Novinky Mediální výstupy

 

 

„Dnes přesně nevíme, co se z jeho úst dozvíme zítra. Pokud je schopen ze dne na den dát jiné hodnocení událostí na Národní třídě. To snižuje důvěru lidí v něj. Nechtějí mít prezidenta, jehož si neváží a mluví hůř než hospoda čtvrté cenové skupiny,“ doplnil. Vyjádřil se i k návštěvě premiéra Sobotky v USA či ostré reakci německé kancléřky Angely Merkelové vůči Rusku.

 

 

 

V naprosté většině případů šlo o demokratické vyjádření nespokojenosti lidí s kroky prezidenta a jeho vyjádřeními z poslední doby. I kvůli tomu, že narušuje kontinuitu české zahraniční politiky svým obratem na Východ. Nebo dokonce svým výrokem při návštěvě Číny, že se tam přijel učit stabilizovat společnost. Samozřejmě, že nikdo nemůže souhlasit s excesy létajících předmětů, které mohou způsobit i zranění. Ale naprostá většina těch vyjádření patřila do škály demokratických projevů, vyjádření názoru, kterým by měl spíše prezident naslouchat, než se jim bránit. Nebo se vůči nim dramaticky vymezovat, jak se to odehrálo. 

 

 

 

Bylo zajímavé sledovat, jakým způsobem se ta událost popisovala. Přenos informace, že v okamžiku, kdy mluvili ostatní prezidenti, se ten dav ztišil a byl připravený naslouchat. Ukázalo se, že většina lidí tam je připravená vyjádřit demokraticky a svobodně svůj názor. Bohužel těch několik excesů snižuje nešťastně dopad slov ostatních. 

 

 

 

Netroufnu si udělat sociologickou analýzu, co lidem vadí víc. Pro mě má větší váhu obraz zahraniční politiky, nečitelnost, nepředvídatelnost. Dnes přesně nevíme, co se z jeho úst dozvíme zítra. Pokud je schopen ze dne na den dát jiné hodnocení událostí na Národní třídě. To snižuje důvěru lidí v něj. Nechtějí mít prezidenta, jehož si neváží a mluví hůř než hospoda čtvrté cenové skupiny. 

 

 

 

Nepochybně šlo o širší okruh lidí. Tato interpretace se prezidentovi vymstí. Není přesná a účelově zmírňuje závažnost té výpovědi. Byli tam zcela určitě i lidé, kteří nevolili Karla Schwarzenberga. Názor společnosti se může vyvíjet. Část i svých voličů mohl prezident svými výroky z poslední doby zklamat. Tohle je soud nepatřičný, nepřesný a nehodný respektovaného prognostika, kterým Miloš Zeman byl. Jde spíše o snahu účelově vykládat tyto události. Mám obavu, že to je významným jmenovatelem těch vzpomínek a vyjádření některých politiků z levicové části politického spektra. 

 

Není to vlastní jenom Miloši Zemanovi. Ale také třeba Andreji Babišovi, který uplynulých 25 let dnes a denně hodnotí víc než kriticky a zostuzuje, co se za poslední čtvrtstoletí dělo. Tu relativizaci vidím i ve snaze změnit zahraničně politickou orientaci země či ji minimálně zpochybňovat. Což je nebezpečné jak dovnitř, tak i směrem k našim spojencům na Západ od nás. Tím myslím Evropskou unii a NATO. To je pro mě větší hrozba, než prezidentův slovník. 

 

 

 

Neměli bychom se dopouštět přepisování dějin, jak to opakovaně činil prezident Zeman. Proto nepokládám za rozumné, aby v případě, že se jedná o takové výročí, někdo z vítězných mocností nebyl pozván. Na druhou stranu neznám přesný formát této konference. Očekával bych, že se bude odehrávat především v Polsku v Osvětimi. Vzpomínku organizují české židovské organizace a prezident je tam spíše tím, kdo byl také pozván. Zda a kdy přesně odešly pozvánky účastníkům, přesně nevím. Bál bych se toho, že ve výsledku se té události zúčastní trochu nevyváženě vybraní a předem domluvení řečníci či hosté. To by potom mohlo být nebezpečné. Ale nemám o té události více informací, nevím, jak je podrobně organizována. Jenom se nepochybně vkrádá otázka, jestli to není účelový krok. A jestli se na pozadí této události ještě neodehrává nějaký jiný záměr prezidenta. Ale udělat výběrové pozvání na pietní vzpomínku, která se váže k této události, bych nepokládal za správné. 

 

 

 

Myslím, že i premiér Sobotka přispěl k rozmělnění jasného postoje české zahraniční politiky. Je dobře, že teď se v USA jednoznačně staví za kontinuitu, a musí pro něho být oříškem komentovat a vysvětlovat kroky prezidenta Zemana. A ubezpečovat naše spojence, že se na zahraničně politické orientaci České republiky nic nemění. Nepochybně vrcholí spor či nesoulad, který není možný nevidět. Nedává dobrou zprávu o České republice. 

 

 

 

Zaznamenal jsem toto vyjádření Angely Merkelové. Ten rozhovor nepochybně nic dobrého nepřinesl, což je výrazný signál. Sankce vůči Rusku se ukazují jako efektivní. Mají dopad na ruskou ekonomiku. A v představitelích ruského státu, kteří jsou na sankčním seznamu, to nepochybně bude vyvolávat nějakou odezvu. Angela Merkelová i další představitelé evropských států se snaží vyvolat diskusi a přimět Rusko, aby respektovalo mezinárodní smlouvy a úmluvy. A nepodporovalo proruské separatisty na Ukrajině. Jaký bude další vývoj, si netroufám předvídat. 

 

Přál bych si, aby Česká republika úzce spolupracovala se svými spojenci a nerozmělňovala důležitý společný postoj a postup vůči Rusku. Evropa samozřejmě čelí i jiným hrozbám, než je konflikt na Ukrajině. Například dramatické nebezpečí z Islámského státu. Ambice Ruska představují nepochybně riziko rovněž. Pro další vývoj bude důležité postupovat společně. Relativizace, která se v poslední době odehrává zejména v projevech Miloše Zemana, mě klidným tedy nenechává.