ODS jasně řekla, jaký program chce prosazovat, a co pokládá za důležité – nejen pro sebe a své voliče, ale pro celou zemi
24. ledna 2018
Štítky:
rozhovor v médiích
evropská unie
zahraniční politika
imigrační strategie
Poslanecká sněmovna
Andrej Babiš
ANO 2011
prezident ČR
Volby do Poslanecké sněmovny 2017
vláda Andreje Babiše
(www.parlamentnilisty.cz) „Obávám se, že současný prezident už nemá sílu ani jiné fyzické předpoklady zvládat složitá mezinárodní jednání, a já od budoucího prezidenta čekám, že pomůže obhajovat jasné NE České republiky ohledně jakéhokoliv automatického mechanismu pro přerozdělování uprchlíků,“ konstatoval místopředseda ODS a poslanec Martin Kupka. „Vedle toho ale má třeba i v rámci diskuse o Dublinu IV prosazovat lepší návratovou politiku a lepší sdílení informací o tom, kdo vstupuje na území členských států EU. Taková jednání jistě nebudou prostorem pro vymýšlení bonmotů, ale pro hledání spojenců při prosazování našich národních zájmů. To Miloš Zeman v západoevropském prostoru nedělal a nic nenaznačuje, že by to hodlal změnit,“ dodal ještě politik a publicista Kupka.
Babišova vláda nedostala podle očekávání důvěru ve Sněmovně, nicméně dnes (středa) znovu prezident Zeman Babiše pověřil dalším pokusem ohledně sestavení vládního kabinetu. Jak si myslíte, že se celá tato situace nakonec vyvine? S kým se hnutí ANO domluví na koalici, když už i Andrej Babiš v médiích připustil, že je smířen s tím, že nebude premiérem? Přijmou od něj nabídku sociální demokraté, lidovci nebo úplně jiná strana? A podpořil byste vy sám takovou „staronovou“ koalici? Nevstoupili by občanští demokraté do vlády ani v případě, kdyby prezidentské volby vyhrál Jiří Drahoš?
ODS jasně řekla, jaký program chce prosazovat, a co pokládá za důležité – nejen pro sebe a své voliče, ale pro celou zemi. Andrej Babiš už ohlásil, že se spolu začínají domlouvat expertní týmy ANO a KSČM. To jasně ukazuje, jak směšná jsou jeho slova o programové blízkosti s ODS. Na tom, co je napsáno v jeho předvolebním programu, opravdu nezáleží. Dal navíc opakovaně najevo, že by nejraději vládl sám. Na jiné variantě zatím ani minutu nepracoval. Slova komunistů o možné toleranci jeho vlády ho musejí hřát u srdce. Osobně samozřejmě žádnou Babišovu menšinovou vládu nepodpořím. To samozřejmě platí i o možné skryté či otevřené koalici ANO s ČSSD a KSČM.
Pojďme nyní k prezidentským volbám. Sledoval jste včera první televizní duel mezi Milošem Zemanem a Jiřím Drahošem? Jak na vás zapůsobil, a kdo byl podle vás vítězem této debaty?
Bohužel jsem byl tak vytížený, že jsem stihl jen několik posledních minut, takže si netroufám hodnotit. Jen jsem zaregistroval, že po ukončení debaty Jiří Drahoš energicky vstal, na rozdíl od svého soupeře, a rozloučil se. Ale omlouvám se, z takového momentu nemohu dělat žádné závěry.
Spolek Přátelé Miloše Zemana zveřejnil inzerát, který hlásá „Stop imigrantům a Drahošovi. Tato země je naše!“ a nabádá k volbě Zemana. Vnímáte toto sdělení jako lež a dezinformaci, jak to označuje sám Jiří Drahoš, jako hanebnou inzerci, jak to nazval lidovecký šéf Pavel Bělobrádek, nebo jde jen o připomenutí názorů, které tento kandidát až do horké předvolební kampaně zastával?
Pokládám to za podpásovou negativní kampaň. Nevylučuji ale, že může být efektivní a některé voliče opravdu vystraší. Veřejnost ale také musí vědět, z jakých peněz byla uhrazena. Zatím je to velmi nejasné.
Miloš Zeman ve svých vystoupeních před prezidentskými volbami uváděl, že nebude vést žádnou kampaň a nebude útočit na své protivníky, ale nyní je například republika posetá výše zmíněnými billboardy. Myslíte si, že Miloš Zeman se zalekl současných Drahošových preferencí a „vytáhl do boje“?
Evidentně se zalekl. Upozornil tím ale sám na svoji slabost. Všichni vidíme, že současná hlava státu klidně popře, čím se ještě před pár dny holedbala. Do očí bijící rozpor slov a činů se bohužel stal charakteristickým rysem Miloše Zemana 2018.
V srpnu 2015 patřil Jiří Drahoš mezi první, kdo podepsali „výzvu vědců“ proti nenávisti a strachu. Akademici žádají politiky, aby ve věci přijímání uprchlíků zohledňovali skutečné potřeby a možnosti, ne vrtkavé nálady veřejného mínění, neboť ti skutečně potřební prý musí být přijímáni a integrováni na základě individuálního a spravedlivého výběrového procesu, aniž by je předem diskvalifikovala jejich etnická či náboženská identita. Byla to jen reakce na hysterii, která se v Česku prý tehdy vzedmula v souvislosti s uprchlickou krizí, jak nyní tvrdí Jiří Drahoš?
Není tak důležité, na co vědci reagovali. Můj postoj je jednoznačný. Máme funkční zákony a ty říkají jasně: O udělení azylu rozhodujeme vždy na základě individuálního posouzení a pečlivého zhodnocení, zda ten konkrétní člověk nepřestavuje bezpečnostní riziko a zasluhuje statut uprchlíka. Proto principiálně jako ODS odmítáme jak hysterii na jedné straně, tak jakékoli kvóty na straně druhé.
Podle vyjádření několika českých europoslanců (K. Konečná, J. Zahradil, T. Zdechovský, J. Keller aj.) budou určitě vytvořena v EU nová pravidla pro azylové řízení tzv. Dublin IV, a ať se to zemím Visegrádské čtyřky líbí či ne, bude tam ustanovena klauzule k povinnému přijímání migrantů. V dalších měsících se bude jednat jen o tom, jakou formou se to bude dít, návrhů je totiž více. I když Tomáš Zdechovský například tvrdí, že prezident bude mít na tuto záležitost jen minimální vliv (bude moci určitý postoj vlády jen diplomaticky podpořit či zavrhnout) – kdo podle vás bude pro tyto složité časy, kdy se bude zřejmě rozhodovat i o přijetí eura pro Českou republiku, lepším prezidentem, a proč?
Obávám se, že současný prezident už nemá sílu ani jiné fyzické předpoklady zvládat složitá mezinárodní jednání. Belgie navíc nikdy k jeho protežovaným destinacím nepatřila. Orientoval se vždy především na jinou světovou stranu. Od budoucího prezidenta ale čekám, že pomůže obhajovat jasné NE České republiky pro jakýkoli automatický mechanismus ohledně přerozdělování uprchlíků. Vedle toho ale má třeba i v rámci diskuse o Dublinu IV prosazovat lepší návratovou politiku a lepší sdílení informací o tom, kdo vstupuje a pobývá na území členských států EU. Takové jednání jistě nebude jen prostorem pro uplatnění bonmotů, ale pro strategická jednání a hledání spojenců pro prosazení našich národních zájmů. To Miloš Zeman v západoevropském prostoru nedělal a nic nenaznačuje, že by to hodlal změnit. Naději tak přirozeně vkládám do jeho protikandidáta Jiřího Drahoše.
Jiří Drahoš tvrdí, a řekl to i ve svém včerejším duelu na Primě, že Miloš Zeman o migraci jen mluvil, ale nic nedělal, že prý je to zásluha především vlády Bohuslava Sobotky, že u nás skoro žádní migranti nejsou. Dá se s tím souhlasit?
Není to ani zásluha Miloše Zemana, ani vlády Bohuslava Sobotky. O kvalitě jejich vzájemného vztahu není vůbec třeba pochybovat. Byl mimořádně vřelý, a byl to také jeden z nepříjemných limitů pro naši srozumitelnější zahraniční politiku. Že Česká republika sama nemusí čelit dramatickým problémům migrační krize, je dáno dobře nastaveným systémem azylových řízení a také tím, že prostě nejsme pro uprchlíky atraktivní cílovou zemí. To není zásluha politiků, ale realita.
Bude mít volba prezidenta zásadní vliv i na ustanovení nové vlády? Některá média totiž dříve poukazovala na fakt, že ani Jiřímu Drahošovi příliš nevadí Andrej Babiš či hnutí ANO, i když je pravdou, že včera Drahoš na Primě prohlásil, že trestně stíhaného premiéra by prý nechtěl v čele kabinetu. Nicméně Mirek Topolánek se nechal po 1. kole slyšet, že výsledek volby s finalisty Drahošem a Zemanem jednoznačně nahrál Babišovi. Může to tak být?
To uvidíme. Mocenský pakt Zeman–Babiš je mnohonásobně křížem potvrzený. Takové spojenectví mezi Drahošem a Babišem neexistuje. Pevně věřím, že ani nevznikne.
Martin Kupka
místopředseda strany
poslanec PČR
expert pro veřejnou správu