Novinky Mediální výstupy

Evropský parlament má ve schvalovacím procesu jen konzultační úlohu, projednávání jednostránkového dokumentu europoslanci bylo ovšem silně ideologizované a kontroverzní a vleklo se déle než rok. 

"Evropský parlament se vlamuje do dohody, učiněné mezi členskými státy EU a zpochybňuje záruku danou českému prezidentovi před jeho podpisem Lisabonské smlouvy. To je blamáž, která činí z Evropského parlamentu nedůvěryhodné těleso. Doufám, že Evropská rada svůj závazek vůči České republice naopak dodrží a bude stanovisko EP ignorovat," prohlásil šéf europoslanců ODS Jan Zahradil.

 

Kritici Protokolu tvrdí, že vnáší do evropského práva nejistoty a oslabuje ochranu občanů. To odmítá členka výboru pro ústavní záležitosti Andrea Češková. "Jestli je něco nejasného, je to právě Listina a její vágní a široké formulace. Česká republika má naopak ve svém ústavním pořádku zakotvenu Listinu základních práv a svobod, která poskytuje občanům dostatečnou právní ochranu. I evropská Listina základních práv pro Českou republiku platí, Protokol neznamená žádnou výjimku. Jen má zabránit Soudnímu dvoru EU rozšiřovat své rozhodování v oblastech, které mu nepřísluší." vysvětluje Andrea Češková. 

 

Podle místopředsedy Evropského parlamentu Oldřicha Vlasáka jsou vleklé hádky nad dokumentem především neblahým signálem pro voliče. "Jsou to už skoro čtyři roky, co se nejvyšší představitelé členských států dohodli, že se Česká republika připojí k protokolu o uplatňování Listiny základních práv EU. To, že se Evropský parlament jako celek dosud k této otázce formálně nevyjádřil, považuji osobně za nejenom za obrovskou chybu, ale zároveň i jasně vyslaný signál o naší neakceschopnosti a nedůvěryhodnosti. Jak máme lidi přesvědčit, že jsme něco schopni dělat s komplexními problémy ekonomické a finanční krize, jak nám mohou věřit, že podpoříme ekonomický růst a snížíme nezaměstnanost, když nejsme schopni přijmout jednostránkový dokument?" řekl Vlasák během rozpravy v plénu.

 

Jak připomíná europoslanec Milan Cabrnoch, Česká republika se podle dohody z roku 2009 měla připojit k Protokolu současně s ratifikací vstupu Chorvatska do EU, která už ale proběhla. "Skoro to působí dojmem, že si jistí lidé prostě počkali, až Václavu Klausovi vyprší mandát, a nyní zpochybňují dohodu, pod kterou je spolu s dalšími premiéry a prezidenty podepsán," uvedl Milan Cabrnoch.

 

Žádost ČR o přistoupení k Protokolu nyní míří do Rady EU, která se ovšem negativním stanoviskem parlamentu nemusí řídit. Posledním stupněm je potom ratifikace všemi členskými státy.