Novinky Mediální výstupy

(MF DNES) Přípravy na splavnění se dělaly po celou dobu budování Vltavské kaskády. Když se v letech 1989-1991 stavěla nádrž Hněvkovice pro Jadernou elektrárnu Temelín, vyrostla hráz včetně padesátimetrové plavební komory. Vyvrací to jakékoli pochybnosti, že šlo o neuvážený či ad hoc vymyšlený projekt.

Stavbu prováděla státní organizace Ředitelství vodních cest a byly na ni použity peníze z fondu Evropské unie. Jsou to účelově vázané prostředky na vodocestné úpravy v členských zemích a nelze je použít k jiným účelům. Jinak řečeno, kdyby nebyly použity v České republice, byly by použity v jiné členské zemi k vodocestným úpravám.

Je nutné zdůraznit, že jako součást splavnění realizovala společnost Povodí Vltavy projekty protipovodňových opatření. Tolik kritizovaná prohrábka Vltavy a úpravy břehů připravily České Budějovice na průtok stoleté vody, který by jinak krajské město opět zaplavil.

Všude v Evropě jsou vodní cesty běžnou součástí dopravní infrastruktury. Tisíce českých občanů jezdí každoročně na dovolenou na vodě na kanály do Holandska či řeky do Francie, kde z rekreační plavby žijí celé regiony. Lipno, Orlík, Slapy i Praha jsou plné lodí. Na Baťově kanálu na jižní Moravě, a je to opravdu pouze umělý kanál, loni projelo 90 tisíc lidí. Moravané a moravští politici nedají na "kanál" dopustit a považují ho za turistickou atrakci prvního řádu.

Při neznalosti výše uvedených faktů se projekt občas stává předmětem kritiky. Odpovězme si každý na následující otázky: Škodí nějak plavba Jihočeskému kraji? Vkládá kraj do plavby nějaké prostředky? Dokázal by kraj prostředky, ze kterých je financováno splavnění, získat a použít na něco jiného? Nic z toho přeci neplatí. O čem je tedy řeč? Jsem přesvědčen, že do deseti let bude ze splavněné Vltavy stejná turistická atrakce, jako je dnes například zámek Hluboká.

Tomáš Jirsa

senátor