Eurofederalismem posedlý prezident Zeman
24. října 2018
(Právo) Většina komentátorů kritizuje prezidenta republiky za prakticky všechny jeho výroky, respektive na každém výroku dokážou najít něco, co lze zkritizovat. Tato osobní vendeta mezi Milošem Zemanem a novináři je oboustranně nedůstojná, ale zřejmě bude pokračovat ještě dlouho. Nejhorší na ní je, že pak zapadají některé skutečně alarmující postoje a výroky našeho prezidenta, které nejsou bulvární, ale naopak pro budoucnost naší země velmi vážné a důležité.
Nejvážnějším výrokem prezidenta Miloše Zemana z poslední doby pro mě není jeho vulgarita v Českém rozhlase, i když mně velmi vadí, ale to, co řekl na posledním setkání V4: „Vraťme EU její étos! Věnujme se vizím a společné budoucnosti, posilujme SZBP, společnou fiskální politiku, daňovou harmonizaci atd., neztrácejme čas drobnostmi a podružnostmi.“ To je velmi silný a vážný politický postoj, který nesmíme ignorovat. Pojďme si tyto tři body rozvést.
Posilování společné zahraniční a bezpečnostní politiky znamená dvě věci. Na jedné straně to, že naši zahraniční politiku bude stále více určovat Brusel. Vidím-li kroky a rétoriku současné „ministryně zahraničí EU“ Fredericy Mogheriniové, je to představa děsivá.
Skutečně chce prezident Zeman, známý svým pozitivním vztahem ke státu Izrael, aby mohla tato dáma mluvit za celou Evropu v tomto tématu s ještě silnějším mandátem a pozicí než dnes? Považuje za optimální její smířlivé kroky směrem k Iránu? Nemluvě o tom, že zejména země V4 mají v poslední době v oblasti mezinárodní politiky jiné názory a zájmy než staré členské státy EU.
Pokud by tyto země ztratily suverenitu v zahraniční politice, bylo by to především obrovské oslabení pro nás. V oblasti bezpečnosti je pak naší větší zárukou NATO než bláznivé pokusy budovat evropskou armádu.
Dalším bodem, který prezident Zeman zmínil, je společná fiskální politika a daňová harmonizace. Ano, některé evropské země již mají díky euru společnou monetární politiku a ta fiskální by měla být součástí, aby to alespoň teoreticky mohlo fungovat. Ale skutečně má prezident pocit, že naše schopnost provádět fiskální politiku je horší, než schopnost starých členských států, jež mají až na výjimky mnohem větší defi city rozpočtu a vyšší státní dluh? Představa, že v Bruselu by jednou stanovovali a schvalovali náš státní rozpočet, je totální rezignací na jakoukoliv naši svrchovanost.
Argument suverenity platí i v otázce daní. Co jiného je znakem svrchovanosti a nezávislosti států než možnost svobodně si rozhodovat o výši daní? Harmonizace daní v dnešní EU povede k jedinému, a sice k růstu daňového břemene až na úroveň dvou nejmocnějších zemí, tedy Německa a Francie.
Pro Českou republiku to bude znamenat ztrátu konkurenceschopnosti s dopady v podobě zpomalení ekonomického růstu a zvýšení nezaměstnanosti. Přitom právě nižší daňové sazby mohou pomoci méně rozvinutým ekonomikám rychleji dohnat ty bohatší. Jinými slovy, pokud dojde k daňové harmonizaci, tak země jako Česká republika přijdou o svou výhodu nižších daní, a tím i o schopnost dohánět vyspělejší státy.
Ukázali jsme si tedy, že všechny tři kroky, které v rámci EU podpořil Miloš Zeman, jsou pro naši zemi nevyhovující, a jde také o tři konkrétní věci, na kterých se s naším prezidentem nikdy neshodnu a jako poslanec budu vždy dělat vše, aby ČR v Unii zastávala přesně opačné postoje – tedy vlastní zahraniční politika, vlastní armáda začleněná do struktury NATO, vlastní rozpočet a námi autonomně zvolená výše daní.
V tomto směru má ale Miloš Zeman na své straně spoustu komentátorů, kteří mu jinak nemohou přijít na jméno. Proto se kritiky těchto eurofederalistických a pro nás nebezpečných snů nedočkáme.
Jan Skopeček
místopředseda poslaneckého klubu ODS
člen výboru pro evropské záležitosti PS PČR
poslanec PČR
ekonomický expert ODS