Novinky Mediální výstupy

(ČRo Plus) Vládní hnutí STAN otevřelo debatu o nastavení daní. Do budoucna podle něj není možné zachovat rozsah a úroveň služeb státu bez navýšení některých daní. A už vůbec to nejde, pokud nemá státní rozpočet každý rok končit velkým deficitem. „Stát nabobtnal a přerozděluje neuvěřitelné množství peněz,“ reaguje ekonomický expert ODS Jan Skopeček.

Celou debatu s Janem Skopečkem si můžete poslechnout na ČRo Plus.

Pane Skopečku, vás známe jako odpůrce zvyšování daní. Měla by se otevřít debata, že pokud se mají zachovat služby státu v současném rozsahu, musíme se začít bavit i o nastavení daní?

Souhlasím s tezemi, které tady pan ministr sdělil. To je samá podstata hospodářské politiky. Vidíme na tom, jak se vyvíjí veřejné finance, jak bobtnal v minulých letech stát, že stávající rozsah veřejných služeb, veřejných statků, velikosti státu, počtu lidí, kteří jsou z veřejných rozpočtů placeni, je natolik velký, že na něj příjmy státního rozpočtu nevystačí.

Stát nabobtnal a přerozděluje neuvěřitelné množství peněz, větší množství než před deseti dvaceti lety. A nemám pocit, že by za to občané České republiky dostávali enormně kvalitnější veřejné služby, které stát poskytuje.

Stát funguje ve smyslu švédského stolu, ke kterému každý může přijít, může si vzít, co chce, aniž by se zkoumala efektivita, aniž by se zkoumalo, jestli ten člověk nechodí dvakrát třikrát čtyřikrát.

Je to o tom, že česká ekonomika v posledních letech neroste, nebo roste velmi titěrnými čísly. A to je věc, která taky komplikuje to, že systém je neufinancovatelný.

Pane Skopečku, předpokládám, že byste souhlasil s tím, že daně z příjmu jsou až na posledním místě?

Šíří se fámy o tom, že v České republice máme nízké zdanění. Není to pravda. Když se podíváme na údaje OECD, tak v České republice je složená daňová kvóta, tedy podíl toho, co z hrubého domácího produktu v České republice odvedeme na daních, 33,9 procent.

Průměr OECD nejvyspělejších zemí světa je 34 procent. To znamená, že se pohybujeme na průměrné úrovni zdanění nejvyspělejších států. Čili prostor pro zvýšení daní příliš nevidím.

Bylo by to dalším hřebíčkem do rakve ekonomického růstu, který jak v Evropě, tak zejména v České republice máme poslední roky velmi nízký de facto stagnující.

Když chceme financovat veřejné statky, tak souhlasím, že potřebujeme dostavět jadernou elektrárnu, že potřebujeme investice do obrany z hlediska bezpečnosti politické situace.

Ale když budeme zvyšovat jakékoliv další typy daní, tak si ekonomický růst budeme dále přiškrcovat. A ekonomický růst generuje peníze pro investice i na straně státu.

A co se týká alkoholu a tabáku?

Souhlasím s tím, že je potřeba se dívat, v jakém bodu Lafferovy křivky jsme. Jakkoliv se v minulých letech sazba daně na tabák zvyšovala, tak zjišťujeme, že výnos z této daně klesá. To znamená, že třeba při zdanění tabáku už jsme za optimálním bodem Lafferovy křivky.

U těchto typů statků, jako je alkohol, kouření a další neřesti, máme neelastickou poptávku. I když budeme zvyšovat daňové zatížení u těchto statků, tak to nevede u lidí, u kterých bychom to chtěli, ke snížení spotřeby.

Ale má to jeden důležitý efekt. Když lidé zaplatí dražší alkohol, dražší tabák, tak jim zbyde menší část na další věci.

Například v Rusku prohibici nezvládli, takže lidé odcházejí k méně kvalitnímu alkoholu.

Doufejme, že v Rusku se nebudeme inspirovat.

Ne inspirovat. To je varování. Lidé odcházeli při vysokém zdanění k méně kvalitnímu alkoholu, což znamenalo vyšší zdravotní zátěž. A za druhé rodiny často omezovaly statky pro děti, ovoce, zdravé potraviny. Čili je velmi ošemetné, jakým způsobem k tomu přistoupit.

Jan Skopeček

kandidát na hejtmana Středočeského kraje
místopředseda Poslanecké sněmovny
místopředseda poslaneckého klubu ODS
poslanec PČR
ekonomický expert ODS
předseda ODS Hořovice