy apod., tedy s lidmi ze stejné sociální skupiny. Lidé z měst pak často nemají tušení, jakými tématy žijí lidé dvacet kilometrů mimo velké město. To není dobré. Proto se tolik snažím jezdit po celém svém volebním regionu, Středočeském kraji, ale i jinde po republice. Proto pořádám poslanecké dny i v té nejmenší vesnici. Zejména dnešní zastánci progresivního liberalismu nedokážou pochopit, že má jejich agenda genderismu, multikulturalismu, sňatků homosexuálů apod. takovou odezvu v médiích a jejich bublině, ale jinak to většina společnosti odmítá. To vede k jejich frustraci a vyhrocování politických nálad. Ale agresivitu vnímám i z opačných částí politického spektra a není to dobře. Je to hrozně nebezpečné. Taková polarizace nepovede k ničemu dobrému.
Jak hodnotíte druhé místo ODS v eurovolbách? Jde o úspěch? Dokázal nyní Petr Fiala, že jím nastoupená cesta je správná a že ODS se pomalu, ale jistě sune vpřed?
Skončili jsme druzí a zdvojnásobili počet mandátů oproti předchozím evropským volbám. Zaznamenali jsme celostátně nárůst počtu hlasů, takže úspěch to je a vzít si ho nenecháme. Na straně druhé se tím nijak v ODS neopájíme. Vidíme, že hnutí ANO i přes vládní odpovědnost dokáže volby vyhrávat a nás čeká ještě obrovský kus práce. Přesto ty volby ukázaly, že beznadějné to není a má smysl dennodenně pracovat. Ve Středočeském kraji jsme před volbami uspořádali mnoho setkání, diskuzí, akcí a pozitivní vliv na výsledek to mělo. Jiné regiony to mají těžší a od nás se to tak nějak čeká, ale jsem rád, že Středočeský kraj dopadl pro ODS jako jeden z vůbec nejlepších. Skončili jsme druzí jen kousek za hnutím ANO s více jak 17 %. Na tom i na celém výsledku ODS se dá stavět.
Do vrcholové politiky se vrací Alexandr Vondra. Po Janu Zahradilovi získal na kandidátce občanských demokratů nejvíce preferenčních hlasů a do Bruselu doskákal z nevolitelného 15. místa. Na Vondru ihned po zveřejnění výsledků reagoval i vítěz voleb Andrej Babiš, který připomněl kauzu ProMoPro a Vondrovo řízení Ministerstva obrany. Je možné, že se Andrej Babiš Alexandra Vondry obává? Může být duo Zahradil–Vondra hybatelem české politiky v Bruselu?
Jsem rád, že s ohledem na počet preferenčních hlasů zvítězili v osobách Jana Zahradila a Alexandra Vondry v rámci kandidátky ODS lidé, kteří se vůči EU vyjadřovali nejostřeji, resp. zastávali zdravý euroskepticismus a nepodlehli radám být více prounijní po vzoru TOP 09 a dalších. To je pro mě dobrá zpráva a potvrzení, že poptávka po zdravém, racionálním přístupu odmítajícím stávající model evropské integrace založený na další centralizaci a unifikaci mezi voliči prostě existuje. Také kritický postoj Alexandra Vondry vůči současným progresivistickým výstřelkům je dobrým příkladem toho, jak se k těmto tlakům na sociální inženýrství stavět.
Končící europoslanec Jan Keller (za ČSSD) k letošním eurovolbám volbám uvedl, že neměly žádného vítěze ani poraženého. Souhlasíte?
Tak zrovna jeho politický subjekt, který v EP zastupoval, tedy ČSSD, za jednoznačně poraženého považovat lze. Dokonce se obávám, že je to pro tuto tradiční stranu definitivní začátek odchodu z politiky vůbec. Ale jinak souhlasím, že je těžké volby do EP „evropsky“ hodnotit. Neexistuje evropský politický lid, proto výsledky odrážejí spíš domácí, národní politickou situaci. Zvláštní fungování frakcí EP, kdy mezi hlavními silami, tedy lidovci, socialisty, liberály a zelenými není až tak velký rozdíl v zásadních tématech a představách o budoucnosti EU, napovídá, že je úplně jedno, jak se zrovna mezi tyto čtyři subjekty hlasy distribuovaly. Všechny tyto frakce podlehly agendě progresivní levice, neomarxismu a revidovat dosavadní integrační proces nemá ambici ani jedna z nich. A ty, které tyto ambice mají, bohužel stále nejsou dost silné.
Kam se za této situace bude EU ubírat? Existuje reálná šance, že by frakce ECR, kam patří ODS, či kdokoli jiný, dokázal prosadit zásadní reformy, které by EU „zlidštily“?
Je to frustrující, ale kvůli názorovému splynutí hlavních frakcí žádnou velkou změnu evropské politiky neočekávám. Jakkoliv samozřejmě doufám a věřím, že europoslanci ODS budou v EP slyšet a o změnu se dennodenně tvrdou politickou prací pokoušet.
Kdo z euroskeptiků napříč Evropou má po volbách největší šanci „pohnout“ s EU? Je to Matteo Salvini, který podle předběžných výsledků zvítězil s více než 34 % hlasů, Marine Le Penová, která těsně vyhrála ve Francii, Nigel Farage v Británii, nebo někdo úplně jiný?
Je potřeba ještě dodat, že Evropský parlament není tou hlavní, hybnou institucí EU, která by určovala směr integračního procesu. Má-li dojít ke změně EU, musí to vzejít zevnitř nejsilnějších evropských zemí, to znamená zejména z Německa, Francie, Itálie a dalších. Když ale vidím úspěch zelených v Německu, nic pozitivního v tomto směru neočekávám. Až moc pravomocí jsme přesunuli na Brusel a teď jsme závislí na politické konstelaci nejsilnějších evropských států. To je realita. Snad bude nějak fungovat spojenectví ve V4. Snad Salvini, Orbán a tento typ politiků budou schopni zejména proti Německu a Francii něco uhrát.
Když se podíváme na drtivou výhru Nigela Farage a jeho strany The Brexit Party ve Velké Británii – jde o jasný signál britských voličů, že chtějí brexit? Očekáváte, že se nyní dají věci do pohybu?
Vítězství brexitové strany, kterou Farage založil pár týdnů před volbami do EP a porazil zavedené strany, je jasnou odpovědí na snahy pořádat další a další referenda, než vyhraje ta „správná“ strana, tak jak tomu bylo například při schvalování Lisabonské smlouvy. Voliči potrestali tradiční strany, konzervativce a labouristy zejména za to, že už dávno zemi nevyvedli z EU, když si to už před lety svobodně odhlasovali.
V Německu výrazně posílili Zelení, mají skoro 21 %. Znamená to změnu ve směřování Německa? A jak komentovat výsledek AfD, která získala jen 10,8 %? Vypadá to, že u našich západních sousedů zase taková poptávka po euroskepticismu není…
Celkově a po zásluze oslabili v Německu i celé EU socialisté a lidovci, kteří tu roky ruku v ruce směřují EU k větší centralizaci, unifikaci, byrokratizaci a přeregulovanosti. Bohužel se hlasy přelily i k – pro mě – extrémní levici, tedy k zeleným. Posílily tak v Evropě oba póly, jak zelení, tak nejrůznější politické proudy kritické vůči stávající EU. Oslabení lidovci a socialisti nicméně doplní prořídlé řady právě o hlasy zelených či ALDE a profederalistický proud pojede dál. Mimochodem součástí profederalistické a progresivistické frakce ALDE je i hnutí ANO, které evidentně něco jiného voličům před volbami říká a něco jiného pak dělá v europarlamentu. Co se týče euroskepticismu, tak ten je bohužel v nejdůležitějších zemích, zejména v Německu, opravdu ještě slabý. Nás v ČR by růst vlivu zelených v Německu měl děsit. Pokud tam posílí protitržní, protiprůmyslový proud vzývající iracionální zelené ideologie a regulace, bude to mít pro nás jako subdodavatele a významného obchodního partnera Německa ekonomicky jednoznačně negativní vliv a to nemluvím o promigračním postoji německých zelených, snaze zničit tradiční rodinu a zavést do naší řeči Orwellovský totalitní newspeak.
místopředseda poslaneckého klubu ODS
člen výboru pro evropské záležitosti PS PČR
poslanec PČR
ekonomický expert ODS