Novinky Mediální výstupy

 

 

 

Měla jsem dva důvody, proč jsem vyzvala vládu, aby s jeho cestou nesouhlasila. Prvním důvodem bylo, že Rusko porušuje mezinárodní právo, v rozporu s mezinárodním právem anektovalo Krym a destabilizuje východní oblasti Ukrajiny. Z tohoto důvodu naprosto drtivá většina demokratických hlav států na oslavu do Moskvy nejede. A druhým důvodem bylo, že na tribuně té monstrózní vojenské přehlídky, která se chystá, má stát Kim Čong-un, což je reprezentant vražedného totalitního režimu severní Koreje, a podobní, například představitelé separatistických oblastí Ukrajiny, ať už Doněcka či Luhanska, nebo částí Gruzie, kterou také Rusové rozvraceli, jižní Osetie a Abcházie. A pro mne nebylo myslitelné, aby na tribuně mezi takovými postavami stála hlava demokratické země České republiky. Jsem tedy ráda, že se Miloš Zeman rozhodl, že nepojede na vojenskou přehlídku, ale ten druhý důvod, že Rusko porušuje mezinárodní právo, stále zůstává v platnosti, a kvůli tomu tam prezidenti ostatních demokratických států nejedou. A myslím si, že prezident našeho státu by měl patřit právě do té skupiny, která odmítne alespoň tím, že nepřijme pozvání do Moskvy, současnou politiku Ruska. 

 

 

 

Mně ta reakce pana prezidenta připadala dětinská a hloupá. Zprvu jsem tomu, že skutečně řekl, že americký velvyslanec bude mít k němu zavřené dveře, zatímco například velvyslanci Ruska a podobně, tedy zemí, které zjevně porušují mezinárodní právo, k němu zavřené dveře nemají, ani nechtěla věřit. On, spíše administrativa Hradu z toho dnes trochu couvá, říká, že mělo jít jen o jednu schůzku, ale je to příklad celé té nešťastné cesty do Moskvy, protože prezident nejdříve dlouho oznamoval, že půjde na vojenskou přehlídku, teď z ní couvá, pak řekl, že zavře dveře americkému velvyslanci na Hrad, teď z toho couvají, ukazuje se, že cesta nebyla promyšlená a že prezident Zeman a jeho aparát teď hledají nějaké výmluvy, aby ostuda nebyla tak velká, a přitom páchají tak nesmyslné kroky, jako byl krok proti americkému velvyslanci Schapirovi. 

 

 

 

V době, kdy si byla už světová veřejnost jistá, že na Ukrajině jsou jak ruští vojáci, tak ruské zbraně, ministr Lavrov to vyvracel a říkal, že tam nikoho nemají. Prezident České republiky Miloš Zeman prohlásil, že věří více ministru zahraničních věcí Ruska než komu jinému, a že tudíž Ukrajina je jen nějaká chřipka, že tam určitě Rusové neoperují. Teď se ukazuje, že to pravda není, sám Putin v dokumentu Cesta do vlasti rok po anexi Krymu přiznává, že tam vojáky i zbraně poslal a že byl dokonce ochoten použít i jaderné zbraně, protože, jak říká, nevěděl, jak Západ zareaguje na zabrání Ukrajiny, a proto dal pokyn k připravenosti jaderných zbraní. A Miloš Zeman z toho nevyvozuje žádné dramatické kroky proti agresivní ruské politice, ale Američany vidí jinak. Proto si myslím, že je tu ze strany Miloše Zemana nějaká náklonnost k Rusku, ale důvody neznám. Jestli je tou silou, která ovlivňuje prezidenta v jeho proruské orientaci, to, že pan Nejedlý, který zastupuje Lukoil, má svou kancelář na Pražském hradě a patří k nejbližším lidem, kteří mají přístup k prezidentovi republiky a jehož názory prezident akceptuje, mohu jen spekulovat. Ale bezpochyby tam nějaký vliv pan Nejedlý má, ale mohou být i jiné věci, které prezidenta vedou k tomu, aby byl nakloněn ruské politice. 

 

 

 

Ukazuje se, že jejich aktivita od událostí na Ukrajině velmi vzrostla, všechny ty propagandistické servery jsou různě monitorovány některými médii v České republice, česká média si všímají nových aktérů na mediálním poli, kteří se tu objevují, a informují o nich. Podobně se k tomu staví i Evropská unie, přijala rozhodnutí, že si bude více všímat ruské propagandy a bude se snažit jí čelit. Takže to určitě není ničí výmysl, tím spíše ne můj výmysl, dokonce už o tom poněkolikáté mluví zpráva Bezpečnostní informační služby, která před touto ruskou, Kremlem placenou propagandou na našem území varuje. A myslím, že když vláda má z ústavy povinnost bránit suverenitu České republiky a bezpečnost svých občanů, tak si musí všímat toho, co tuto bezpečnost a suverenitu narušuje. A to bezpochyby tato kremelská propaganda je. 

 

 

 

To lze velmi těžko řešit. Je pravda, že když se podíváme na prostá čísla, ruská ambasáda v Praze má kolem sto třiceti zaměstnanců, například v Polsku nemá ani třetinu, v Maďarsku také ne, z toho je ta asymetrie naprosto zjevná. Nějaký zájem na českém území mají. Zpráva BIS mluví o tom, že úkolem agentů, kteří jsou jednak těmi přiznanými zaměstnanci ruské ambasády v Praze, nebo sem přicházejí v méně nápadné podobě jako turisté, akademici, podnikatelé, je dostat se do prostředí politiky, byznysu a médií a toto prostředí nějak ovlivňovat. Myslím, že to je velmi nebezpečné. 

 

 

 

Já nevím, jestli je za tím záměr se setrvalou provokací udržet v éteru a směřovat to k další prezidentské volbě. To bych si netroufla říci. Mám dojem, že je to trochu jinak, že se tam projevuje nějaká osobnostní vada, kdy si Miloš Zeman setrvale ověřuje, že je právně neodpovědný, nestíhatelný, a tudíž napíná strunu na hranici, kam by člověk, který ví, že by čelil politickému i právnímu posouzení, nemohl zajít. Možná v tom hraje roli i druhé prezidentské období, ale já z toho mám spíš dojem, že se pro něj stala provokace za každou cenu, potřeba pozurážet kde koho, nezbytností. Dělá mu to nějak dobře. Je to podle mne nevyrovnaná, narušená osobnost. 

 

 

 

Vnímám to velmi negativně. Myslím, že je to zčásti tím, že Andrej Babiš vzal na sebe masku dobroděje, který to po všech těch, kteří tady dvacet let nic neudělali, přichází napravovat. Pořád mluví o nějakém Palermu, ale sám se podivným způsobem navázanosti na tehdejšího premiéra Stanislava Grosse pohyboval ve velmi pochybných kruzích. Svou minulost chce vygumovat a chce, aby se na ni zapomnělo. Podle mne tím, že tady osočuje kde koho, naplňuje heslo Zloděj volá, chyťte zloděje. Ale jeho agresivita určitě svědčí také o tom, že se mu nedaří ani ve vlastní práci, nedaří se mu plnit to, co nasliboval lidem, například výběr daní. Už třetí měsíc za sebou tady máme velký výpadek v daňovém výběru. Jak se Andrej Babiš vytahoval, jak používal marketingové nástroje ve volební kampani, jak sliboval, co všechno zařídí, jak všechno bude fungovat, a ukazuje se, že to tak není, ujíždějí mu nervy, protože je jen otázkou času, kdy si veřejnost uvědomí, že ji využil a zmanipuloval prázdnými větami vypočítanými k marketingovému oslovení bez jakéhokoli obsahu, bez jakéhokoli programu. Uvědomuje si i personální rovinu, kde se mu nedaří, stačí se podívat do Prahy na paní primátorku a na celou tu anabázi, jak se hledal primátor ANO pro Prahu, které osoby byly ve hře a nakonec tam zůstala paní Krnáčová. A totéž se děje na vládní úrovni, vzpomeňme, jak se vyrovnával s ministryní spravedlnosti, nebo jak dlouho trvalo, než odvolal ministra dopravy Prachaře, přestože jsme ho dlouho kritizovali. Proto myslím, že mu ujíždějí nervy. Dobré to není, je to podle mne škodlivé nejen pro úroveň parlamentní debaty, ale tyto výkřiky mají neblahý dopad i na veřejnost, protože ta pak nemůže vidět v Parlamentu instituci, které by si chtěla a mohla vážit, nutně ji bude stavět na tu nejnižší příčku užitečnosti pro společnost, a to je pro parlamentní demokracii velmi nebezpečné. 

 

 

 

Zanedlouho to budou dva roky, kdy padla vláda za okolností, které vypadaly dramaticky. Pamatuji si dobře na první a druhou tiskovou konferenci policie a vrchního státního zástupce z Olomouce Ivo Ištvana, když mluvili o gigantické korupci. Nic z toho zatím prokázané není a ukazuje se na příkladu těch tří poslanců, kdy se stát musí omlouvat a platit jim odškodné za nezákonný postup, že vrchní státní zastupitelství v Olomouci velmi chybovalo. Přináší to státu ztrátu finanční, ale těm lidem to přináší ztrátu jinou, kterou popisují. Ale jako je každý zaměstnanec, každý člověk zodpovědný za to, když udělá nějakou chybu, tak tady je jednoznačně zodpovědný Ivo Ištvan a jeho tým. Ty chyby byly prokázány, a to rozhodnutím soudu, ne proto, že si to myslím já nebo někdo jiný. A v takovém případě má být vyvozena osobní odpovědnost těchto lidí. Já vím, že budu kvůli těmto slovům označena za člověka, který ohrožuje jejich nezávislost a zkoumání toho případu. To v žádném případě není mým cílem a nikdy jsem se tak nevyjadřovala, ale tady je prokázané závažné pochybení a za takto závažné pochybení musí být ti lidé prostě voláni k odpovědnosti. To jinak nemůže fungovat. 

 

 

 

Myslím, že ta účelovost pospojování kauz je úplně zjevná, protože se to propojení neprokázalo. Buď to byly záměrně pospojované kauzy, aby vzbudily zděšení veřejnosti a odpor vůči Nečasově vládě, nebo to byl ne přímý záměr, ale neschopnost. Ale v obou případech je zděšení na místě úplně stejně, protože jestli na základě nulových důkazů byly nasazeny stovky lidí, uskutečnilo se drama na Úřadu vlády, paní Nagyová byla voděna jako největší zločinec, ani masoví vrazi se nevodí tak, jak ona byla ukazována národu, a to jsem kritická k jejímu počínání na Úřadu vlády, ale tohle všechno bylo prostě tak neadekvátní, že si s tím dvouletým odstupem myslím, že za tím musel být něčí záměr. Nevím, jestli Ivo Ištvana. Ale vzpomínám si, jak se sešel s prezidentem Zemanem v létě 2013, kdy Miloš Zeman chtěl složit nějakou vládu, a Ištvan mu vykládal, že do měsíce bude mít předložené žaloby na spoustu lidí. Tehdy nám to ve sněmovně Miloš Zeman oznámil a řekl, že nemůže jmenovat jinou vládu než tu svoji složenou ze svých odborníků. To, co všechno způsobil zásah týmu řízeného Ivo Ištvanem, je nekonečné. Na kolenou je pravice v České republice. Já říkám, že to, co se před necelými dvěma lety stalo, byl téměř státní převrat. Bylo to na základě důkazů, které zatím nikdo neviděl, pořád ještě nebyly zveřejněny. Jestli paní Nagyová měla nějaké daňové nedoplatky, o tom ze začátku nebyla vůbec řeč. O tom se mluví až teď, aby žalobci byli alespoň nějakou žalobu schopni předložit a veřejnosti tak zdůvodnit všechny své zásahy. Považuji to za strašlivé poškození politického života naší společnosti. Je otázka, jestli se vůbec někdy dozvíme, kdo skutečně tahal za ty nitky, kdo chtěl, aby padla pravicová vláda za každou cenu, a kdo si přál, aby pravice byla v takových troskách, že se pak může objevit ten spasitel pan Babiš a vedle něj Miloš Zeman, který si bude jmenovat své vlády tak, jak potřebuje, aby mu sloužily. A že to jeho záměr byl, jsme viděli na Rusnokově vládě i na lánském spiknutí, kdy opět chtěl rozložit sociální demokracii a zase utvořit nějakou vládu, která by podléhala jeho záměrům. Tohle všechno se stalo a já bych si nejvíc přála, aby se povedlo skutečně rozkrýt celou kauzu útoku na Úřad vlády, co za ním bylo, kteří lidé za tím stáli a na základě jakých důkazů tam policie se svolením státních zástupců vtrhla. 

 

 

 

Pokud už se stal takovýhle případ tak monstrózního útoku na Úřad vlády, tak gigantických obvinění ze všech těžkých zločinů, které vůbec kdo mohl vymyslet, tak celá věc musí být dovedena do konce a ti, kteří to zavinili, musí nést svou odpovědnost, protože jinak se to kdykoli v budoucnu může zopakovat. Takhle nemůže demokratická společnost fungovat. Společnost, která je založena na vymáhání práva, na prosazování spravedlnosti tohle prostě nemůže tolerovat.