Rozhovor pro zpravodaj Centra investic, rozvoje a inovací CIRI
S ředitelem CIRI Lukášem Korychem jsme diskutovali na téma investic do dopravní infrastruktury Královéhradeckého kraje.
Pane náměstku, o jaké silnice se kraj prostřednictvím Vaší gesce stará?
Královéhradecký kraj je vlastníkem silnic II. a III. třídy. Se vznikem krajů v roce 2000 se Královéhradecký kraj stal vlastníkem sítě II. a III. třídy v délce zhruba 3,3 tisíce kilometrů silnic. Z toho je 894 kilometrů silnic druhé třídy a 2394 kilometrů silnic třetí třídy. Místní komunikace jsou pak ve vlastnictví obcí a nadřazená silniční síť (silnice I. třídy, rychlostní silnice a dálnice) je ve vlastnictví státu. Tento počet ale není neměnný, v rámci celkové silniční sítě dochází mezi vlastníky silnic k dílčím změnám podle toho, jak se mění význam silnic. Aktuálně jsme dojednali, že Královéhradecký kraj získá od státu darem 42 kilometrů silnic první třídy a zařadí je mezi své silnice druhé třídy. Účetní hodnota převáděných silnic činí 154 milionů korun. Jde o silnice, z nichž hlavní část dopravy převzaly či přeberou dálnice D11 a D35.
Když jste v roce 2016 převzal gesci dopravy, překvapilo vás něco?
Musím přiznat, že mě překvapilo několik věcí, a to jak negativně, tak i pozitivně. Co mě překvapilo nepříjemně, tak jak složité a zdlouhavé je například jednání s vlastníky pozemků, od kterých potřebujeme pozemky převzít, nebo získat souhlas se stavbou. Negativně mě také překvapilo, jak administrativně náročné je získat prostředky z dotací, a přitom je to jeden z nejvýznamnějších zdrojů financování. Na druhou stranu mě velmi příjemně překvapilo, že ve své gesci mám k dispozici okruh lidí, kteří jsou více než kompetentní investice připravit a realizovat, a i když jsou tito lidé z různých krajských organizací, jsou schopni pod mým vedením vzájemně spolupracovat a jako tým dosahovat výborných výsledků.
Dozvěděli jsme se, že kraj přebírá do svého vlastnictví další silnice. Často ale v médiích slyšíme o obrovském vnitřním dluhu u krajských silnic. Znamená to, že bude mít kraj dalších 42 km silnic, kde bude muset investovat do rekonstrukcí?
Jsem rád, že v případě převodu silnic ze státu dostaneme silnice v takovém stavu, který odpovídá stavu silnice nové, a nebude tak v blízké době vyžadovat žádné stavební úpravy. To znamená i to, že před převodem některých silnic je nejdříve stát zrekonstruuje, abychom nepřebírali další problémové silnice k řešení. Jsem velmi rád, že tímto způsobem nebude krajský rozpočet a vnitřní dluh na silnicích ještě více prohlubován.
Když se bavíme o okruhu lidí spolupracujících na investicích do dopravní silniční infrastruktury, koho tím myslíte?
Kraj prostřednictvím své příspěvkové organizace Správa silnic Královéhradeckého kraje sleduje stav svých silnic. Podle stavu se tak silnice dělí dle technických norem do 5 stupňů (stupeň 1 (nový) - stupeň 5 (havarijní)). Pro mosty je škála technického stavu na stupních 1 - 7. Silnice v dolní hranici této škály se postupně začínají stavebně připravovat k rekonstrukci. Stavební přípravu a realizaci staveb zajišťuje ÚDRŽBA SILNIC Královéhradeckého kraje a. s. Vedle zajištění projektové dokumentace a získání stavebního povolení musí být také zajištěna tzv. majetková příprava. Kraj eviduje poměrně rozsáhlý zásobník staveb s různým stupněm přípravy. CIRI pro kraj monitoruje dostupné dotační zdroje a podmínky čerpání těchto dotací. Pokud mají stavební akce dostatečnou připravenost a naplňují technicky či obsahově podmínky dotace, kraj CIRI pověří přípravou a administrací žádosti o dotaci. Vzhledem k množství subjektů zapojených do silničních investic je nutné tyto subjekty odpovědně řídit, aby bylo možné maximálně nejen využít odborný potenciál každého z nich, ale vytvořit také potřebnou společnou synergii. A osobně mám pocit, že toto se daří.
Je jistě pozitivní, že máte tým, který investice do silnic umí, proč ale stále nejsou silnice v lepším stavu?
Já si rozhodně nemyslím, že se stav silnic nezlepšuje. Když cestuji po kraji, tak s potěšením vidím nové a nové investice do našich silnic, a to i přes velké množství překážek, které musíme řešit. Zásadním faktorem, který limituje rychlost výstavby jsou samozřejmě peníze. Musíme si uvědomit, že i k dotačním prostředkům kraj musí významnou částku doplácet jako vlastní podíl v rámci kofinancování a financování nezpůsobilých výdajů. I přes to jsem velmi rád, že se mi každý rok daří zajistit dostatek prostředků vlastních i dotačních tak, abychom dohromady do krajských silnic proinvestovali ročně minimálně jednu miliardu korun, což je oproti předchozím obdobím více než dvojnásobek. Dalším limitujícím faktorem je také majetková příprava. Pro mě osobně je velkým zklamáním přístup některých vlastníků, kteří využívají své pozemky k tomu, aby blokovali investice do silnic. Naprosto paradoxní je pro mě situace, kdy se na mě z jedné obce obrací občané, kteří volají po rekonstrukci silnice v nevyhovujícím stavu, a současně ve stejné obci máme vlastníka, který s námi nechce ani komunikovat ve věci majetkové přípravy. Tím nám nejen brání zrealizovat rekonstrukci, ale dochází také k dalšímu zhoršování stavu dané silnice, což může vést až k jejímu uzavření, protože nebude bezpečné takovou silnici bezpečně provozovat. A to pak má fatální dopady nejen na konkrétní obec, ale na dopravní propustnost širšího okolí.
Jaké finance tedy využívá kraj na investice do silnic?
V zásadě se jedná o tři okruhy finančních zdrojů – vlastní krajské prostředky, dotace evropské a dotace státní. V současnosti je systém nastaven tak, že se tyto tři zdroje vzájemně doplňují. Z evropských dotací, zejména prostřednictvím Integrovaného regionálního operačního programu (IROP), lze financovat rekonstrukce, modernizace a výstavbu silnic a mostů převážně II. třídy nacházející se pouze na prioritní síti IROP, která je vymezena podmínkami IROP. Ze státních dotací, zejména prostřednictvím Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI), lze financovat opravy a rekonstrukce na silnicích II. a III. třídy. Z vlastních prostředků z rozpočtu kraje jsou pak zpravidla financovány stavby, které nejsou financovatelné z dotací. CIRI ve spolupráci se silničáři připravuje a administruje v realizaci pro kraj žádosti o dotace právě z IROP a SFDI.
Kolik prostředků se již podařilo z těchto dotačních zdrojů vyčerpat?
Ze státních příspěvků prostřednictvím SFDI se našemu kraji podařilo každý rok zcela vyčerpat prostředky, které byly kraji poskytnuty na základě vládních rozhodnutí a rozhodnutí Výboru SFDI. U těchto dotací je na vůli státu, kolik prostředků každý rok krajům poskytne. I když toto téma řeší programové prohlášení vlády, tak jsou bohužel kraje každý rok udržovány ve značné nejistotě, jestli a kolik prostředků stát poskytne. Čím později k tomuto rozhodnutí ze strany státu dochází, tím větší tlak pak je na všechny zainteresované, aby se podařilo prostředky v plné výši vyčerpat. Z IROP se čerpání dotací do značné míry řídí vyhlašovanými výzvami. Doposud CIRI připravovalo žádosti o dotaci a následně realizovalo úspěšné projekty ze tří výzev. Z první výzvy jsou již všechny úspěšné projekty zrealizovány a dotace je na ně proplacena. Celkem se tak podařilo zrealizovat 17 projektů a vyčerpat na tyto projekty dotace v částce více než půl miliardy korun. Z další výzvy pod pořadovým číslem 70 bylo schváleno k poskytnutí dotace celkem 24 projektů v hodnotě 1,9 mld. Kč, na tyto projekty bude možné čerpat dotaci až ve výši 1,6 mld. Kč. Nyní jsou projekty v různé fázi realizace a probíhá jejich administrace. Poslední z trojice výzev IROP je výzva č. 91, která byla otevřena 11-12/2019. Tato výzva byla otevřena s alokací pro všechny kraje pouze ve výši 2 mld. Kč. Takto malá alokace nás donutila při podání žádostí o dotaci doslova bojovat o vteřiny. Vzhledem k tomu, že se nám díky CIRI podařilo podat tři klíčové projekty v prvních vteřinách po otevření příjmu žádostí, tak věřím, že tato snaha bude zúročena a po vyhodnocení projektů dosáhne náš kraj na dotaci i z této výzvy. To, že je náš kraj díky CIRI úspěšný v čerpání dotací IROP, demonstruje i jeden z milníků, který jsme nedávno překročili – objem skutečně proplacené dotace z IROP na silnice na podzim roku 2019 překročil částku jedné miliardy korun.
Jaký význam mají z Vašeho pohledu silnice II. a III. třídy v kontextu celé sítě regionální dopravní infrastruktury?
Z mého pohledu je každá rekonstruovaná silnice důležitá a má strategický význam pro obyvatele nejbližších obcí a celého kraje. Uvědomme si, že krajské silnice II. a III. třídy tvoří vlastně strategický mezičlánek, který převádí dopravu z komunikací obecních na nadregionální silniční síť. Kvalitní dopravní infrastruktura je nejen základním předpokladem dopravy, ale i limitujícím faktorem rozvoje národního hospodářství a tím i regionálního rozvoje. A s tím, jak se svět globalizuje, tak rostou i požadavky na kvalitní a rychlou dopravu. Trendy v současné regionální dopravě charakterizuje hlavně rostoucí mobilita společnosti, růst významu individuální dopravy na úkor veřejné hromadné silniční i drážní dopravy, a také požadavek na flexibilitu a mobilitu pracovní síly (je stále obvyklejší, že lidé za prací dojíždí i větší vzdálenosti) a nutnosti zajištění dodávek zboží (firmy dnes nehromadí zásoby, ale chtějí dodávky v režimu just in time). Růst individuální automobilové dopravy do značné míry souvisí i s psychosociálními aspekty – automobil se stal do určité míry symbolem svobody, nezávislosti a majetku, bez ohledu na ekonomickou stránku vlastnictví automobilu.
Které z rekonstruovaných silnic podle Vašeho názoru stojí za zmínku?
Jak jsem již zmínil, všechny silniční stavby jsou neméně důležité, zmíním tedy z každého okresu alespoň jednu stavbu, která je aktuální.
Okres Jičín - na okrese Jičín se aktuálně realizuje dlouho očekávané novostavba přeložky II/286 v trase Jičín, Robousy – Valdice. Úsek začíná severně od I/16 a II/286, trasa vede severně a z výhodní strany obchází město Jičín a obec Valdice. Nad ní se vrací k současné II/286, kde končí napojením novou okružní křižovatkou. Tento projekt je významný především tím, že zásadně změní stávající dopravní situaci v Jičíně, díky novému obchvatu se podaří vyvést dopravu, která nyní zatěžuje obyvatele v centru, mimo obec. Tím se v obci stane doprava výrazně bezpečnější a zároveň se zde výrazně sníží prašnost, hlučnost a emise z dopravy.
Okres Náchod – na okrese Náchod byla v roce 2019 zrealizována první etapa rekonstrukce silnice II/285 na trase mezi Jaroměří a Novým Městem nad Metují. Řešený úsek začíná na křižovatce s III/28517 a končí na křižovatce s I/14. Úsek rekonstruovaný v rámci tohoto projektu je již hotov, a nyní máme požádáno ve výzvě č. 91 IROP o dotaci na další úseky, a já osobně věřím, že můžeme uspět a v rekonstrukci této strategické silnice tak budeme moci v dohledné době pokračovat.
Okres Hradec Králové – na okrese Hradec Králové byla v loňském roce zahájena rekonstrukce první etapy silnice II/326. Úsek začíná na konci obce Nový Bydžov (Metličany) a končí na začátku obce Myštěves. Trasa silnice II/326 propojuje Nový Bydžov s Hořicemi, projekt první etapy rekonstrukce představuje jeden z finančně nákladnějších projektů, po dvou letech stavebních prací se ale obyvatelům otevře více než šest kilometrů zmodernizované silnice.
Okres Trutnov – na okrese Trutnov byla v roce 2019 zahájena dlouho očekávaná rekonstrukce silnice II/300. Rekonstruovaný úsek se nachází na trase Prkenný Důl a končí u křižovatky s I/16. Tato silnice je strategickou silnicí vedoucí dopravu hornatým terénem směrem na Trutnov a nemá v podstatě jinou alternativu, jak tuto část regionu dopravně obsloužit. Umístění v hornatém terénu má tak specifické požadavky na zajištění bezpečnosti, například prostřednictvím zpevnění stavu, ale také např. na odvodnění silnice. Stavba bude pokračovat i v letošním roce a po dokončení se otevře necelých sedm kilometrů rekonstruované silnice.
Okres Rychnov nad Kněžnou – na okrese Rychnov nad Kněžnou bych chtěl zmínit jeden z finančně menších projektů, ale jistě neméně důležitý. Začátek je na křižovatce s II/304, konec na křižovatce s III/32114. Tato rekonstruovaná silnice představuje strategickou spojnici na trase Přepychy – Záhornice. Celou stavu se podařilo zrealizovat v roce 2019, takže nyní již slouží obyvatelům přilehlých obcí.
Na jaký zajímavý projekt se můžeme v rámci další vzájemné spolupráce těšit?
Věřím, že projektů, na kterých se budeme společně podílet, je nemalé množství. Za společný strategický úkol považuji přípravu a realizaci přeložky na trase Náchod - Běloves – Malé Poříčí – Velké Poříčí, která bude měřit cca 3,6 kilometru a převede dopravu v tomto úseku mimo intravilán obce. Přeložka by měla v budoucnosti také navazovat na obchvat Náchoda, její realizace je tedy strategická i z pohledu souvisejících staveb. Vzhledem k předchozímu vývoji přípravy, která nabrala výrazné zpoždění kvůli negativním iniciativám vlastníků pozemků, oceňuji úsilí a snahu všech zainteresovaných a mimořádně pak týmu kolegy Václava Řehoře, který má ve své gesci oblast majetku. Pro zdárné dokončení realizace tohoto projektu proto bude třeba pokračovat ve stávajícím intenzivním tempu přípravy, které jistě bude v dohledné době zúročeno.
Závěr:
Jsem velmi rád, že je Královéhradecký kraj za přispění CIRI úspěšný v čerpání dotací na silnice II. a III. třídy. Z pohledu vlastníka silnic II. a III. třídy je tato příležitost a dosavadní dobré výsledky našeho kraje pro mě osobně obrovským závazkem, abychom i nadále zajistili dostatečnou připravenost staveb a byli schopni o prostředky úspěšně žádat i v dalších vyhlašovaných výzvách. Mohu si jen přát, aby těchto příležitostí bylo co nejvíce. Je úkolem nejen mým, ale celého mého týmu, abychom učinili maximum pro zlepšení stavu silnic v našem kraji. Investice do silnic jsou investicí do základního rozvojového potenciálu každého kraje, což zcela naplňuje smysl a účel poskytování evropských i národních dotací. A věřím, že i občané nám „odpustí“ dočasné nepohodlí v podobě uzavírek a dopravních omezení v průběhu rekonstrukcí, protože odměnou nám všem bude bezpečnější, pohodlnější a plynulejší cestování po našem kraji.
Kompletní verze: Zpravodaj CIRI 1/2020
předseda senátorského klubu ODS
expert ODS pro bezpečnost
člen výkonné rady ODS
1. náměstek hejtmana Královéhradeckého kraje