Jak na tom je naše školství III
V minulém příspěvku jsem vyslovil názor, že pokud chceme naše žáky připravit na budoucnost, tak musíme zvýšit jejich gramotnost, nikoliv kompetence. S tím je spojena řada kroků a opatření.
V posledních několika letech se vedla úporná diskuse o povinné maturitě z matematiky, která nedávno skončila rozhodnutím, odložit tuto povinnou maturitu. Odložení povinné maturity z matematiky prosazoval zejména stávající ministr školství R. Plaga. Dle mého názoru je to správné rozhodnutí. Ne snad proto, že by maturita měla být bez matematiky. Domnívám se, že pokud chceme něčeho dosáhnout, tak nemůžeme začít od konce. Pro porovnání uvádím, že počet hodin matematiky na 2.stupni ZŠ je v současnosti o ¼ nižší, než tomu bylo v roce 1990.
Maturita v ČR se stala masovou záležitostí. V ČR odchází k maturitnímu studiu 70% populačního ročníku, pro porovnání v sousedním Polsku je to 50% žáků. Neúspěšných u maturity v ČR je 5 – 7% maturujících, v Polsku pak 12 – 15%. V obou zemích přibližně 50% populačního ročníku nastupuje ke studiu na VŠ, studium úspěšně ukončí v ČR 35% a v Polsku 44% populačního ročníku. Z uvedeného srovnání je vidět, že u nás dokončí studium VŠ mnohem méně žáků než v Polsku. Nabízí se otázka, jak vyšší úspěšnost polských studentů ovlivňuje fakt, že v roce 2010 byla v Polsku zavedena povinná maturita z matematiky.
Delší dobu je za jeden z nejúspěšnějších vzdělávacích systémů v Evropě považován ten finský. Tak jen několik informací. Podíl HDP na vzdělání ve Finsku je cca 6,3% (v ČR cca 3,8%). Nutno ovšem podotknout, že vyšší podíl HDP neznamená vyšší kvalitu. Nejvyšší podíl HDP na vzdělání je v Norsku, kde však dosahují ve vzdělávání jedny z nejhorších výsledků. Základem je tedy efektivita vynaložených prostředků. Drtivá většina vzdělávání a studia ve Finsku je bezplatná. Bezplatná je např. doprava žáků do škol a školní stravování. Všechny školy disponují velmi kvalitní vybaveností a sportovní infrastrukturou – tělocvičny, sportovní areály, plavecké bazény... Všem žákům je zdarma půjčováno veškeré sportovní vybavení, včetně lyží apod. Sport je součástí výchovy od malých dětí a provází žáky až do konce jejich vzdělávání. Ve Finsku neexistují celostátní testy, žebříčky škol ani inspekce. Za hodnocení školy je zodpovědná samotná škola. Postavení učitele ve finské společnosti je prestižní a patří k nejlépe placeným povoláním vůbec. Na vysokoškolské studium učitelství je každoročně přijato jen asi 10% z celkového počtu uchazečů (6 tis.). Panuje zde dlouhodobá politická shoda v názoru na školství a přístupu k němu. K základům úspěšného finského vzdělávacího systému patří např. rovnost příležitostí, komplexnost vzdělání, kvalifikovaní učitelé, povzbudivé hodnocení…
Dle mého názoru nelze přenést nějaký vzdělávací systém (např. finský) a aplikovat ho v našich podmínkách. Máme jinou historii, zkušenosti, společenské podmínky, odlišnou legislativu atd. Dílčí, ale zásadnější opatření však přenést lze.
Na závěr si dovolím uvést několik příkladů způsobu vyjadřování našich studentů, které zaznamenal CERMAT, tedy instituce, která připravuje a hodnotí státní maturity.
„Přemýšlím nad tím, proč se denně vyhazuje tolik jídla, když jsou mezi námi tací, kteří by ho s otevřenou náručí snědli.“
„Večer měl vystoupení Justin Bieber, který se účasti konal, takže se domluvilo, že večerní náladu spestří svým vystoupením“.
„Náhle se na mě někdo vrhl ze zadu a já se strašně lekl. Otočím se, co to nevidím, pirát a v duchu jsem si řekl: Potěš koště. Je s námi amen.“
Petr Procházka
Ředitel Hotelové školy Vincenze Priessnitze a Obchodní akademie Jeseník
Člen Výboru pro výchovu, vzdělání a zaměstnanost Olomouckého kraje
