Zodpovědný politik se nemůže řídit jedinou demografickou prognózou předvídající budoucnost za sto let. Tak proč to dělá vláda?
Projev v PS PČR
Vážený pane místopředsedo, vážená vládo, vážené kolegyně a kolegové, v minulém volebním období jsem byl jako člen rozpočtového výboru zpravodajem důchodové reformy. Pamatuji si, jak jsem zde seděl hodiny a hodiny, když se projednávala důchodová reforma, a to nejen k zákonu o důchodovém spoření.
Proto si neodpustím vystoupit v situaci, kdy vláda po dvouletém fungování druhého pilíře navrhuje faktický začátek demontáže celé důchodové reformy. Myslím, že při tak vážné věci není na místě, aby vláda žádala o zrychlené projednání podle § 90 odst. 2, protože je to skutečně závažná věc, která se netýká pouze naší generace, ale generací budoucích.
Velmi podrobně jsem si pročetl důvodovou zprávu, která se odkazuje na výsledky jednání takzvané odborné důchodové komise, která byla ustavena při Ministerstvu práce a sociálních věcí. V pondělí i včera jsem si se zájmem pročítal pracovní materiály této odborné komise pro penzijní reformu, především takzvaného prvního pracovního týmu, který se zabývá zrušením druhého pilíře důchodového spoření, a byl jsem úrovní materiálů a výstupů docela zaskočen. Jakoby ten tým, který pracuje na demontáži důchodové reformy, byl pouze stafáží něčeho, co již beztak koaliční vláda dopředu rozhodla a potřebuje k tomu dodat pouze zdání jakési odborné oponentury. Někteří členové komise, a to je docela zajímavé, a chci to tady zdůraznit, abych byl přesný, spíše onoho pracovního týmu, totiž vychází z premisi, že v zásadě takzvaná malá důchodová reforma prosazená vládou Petra Nečase a provedená vládou Petra Nečase, tedy nastavení procesu postupného zvyšování důchodového věku, situaci dlouhodobě vyřešila. Musíme si vybrat. Budeme kritizovat minulou vládu, že ve věcech důchodů dělala pouze velmi špatné kroky? A nebo naopak budeme chválit tuto vládu, jak je v pracovních materiálech odborné komise, že v zásadě prosazením malé důchodové reformy tento systém vyřešila?
Chtěl bych citovat z materiálu z pracovního týmu, který jsem si přečetl. Byl to vlastně jediný větší materiál spojený s oním druhým pilířem a ukončením důchodového spoření. Materiál předložil profesor Jaroslav Vostatek, známý to odpůrce zavedení druhého pilíře důchodového systému. Budu citovat. Dle jeho názoru a názoru jedné demografické studie, na kterou se pan profesor Vostatek odkazuje: "Malá důchodová reforma změnila podstatně relace počtu zaměstnaných osob a osob v důchodovém věku. Podle této studie se sice zatížení důchodového systému v roce 2050 výrazně zvýší v relaci poklesu osob v produktivním věku na jednoho důchodce v poměru 1,62:1, ale v roce 2100 to bude naopak ve vyšším poměru, tedy 2,2:1, tedy ve vyšším poměru, než je to dnes."
Z toho pan profesor Vostatek vyvodil, že by vlastně nemuselo docházet ke snížení starobních důchodů, protože jde pouze v průběhu sta let o jakési dílčí zhoršení uvedené relace. Co vlastně zatím tato komise vyhlašuje? Důchodový systém založený na větší míře spoření, na diverzifikaci zdrojů v době důchodového věku je zbytečná věc. Nečasova vláda neměla pravdu a svými účelovými argumenty pouze strašila občany, aby se zapojili v zájmu několika finančních skupin do spoření na důchody. Nedivím se, že při tak jednostranné argumentaci vzniká představa, že nejlepší cestou je vlastně nedělat nic, spoléhat na průběžný systém a vše bude fungovat v pořádku. Pokud se objeví fiskální argumenty, které tady zmínil i pan předseda Fiala, protože dobře víme, že v posledních letech je neustále důchodový účet ve schodku, tak se to odbude konstatováním, že přece nikde není dáno, že ony dvě položky státního rozpočtu, tedy příjmy z pojistného na důchodové pojištění a vyplácené dávky důchodového pojištění, spolu souvisí.
Jsem přesvědčen, vážené kolegyně a kolegové, že nemůžeme vycházet z nějakého jednoho optimistického demografického scénáře. Tvrzení, že za sto let bude situace demograficky lepší, než je teď, je sice zajímavá, já jsem to nikdy neslyšel, ale budiž, ale zodpovědný politik sotva může na takové prognóze stavět. Ano, důchodovou reformou došlo k přesměrování 3 % určených pro průběžný systém do penzijních fondů. To všechno víme. A také došlo k tomu, že část inkasa výnosu z daně z přidané hodnoty dle rozpočtových pravidel je přesměrována na důchodový účet. To se velmi málo zmiňuje.
Když tady pan poslanec Dolejš mluvil, že jen 82, 83 tisíc lidí se zapojilo do důchodového spoření, tak jsem jeden z nich. Já jsem se skutečně zapojil do důchodového spoření, takže v této věci jsem možná podjatý, v konfliktu zájmů. Určitě jsem očekával a očekávám od našeho státu, že dodržuje pravidla, která stanovil. Myslím, že podobně budou uvažovat i mnozí další účastníci důchodového spoření. To, že podobné systémy fungují ve světě nebo se o nich alespoň uvažuje, jak je vidět, vládu tolik nezajímá. Je zajímavé, když zde mluvil pan Kalousek o tom, že vnitřně, nevím to přesně, pan ministr Babiš není srozuměn se zrušením druhého pilíře, tak se objevuje v závěrech komise, že jediné Ministerstvo financí situaci komplikuje. To tady chci také uvést.
Nechci dlouho mluvit, protože je jasné, že jako to zde v poslední době bývá, že silná vládní většina rozhodne, že debata sice probíhá, ale vláda většinou neposlouchá. Přiznám se a budu víceméně na závěr pouze opakovat to, co zde zmínil pan předseda Fiala. Na jedné straně něco rušíme, na druhé straně nic nepředkládáme a tvrdíme, že bude všechno fungovat perfektně, že není potřeba nic činit. Já si to nemyslím. Myslím si, že je to velmi nezodpovědná politika a je potřeba, abychom to takto vnímali.
Proto také, protože to tady myslím ještě nezaznělo, dávám v závěru mého vystoupení návrh na zamítnutí tohoto návrhu zákona hned v prvním čtení. Děkuji za pozornost.
poslanec PS PČR